Severočeské doly

Obyvatelé Braňan na Mostecku, které sousedí s hnědouhelným lomem Bílina, odmítli záměr Severočeských dolů těžit u obce na Červeném vrchu kámen. Referendum, které se konalo v pondělí, je závazné. Zúčastnilo se ho 47,47 procenta voličů, nadpoloviční většina hlasovala pro to, aby obec využila všech prostředků pro zabránění těžby.

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

Společnost Geomet koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla, na kterých hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemků u obce Újezdeček dosáhla téměř miliardy korun, napsal server Seznam Zprávy. Na Cínovci se nachází největší evropské ložisko lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

Organizace Greenpeace podala odvolání proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužení těžby uhlí v Dole Bílina o pět let. Uvedl její mluvčí Lukáš Hrábek. Na konci března Obvodní báňský úřad v Mostě nepravomocně rozhodl, že Severočeské doly mohou těžit v hnědouhelném Dole Bílina až do roku 2035.

Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku o pět let až do roku 2035. Rozhodnutí není pravomocné, organizace Greenpeace se proti němu odvolá, informoval o tom Lukáš Hrábek z Greenpeace. Povolení zveřejnil báňský úřad na úřední desce. K rozhodnutí se Severočeské doly nebudou vyjadřovat s ohledem na to, že není pravomocné, reagoval mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Takzvané uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – mohou od pondělí žádat o první peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má pomoci k přechodu od těžby uhlí k nízkoemisní ekonomice. Regiony se podělí celkem o 41 miliard korun na podporu pracovních míst i obnovu krajiny.

Stát pomůže lidem s platbami energií už letos, a to ve výši pěti tisíc korun, řekl  ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V rozhovoru pro ČT uvedl, že na jednu domácnost má připadnout až 17,5 tisíce korun. Lidem má s drahými energiemi pomoci úsporný tarif. Novelu, která jeho zavedení umožní, podepsal začátkem týdne prezident Miloš Zeman. Sociální tarif nic neřeší, kritizoval v pořadu Devadesátka jednatel poradenské společnosti ENA Vladimír Štěpán.

Hnědé uhlí by se v Česku mohlo těžit i po roce 2033. Přestože má vláda toto datum v programovém prohlášení jako konečné pro využívání této suroviny, začala nyní jednat s těžaři o možnostech prodloužení těžby. Hlavním důvodem je podle kabinetu zajištění energetické bezpečnosti státu.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy. Vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZu podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka přestanou Severočeské doly těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050.

Aktivisté opustili v pátek nad ránem rypadlo v dolech Nástup Tušimice na Chomutovsku. Zadržela je policie. Oznámila to její mluvčí Šárka Poláčková. Obsazením dvou velkostrojů protestovala skupina Kolektiv Pod zem! proti pokračování těžby uhlí. Na rypadla vylezlo několik osob ve čtvrtek ráno, ze stroje na Dolech Bílina slezli aktivisté ve čtvrtek odpoledne. Policie je podezřívá z přestupku proti veřejnému pořádku, který spočívá v neuposlechnutí výzvy, a vniknutí do důlního díla.

Aktivisté brzy ráno obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Po několika hodinách čtyři protestující opustili stroj v Bílině s ohledem na počasí, na druhém stanovišti dalších šest demonstrantů zůstává. Podle jejich vyjádření uniká každým dnem těžby příležitost zajistit lidem v uhelných regionech důstojnou budoucnost. Severočeské doly, jimž velkostroje patří, musely na obsazených strojích zastavit práce.

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků tak pokračuje dlouhodobý trend, který zčásti zvýraznily dopady pandemie. Spalování uhlí je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a znečištění vzduchu způsobujícího dýchací choroby.

Ministerstvo životního prostředí v dubnu udělilo poslední potřebný souhlas se stanovením dobývacího prostoru pro těžbu lithia u Cínovce v Krušných horách. V rozhovoru pro páteční Mladou frontu Dnes (MfD) to řekl Ivo Pěgřímek, generální ředitel společnosti Severočeské doly, která většinově vlastní firmu Geomet držící přednostní práva na průzkum a využití ložiska u Cínovce. V poloprovozních zkouškách se bude dva roky zkoušet metoda získávání lithia z vytěženého materiálu, kterou má patentovanou inženýr z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).

Valná hromada australské společnosti European Metals Holdings (EMH) schválila prodej majoritního podílu v české firmě Geomet společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Geomet je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách.

Energetická společnost ČEZ bude s australskou společností European Metals Holdings (EMH) pokračovat v přípravě těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firma Severočeské doly ze skupiny ČEZ vstoupí do české firmy Geomet, která je dceřinou firmou EMH a je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska, potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. V další fázi projektu, zhruba do roku 2023, se podle něj uskuteční nejrůznější testy horniny a postupu výroby. Budou provedeny mimo lokalitu, těžba zatím nezačne. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil dohodu za velký úspěch.

Australská těžařská společnost European Metals Holdings (EMH) Limited se podmínečně dohodla s českou energetickou firmou ČEZ Group na strategickém partnerství a výrazné investici do projektu těžby lithia na Cínovci. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu korun) podíl 51 procent ve firmě Geomet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu, oznámila australská společnost.

Severočeské doly podaly žalobu na účastníky loňského protestu proti těžbě uhlí, kteří nečekaně vnikli do dolu Bílina. Škodu vyčíslili těžaři na 661 tisíc korun, žalobu podali na devadesát lidí. Informoval o tom mluvčí dolů Lukáš Kopecký. Hnutí Limity jsme my ovšem namítá, že doly žalují lidi, kteří se prokazatelně nenacházeli na území lomu Bílina.

V povrchovém dole Bílina na severu Čech by se mohlo těžit dalších pět let. S prodloužením těžby uhlí do roku 2035 souhlasí ministerstvo životního prostředí, které vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). Společnost Severočeské doly ale musí splnit 31 podmínek, zdůraznila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, které musí udělit báňský úřad. Ekologické organizace a aktivisté přesto rozhodnutí ministerstva kritizují.

Polostátní energetická společnost ČEZ získala opci na získání majoritního podílu v australské společnosti European Metals Holdings (EMH), která má přednostní právo na těžbu lithia u Cínovce v Krušných horách. ČEZ poskytne EMH půjčku dva miliony eur (51,2 milionu korun) a udělá si průzkum výnosnosti možné těžby. Do konce letošního roku se pak rozhodne, jestli do EMH kapitálově vstoupí, nebo si nechá půjčku vrátit. Informovali o tom v úterý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Zaměstnanci Severočeských dolů dnes demonstrovali před budovou ředitelství společnosti. Požadují zvýšit měsíční mzdy průměrně zhruba o 3000 korun. Jednání odborářů se zaměstnavatelem nicméně zatím nebyla úspěšná. Severočeské doly, které plně ovládá ČEZ, zhruba po hodině vyjednávání nabídly zvýšení tarifů o 5,5 procenta, což je podle mluvčího společnosti Lukáše Kopeckého 1750 korun měsíčně. Odboráři nabídku odmítli, řekl předseda odborové organizace Josef Slunečka. Demonstrující se po dvou hodinách rozešli domů poté, co zaměstnavatel oznámil, že další nabídku pro ně nemá. Jednání budou pokračovat příští týden v pátek.