Francie chce do roku 2027 otevřít jeden z největších lithiových dolů v Evropě

Francie se do roku 2027 chystá otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě. Tento lehký kov je zásadní například pro výrobu elektromobilů a otevření dolu by mohlo pomoct snížit takřka úplnou závislost Evropy na Číně, kde se lithium dosud téměř výhradně zpracovává. Projekt Emili, který má za cíl těžbu lithia v departementu Allier v pohoří Massif central, v pondělí představila francouzská důlní společnost Imerys.

Studie specialistů na těžbu v suterénu kaolinového lomu, který skupina od roku 2005 provozovala v Beauvoir v departementu Allier, trvaly osmnáct měsíců. Zjistily, že zásoby v regionu jsou dostatečné na to, aby se od roku 2028 ročně těžilo 34 tisíc tun hydroxidu lithného, což stačí zhruba na sedm set tisíc elektromobilů. To je dost s ohledem na to, že Francie plánuje do roku 2030 vyrábět ročně dva miliony elektromobilů, poznamenala agentura Reutres.

Využitím tohoto ložiska chce firma pomoci Evropě dekarbonizovat, řekl v pondělí novinářům generální ředitel Imerysu Alessandro Dazza, který na místě přivítal místní volené představitele. Důl podle firmy posílí průmyslovou suverenitu Evropy.

Imerys se do projektu chystá investovat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy korun). Lithium by se tam mělo těžit pod zemí, aby se omezily dopady na životní prostředí na povrchu. Důl má zůstat v provozu čtvrt století.

Závislost na Číně

Elektromobily mají být od roku 2035 jedinými novými vozy, jaké se v Evropské unii budou smět prodávat. S ohledem na přechod automobilového průmyslu na elektromobilitu se ovšem stále častěji objevují varování před vznikem nové závislostí na dovozu.

Lithium se těží v mnoha zemích a regionech, především v Jižní Americe, v Austrálii a Číně. V České republice by – pokud vše půjde podle plánu – mohla v roce 2026 začít těžba lithia na Cínovci v Krušných horách. Surovina se ale v současnosti téměř výhradě zpracovává v Číně.

Úzké obchodní vztahy s Čínou už nějakou dobu čelí kritice, protože Peking podle mnoha západních zemí nerespektuje práva menšin a hrozí vojenským zásahem na Tchaj-wanu, pokud bude ostrov usilovat o úplnou nezávislost na Číně.

Nové těžební projekty však mohou vyvolat odpor místních. Protesty v Srbsku vedly vládu ke zrušení povolení, které měla v zemi pro největší evropský projekt těžby lithia britsko-australská společnost Rio Tinto. EU také diskutuje o tom, zda zařadit lithium mezi nebezpečné materiály, což by mohlo zvýšit náklady na těžbu, uvedl Reuters.

Francouzská vláda ale projekt podporuje. „Tento projekt, který je příkladný z hlediska životního prostředí a klimatu, dramaticky sníží naši potřebu dovozu lithia,“ řekl podle sdělení důlní společnosti francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 3 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled