Zatímco minulý rok byl poměrně bohatý na nově dokončené dálniční úseky, letos byla situace horší. Zachraňovala to zejména D35 ve východních Čechách, která se těsně před koncem roku přiblížila takřka na dohled Vysokého Mýta, čímž ulehčila několika dalším obcím na trase staré silnice z Hradce Králové. Kromě D35 se od letoška nově jezdí po dálničním obchvatu Frýdku-Místku, který je součástí D48, i když v části zatím jen v polovičním profilu, otevřen již je také krátký úsek dálnice D56, která se na tento obchvat napojuje. Zcela nové úseky obohatily letos i železniční síť. Správa železnic otevřela hned dvě přeložky, které zásadně zkrátily a zrychlily cestování mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Navíc dokončila několik významných rekonstrukcí.
D35 + D48 + D56 = 21 kilometrů
Zatímco loni se mohli dva ministři dopravy, kteří se během roku vystřídali na nábřeží Ludvíka Svobody, pochlubit šesti zprovozněnými úseky pěti dálnic o celkové délce necelých 47 kilometrů, letos je „úroda“ ministra Martina Kupky (ODS) sotva poloviční – jednadvacetikilometrová. Nejvíce z toho připadá na dálnici D35 zprovozněnou v předvánočním týdnu. Východočeskou dálnici prodloužil nový úsek Časy–Ostrov o 14,7 kilometru, čímž se délka D35 v Čechách téměř zdvojnásobila.
Zatímco však od Opatovic nad Labem k Ostrovu se stavěly nové dálniční úseky současně a otevřely se dva roky po sobě, dál to bude horší. Ve výstavbě D35 plánuje Ředitelství silnic a dálnic pokračovat příští rok, tranzitní doprava z Vysokého Mýta ale zmizí až v roce 2027, naplní-li se nynější plány silničářů.
Lepší vyhlídku na dokončení svého dálničního obchvatu mají lidé z Frýdku-Místku. K Vánocům dostalo město kompletní odvedení tranzitní dopravy z obou dosavadních průtahů, ovšem na dálnici D48 je hotová jenom západní polovina obchvatu. Druhá jeho část je zatím v provozu jen v polovičním profilu, jezdí se tedy obousměrně v jednom jízdním pásu. Zcela hotový by měl být dálniční obchvat města napřesrok. Dokončený úsek dálnice D48 je dlouhý 4,3 kilometru, v polovičním profilu se jezdí na dalších 4,3 kilometru. Hotové jsou i 2,2 kilometru dálnice D56, která se tak napojila na zmíněný obchvat.
Nové úseky D48, i když ještě nejsou zcela hotové, odlehčily průtahu Frýdkem-Místkem ve směru od Nového Jičína na Český Těšín, nový úsek D56 v kombinaci s D48 i ve směru od Ostravy na Frýdlant nad Ostravicí.
Není to úplně vše. ŘSD letos také dokončilo několik velkých rekonstrukcí. Skončily opravy mostu přes Chlumeckou na Pražském okruhu (tedy dálnici D0), dvou mimoúrovňových křižovatek na dálnici D46 a několika odpočívadel.
Bohatší je ovšem výčet toho, co se letos začalo stavět. Pracovat se začalo na necelých devíti kilometrech dálnice D3 severně od Kaplice, na šesti kilometrech D6 u Krupé, čtyřech kilometrech D7 u Chlumčan i čtyřech kilometrech D55 u Moravského Písku. A především na deseti kilometrech D1 u Přerova – po jejich dokončení bude nejstarší a nejdelší dálnice v Česku konečně hotová. Na zprovoznění těchto staveb si ale řidiči počkají do roku 2024, u D1 déle.
- D1 Říkovice–Přerov (Olomoucký kraj): 10,1 km
- D3 Třebonín – Kaplice-nádraží (Jihočeský kraj): 8,6 km
- D6 Krupá, přeložka (Středočeský kraj): 6,5 km
- D7 Chlumčany, zkapacitnění (Ústecký kraj): 4,4 km
- D55 Moravský Písek – Bzenec (Jihomoravský kraj): 4,1 km
- Celkem: 34,7 km
ŘSD ale nestaví jen dálnice. Nové obchvaty letos ulehčily několika docela velkým městům. Hotová je druhá etapa toho mělnického, která odvedla dopravu na silnici I/9 (to znamená od Prahy směrem na Českou Lípu) z ulice Na Malém Spořilově. Práce na mělnickém obchvatu tím zdaleka neskončily, chybějí ještě dvě etapy, ale na severu města je existence nové části poznat.
Velký význam pro místní obyvatele i pro řidiče má nový obchvat Olbramovic na komunikaci I/3. Zatímco v obci lze konečně bez obav přecházet silnici, která ztratila status mezinárodního tahu, pro řidiče znamená zprovoznění obchvatu a také mimoúrovňové křižovatky na něm, že se již netvoří kolony, jakmile v Olbramovicích někdo potřebuje odbočit doleva.
