V Srbsku protestovaly desetitisíce lidí proti těžbě lithia

Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru srbského hlavního města a požadovaly zastavení projektu na těžbu lithia společnosti Rio Tinto na západě země kvůli obavám, že by těžba mohla způsobit znečištění půdy a vody v okolí. Vládní představitelé označují protesty za politicky motivované, jejich cílem má podle nich být svrhnout prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho kabinet.

Protestující zaplnili ulice vedoucí na centrální náměstí Bělehradu. Mávali srbskými vlajkami a skandovali hesla jako „Nebudete kopat“ a „Rio Tinto, opusť Srbsko!“.

Země minulý měsíc obnovila firmě Rio Tinto licenci na rozvoj lithiového dolu, který má být největším v Evropě. Stalo se tak dva roky poté, co předchozí vláda proces zastavila kvůli obavám ekologů. Rozhodnutí vyvolalo celonárodní protesty ve městech po celém Srbsku. Protestující dali vládě lhůtu na zákaz průzkumu a těžby lithia, která skončila v sobotu.

V pátek prezident Aleksandar Vučić uvedl, že úřady obdržely z Ruska informace o tom, že se v Srbsku chystá státní převrat. „Máme důvod být opatrní,“ řekl tiskové agentuře Tanjug vicepremiér Aleksandar Vulin.

Protesty v Bělehradu proti těžbě lithia
Zdroj: Reuters/Djordje Kojadinovic

Podpora pro ekonomiku, ale problém pro ekologii

Pokud by byl projekt za 2,4 miliardy amerických dolarů (55,5 miliardy korun) realizován, mohl by pokrýt až devadesát procent současné potřeby lithia v Evropě. Z firmy Rio Tinto by pak udělal jednoho z předních světových producentů lithia, které je důležité při výrobě baterií pro elektromobily či mobilní zařízení.

Vládní představitelé tvrdí, že lithiový důl by podpořil srbskou ekonomiku. Ekologové však varují, že cena za to by byla příliš vysoká.

Vučić, německý kancléř Olaf Scholz a evropský komisař pro energetiku Maroš Šefčovič 19. července podepsali dohodu, která má výrobcům z členských států Evropské unie umožnit přístup k surovinám vytěženým v Srbsku, včetně lithia. Dohoda má snížit závislost EU na dovozu z Ameriky a Asie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 6 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 14 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 21 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.