Lithium

Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru srbského hlavního města a požadovaly zastavení projektu na těžbu lithia společnosti Rio Tinto na západě země kvůli obavám, že by těžba mohla způsobit znečištění půdy a vody v okolí. Vládní představitelé označují protesty za politicky motivované, jejich cílem má podle nich být svrhnout prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho kabinet.

Vědci zjistili, že na dně oceánu vzniká kyslík. Protože se to děje v temnotě, kam nikdy nepronikne světlo, říkají mu „temný kyslík“. Objev podle autorů nové studie naznačuje, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, jestli moderní život na Zemi nemohl vzniknout jinak, než se píše v učebnicích.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Závod na zpracování lithia vznikne pravděpodobně v Prunéřově na Chomutovsku. Původně chtěla těžební společnost Geomet zpracovávat rudu v Újezdečku na Teplicku. Místní ale proti stavbě dlouhodobě protestovali.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Novou továrnu na baterie Volkswagen v Česku zatím nepostaví. Předseda představenstva Oliver Blume uvedl, že vzhledem k situaci na trhu, včetně pomalejšího náběhu trhu s elektromobily v Evropě, prozatím neexistují obchodní důvody, proč rozhodnout o dalších lokalitách. Vláda jedná s dalšími investory, opozice mluví o debaklu.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Společnost Geomet koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla, na kterých hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemků u obce Újezdeček dosáhla téměř miliardy korun, napsal server Seznam Zprávy. Na Cínovci se nachází největší evropské ložisko lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

Na německé straně Krušných hor u Cínovce probíhá detailní průzkum velkého lithiového ložiska. Důl na jeho těžbu chtějí otevřít do čtyř let. Na lithium a baterie čeká německý automobilový průmysl, který je potřebuje pro přechod na elektromobilitu. Tento týden premiéři Česka a Saska podepsali dohodu o spolupráci mimo jiné právě v oblasti těžby lithia. Starosta Altenbergu se ale obává, že těžba v regionu poškodí turistický ruch.

Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl v úterý premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, společně podepsali memorandum o spolupráci.

Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně čtyřicet procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím nově zveřejněné návrhy Evropské komise (EK), které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.

Francie se do roku 2027 chystá otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě. Tento lehký kov je zásadní například pro výrobu elektromobilů a otevření dolu by mohlo pomoct snížit takřka úplnou závislost Evropy na Číně, kde se lithium dosud téměř výhradně zpracovává. Projekt Emili, který má za cíl těžbu lithia v departementu Allier v pohoří Massif central, v pondělí představila francouzská důlní společnost Imerys.

Konec uhlí nemusí znamenat konec těžby v uhelných oblastech. Třeba v Karlovarském kraji už teď soukromé firmy zkoumají podloží i vytěžený odpad a jejich potenciál pro získávání dalších surovin, jako je kobalt nebo lithium.

Automobilový průmysl prochází transformací a vlastní zásoby lithia pro výrobu baterií do elektromobilů představují velkou příležitost, věří viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Vznik továrny na výrobu baterií podle něj nevylučuje, že využití strategické suroviny v tuzemsku bude mít i přidanou hodnotu, řekl v Událostech, komentářích.

Vláda schválila memorandum mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Očekávaná investice je přes 50 miliard korun. Více peněz podle vlády zamíří do sociálních služeb nebo do karlovarského hotelu Thermal. Odhad nákladů na obnovu majetku po tornádu činí podle vládního dokumentu k 23. červenci 5,3 miliardy korun. Podle vlády bude také od úterý hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, která je nyní pověřená výkonem této funkce.

V cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku se otevřelo výzkumné centrum, kde se ověřuje mimo jiné technologie na získávání lithia. V Krušných horách v okolí Cínovce na Teplicku by se tento kov mohl těžit. Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze za čtyřicet milionů korun. Roční provozní náklady se odhadují na dvacet milionů korun.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Ministerstvo životního prostředí v dubnu udělilo poslední potřebný souhlas se stanovením dobývacího prostoru pro těžbu lithia u Cínovce v Krušných horách. V rozhovoru pro páteční Mladou frontu Dnes (MfD) to řekl Ivo Pěgřímek, generální ředitel společnosti Severočeské doly, která většinově vlastní firmu Geomet držící přednostní práva na průzkum a využití ložiska u Cínovce. V poloprovozních zkouškách se bude dva roky zkoušet metoda získávání lithia z vytěženého materiálu, kterou má patentovanou inženýr z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).

Valná hromada australské společnosti European Metals Holdings (EMH) schválila prodej majoritního podílu v české firmě Geomet společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Geomet je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách.

Energetická společnost ČEZ bude s australskou společností European Metals Holdings (EMH) pokračovat v přípravě těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firma Severočeské doly ze skupiny ČEZ vstoupí do české firmy Geomet, která je dceřinou firmou EMH a je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska, potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. V další fázi projektu, zhruba do roku 2023, se podle něj uskuteční nejrůznější testy horniny a postupu výroby. Budou provedeny mimo lokalitu, těžba zatím nezačne. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil dohodu za velký úspěch.