Otevřely se ještě obchvaty Chýnova na silnici I/19 a Církvic na I/38. Ve Veselí nad Moravou jsou nové okružní křižovatky v lokalitě, kde se setkávají silnice I/54 a I/55. Na I/55 se také otevřela nová trasa průtahu Přerovem poblíž nádraží.
- D35 Časy–Ostrov (Pardubický kraj): 14,7 km
- D48 Frýdek-Místek, obchvat, I. etapa (Moravskoslezský kraj): 4,3 km
- D56 Frýdek-Místek, připojení na D48 (Moravskoslezský kraj): 2,2 km
- Celkem: 21,2 km
Rok 2023 dálničně plodný nebude
V roce 2024 by měla nastat takřka smršť otevírání nových úseků dálnic. Hotová by měla být většina z těch, které se začaly stavět letos, ale také některé, které se podle původních plánů měly otevírat napřesrok, jenomže výstavba se zdržela. Důsledkem je, že čím více nových dálnic bude za dva roky, o to méně jich přibude příští rok.
Otevřít by se měly tři úseky o celkové délce patnácti kilometrů, z nichž jeden je již zmíněná východní část dálničního obchvatu Frýdku-Místku, která je od letošních Vánoc v provozu v polovičním profilu a napřesrok bude hotová celá. Ze zbývajících dvou staveb bude jedna rovněž na dálnici D48 – první etapa stavby úseku Bělotín–Rybí. Bude to pět kilometrů od nynějšího vyústění D48 z dálnice D1 k obci Dub.
V Čechách skončí letité práce na obchvatu Loun, který získá druhý jízdní pás, a délka D7 tak nabude o šest kilometrů. Hotové by mělo být ještě dálniční odpočívadlo u Chotýčan na dálnici D3, kvůli jehož stavbě museli letos řidiči přetrpět několik uzavírek této dálnice.
- D7 Louny, zkapacitnění obchvatu (Ústecký kraj): 6,1 km
- D48 Bělotín–Dub (Moravskoslezský kraj): 5 km
- D48 Frýdek-Místek, obchvat, II. etapa (Moravskoslezský kraj): 4,3 km
- Celkem: 15,4 km
Čas, který ministr dopravy ušetří tím, že nebude otevírat nové dálniční úseky, bude moci věnovat zahajování nových staveb. ŘSD chce v příštím roce rozestavět celý zbytek dálnice D6 ve Středočeském kraji, tedy obchvaty Hořesedel a Hořoviček a úsek Petrohrad–Lubenec o celkové délce 27 kilometrů.
Na dálnici D3 se mají začít stavět dva úseky od Kaplic-nádraží na státní hranice a příhraniční úsek chce ŘSD přednostně vystavět také na dálnici D11. Navázat by měla na polskou rychlostní silnici s tím, že sice bude mít příhraniční úsek celkovou délku přes dvacet kilometrů a povede až do Trutnova, ale silničáři zřejmě nejprve zprovozní jen její část. Nejprve by měla být zprovozněna tříkilometrová část od hranic k obci Královec a až následně zbytek dálnice do Trutnova.
Na východě Čech má v příštím roce začít vznikat také část D35 mezi Sadovou a Hořicemi a zároveň i dvě stavby u Vysokého Mýta a úsek Janov–Opatovec. V součtu to bude 29 kilometrů „pětatřicítky“, nebude se ale stavět v souvislém pásu. Na Moravě chtějí silničáři pokračovat ve výstavbě dálnice D48, která se začne rozrůstat od Dubu k Palačovu. D55 by se mohla dál stavět oběma směry – na severu mezi Olomoucí a Kokory a na jihu by měl začít vznikat nový dálniční most přes Moravu u Napajedel.
Po ročním oddychu začnou také dvě velké rekonstrukce na dálnici D1. Jednak se začne pracovat na mostě Šmejkalka, který ŘSD vyňalo z celkové modernizace a momentálně je na něm omezená rychlost, jednak by mělo začít takzvané zkapacitnění D1 v Brně. Pracovat se začne mezi křižovatkami se silnicí I/52 (vídeňskou) a dálnicí D2 (bratislavskou).
- D3: Kaplice-nádraží – Nažidla a Nažidla – Dolní Dvořiště, státní hranice (Jihočeský kraj): 15,5 km
- D6: Hořesedly, přeložka, Hořovičky, obchvat a Petrohrad–Lubenec (Středočeský a Karlovarský kraj): 26,5 km
- D35: Hořice–Sadová (Královéhradecký kraj): 10,5 km
- D35: tunel Homole (Pardubický kraj): 0,6 km
- D35: Vysoké Mýto – Džbánov (Pardubický kraj): 6 km
- D35: Janov–Opatovec (Pardubický kraj): 11,8 km
- D48: Dub–Palačov (Moravskoslezský kraj): 3,7 km
- D55: Olomouc–Kokory (Olomoucký kraj): 7,6 km
- D55: most v Napajedlech (Zlínský kraj): 0,5 km
- Celkem: 82,7 km
Ačkoli pro letošek a ještě výrazněji pro příští rok platí pomalejší tempo otevírání nových dálničních úseků, má Česko docela dobře našlápnuto k podstatně „úrodnějšímu“ období, než kterým bylo minulé desetiletí. Mezi lety 2011 a 2020 se podařilo zprovoznit pouze 175 kilometrů dálnic, což bylo nejméně od otevření nejstaršího úseku D1.
Za poslední dva roky se podařilo uvést do provozu přes třetinu zmíněné délky, a i když příští rok bude ještě o něco slabší než ten letošní, stále bude patnáct kilometrů podstatně lepší výsledek než v roce 2018, kdy přibyl do dálniční sítě jediný čtyřkilometrový úsek, nebo v roce 2014, kdy skončilo stavební úsilí nulou.
Pokud se příští rok podaří zahájit vše, co Ředitelství silnic a dálnic plánuje (zprovoznění lze vesměs očekávat v roce 2025), a pokud se nezdrží stavby s plánovaným uvedením do provozu v roce 2024, mohlo by být již v polovině dekády v provozu i přes 250 nových dálničních kilometrů.
- 1971–1980: 343 km (úseky dnešních dálnic D1, D2, D4, D7, D10, D35 a D46)
- 1981–1990: 218 km (úseky dnešních dálnic D0, D1, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D46, D56)
- 1991–2000: 201 km (úseky dnešních dálnic D0, D1, D3, D5, D6, D8, D35, D48, D52)
- 2001–2010: 378 km (úseky dnešních dálnic D0, D1, D3, D4, D5, D6, D8, D11, D35, D48, D52)
- 2011–2020: 175 km (úseky dálnic D1, D3, D4, D6, D7, D8, D11, D48)
- 2021–2022: 68 km (úseky dálnic D6, D7, D11, D35, D48, D55)
- rozestavěno: 134 km
Skončila výluka „železniční dálnice D1“. Další ale začnou
Do 10. prosince 2022, kdy skončila platnost starého jízdního řádu, se museli železničáři a cestující obejít bez tratě, která je klíčovou součástí spojení Prahy s Brnem, tedy bez pomyslné železniční obdoby dálnice D1. Správa železnic za tu dobu zcela opravila trať mezi Brnem a Blanskem i stanice a zastávky na ní. Zatím se na ni vrátila jen část vlaků, které tudy obvykle jezdí.
Většina dál musí využívat trať přes Havlíčkův Brod, kudy trvá cesta téměř o půl hodiny déle. Stále se totiž pracuje mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí a všechny vlaky by tudy neprojely. Do poloviny roku by ale mělo být hotovo i u Ústí nad Orlicí a pak se na rychlejší trasu vrátí všechny vlaky, které tudy dříve jezdily.
Nejrychlejší vlak pak dojede z Prahy do Brna za 2 hodiny 34 minut, což je sice zhruba shodné s jízdní dobou před rekonstrukcí, ale je to dáno tím, že budou pokračovat opravy jinde na trase, kde zůstanou jízdní doby prodloužené. Spoje railjet, které zastavují v České Třebové, dojedou odtud do Brna za rovnou hodinu, což je o sedm minut méně než před rekonstrukcí tratě u Blanska.
Nejvýraznější proměnou prošla letos trať z Prahy do Českých Budějovic, respektive do Veselí nad Lužnicí. Jestliže v roce 2013 trvala cesta vlakem mezi Prahou a Budějovicemi 2 hodiny 40 minut a ještě počátkem roku 2022 zabrala bez dvou minut dvě hodiny, nyní je to pouze sto minut.
Je to tím, že Správa železnic otevřela v létě a na podzim dvě nové přeložky, které vedou po zcela odlišné trase než původní trať, je na nich výrazně vyšší povolená rychlost a jsou dvoukolejné. Jihočeská část čtvrtého koridoru je díky nim tím nejlepším, co česká železnice v současnosti nabízí. Po zprovoznění zabezpečovače ETCS by se na nových úsecích měla zvýšit rychlost až na 200 kilometrů za hodinu.
Skončily i práce na několika problematických místech, kde rekonstrukce za provozu často způsobovaly zpoždění. V novém je trať mezi pražským Smíchovem a Radotínem a také mezi Poříčany a Velimí, skončila i rekonstrukce dluhonické spojky, která umožňuje přímou cestu od Olomouce na Ostravu bez úvratě v Přerově.
Druhá kolej vznikla mezi Pardubicemi a Stéblovou, čímž se podařilo zdvoukolejnit zatím jen většinu tratě z Pardubic do Hradce Králové.
Ovšem místo oprav, které skončily, začnou v příštím roce jiné. Že budou mít vlaky z Prahy do Brna po modernizované trati přes Blansko stejnou jízdní dobu jako před rekonstrukcí, bude zejména důsledek pokračující rekonstrukce pardubického nádraží, na jaře se bude pracovat také v Českém Brodě a na několika úsecích prvního koridoru se bude osazovat zabezpečovací zařízení ETCS. I mezi Českou Třebovou a Brnem by mohlo být zrychlení větší než zmíněných sedm minut, ale do poloviny roku se bude jezdit omezenou rychlostí mezi Opatovem a Svitavami, kde se nad tratí staví dálniční most. Do června se bude pracovat také mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí.
Modernizace trati z Prahy do Berouna bude pokračovat na dvou místech. Jednak začne rekonstrukce smíchovského nádraží v Praze, což se mimo jiné projeví tím, že přestane fungovat jeho část známá jako severní nástupiště a vlaky, které tudy jezdí do Hostivice, se budou velmi komplikovaně dostávat na tuto trať, čímž se významně prodlouží jejich jízdní doba. A jednak v létě začnou první práce mezi Berounem a Karlštejnem. Zatím by neměly provoz dramaticky poznamenat, hlavně bude omezena rychlost.
Několik významných železničních staveb kromě zmíněné opravy smíchovského nádraží poznamená příští rok dopravu v Praze. Začne výstavba nové trati směrem na Kladno v Holešovicích a Bubenči, od konce března budou vlaky z Kladna končit v Dejvicích – a protože krátce nato doslouží smíchovské severní nástupiště, bude oblast Kladna železničně téměř odříznuta od centra Prahy.
Pokračovat budou práce na trati do Lysé nad Labem, kde se mimo jiné během roku otevře nová železniční zastávka Rajská zahrada.
Začne se také pracovat na Branickém mostě, který čeká zdvoukolejnění, stejně jako trať dále přes Krč na Spořilov.
Ve východních Čechách mimo jiné začne příprava na elektrizaci trati do Kvasin, respektive Solnice, což ovlivní dopravu na trati z Týniště nad Orlicí směrem na Letohrad a na kvasinské lokálce. Výluky budou od léta také u Hlinska a na podzim mezi Pardubicemi a Chrudimí. Na severu Čech se bude téměř celý rok rekonstruovat semilské nádraží, pracovat se bude také na podkrušnohorské železniční magistrále mezi Krupkou a Chabařovicemi.
Na Moravě začne rekonstrukce nádraží Brno – Královo Pole a bude pokračovat rekonstrukce vsetínského nádraží. Pokračovat budou celý rok opravy trati mezi Valašskou Polankou a Horní Lidčí, kde sice budou vlaky jezdit, ale omezenou rychlostí. Na trati z Kolína do Brna přes Havlíčkův Brod, která přestane v polovině roku sloužit jako odklonová trasa pro mezistátní expresní vlaky, začne od července rekonstrukce u Přibyslavi.
- Praha–Brno
- v roce 2013: 2 hodiny 40 minut – spoj EC 73
v roce 2020: 2 hodiny 35 minut – rj 73
v roce 2022 (do 10. prosince): 3 hodiny 8 minut – rj 73
v roce 2023 (po návratu na trať přes Českou Třebovou): 2 hodiny 35 minut – rj 593 - z toho Česká Třebová – Brno
- v roce 2013: 1 hodina 1 minuta – EC 73
v roce 2020: 1 hodina 7 minut – rj 73
v roce 2022: vlak jezdil po jiné trati
v roce 2023 (po návratu na trať přes Českou Třebovou): 1 hodina – rj 593 - Praha–Plzeň
- v roce 2013: 1 hodina 26 minut – SC 512
v roce 2020: 1 hodina 16 minut – Ex 562
v roce 2022: 1 hodina 20 minut – IC 564
v roce 2023 (od 11. prosince 2022): 1 hodina 15 minut – IC 564 - Praha – České Budějovice
- v roce 2013: 2 hodiny 40 minut – R 1541
v roce 2020: 2 hodiny 1 minuta – Ex 331
v roce 2022: 1 hodina 58 minut – EC 331
v roce 2023: 1 hodina 40 minut – EC 331 - Olomouc–Ostrava
- v roce 2013: 57 minut – SC 505
v roce 2020: 59 minut – SC 505
v roce 2022: 1 hodina – SC 505
v roce 2023: 55 minut – SC 503 - Pardubice – Hradec Králové
- v roce 2013: 18 minut – R 984
v roce 2020: 20 minut – R 1372
v roce 2022: 20 minut – R 1064
v roce 2023: 18 minut – R 1064
