Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.
Důl Bílina opět spustil provoz. Aktivisté kvůli bouřkám slezli z rypadla, které ráno obsadili
„Celý areál byl v době obsazení aktivisty v provozu,“ uvedl mluvčí společnosti Severočeské doly Lukáš Kopecký s tím, že důl pracuje nepřetržitě. Velkostroj, na který skupina vylezla, tou dobou nepracoval, byla na něm ale jeho posádka.
Důl pak činnost přerušil. „Nebyli jsme si jisti, jestli se tu nepohybuje ještě jiná skupina aktivistů,“ zdůvodnil Kopecký. Pracovníci dolu podle něj zkontrolovali celou oblast a každý stroj. Když zjistili, že žádný z dalších strojů není obsazen a v areálu nejsou další nepovolaní lidé, postupně provoz obnovili. Škody, které protest proti těžbě uhlí způsobily, společnost zatím nevyčíslila.
Aktivisté původně avizovali, že na rypadle zůstanou nejméně do pátečního rána. Nakonec ale slezli již ve čtvrtek odpoledne, kdy mohly podle výstrahy meteorologů oblast zasáhnout extrémní bouřky. „Na místě byly všechny osoby zkontrolovány a ztotožněny, nikoho jsme nezadrželi. Obvodní oddělení v Litvínově ještě bude prověřovat obrazový materiál,“ uvedla policejní mluvčí Ilona Gazdošová.
Podle báňského úřadu bylo obsazení rypadla přestupkem, který jeho pracovníci na místě s aktivisty hned projednali. Podle jeho mluvčího Bohuslava Machka dostali pokuty v řádu tisíců až deseti tisíc korun. „Všichni zaplatili na místě, věc je ukončena,“ řekl.
Organizace Greenpeace, která se k obsazení rypadla přihlásila, dlouhodobě kritizuje plány na těžbu uhlí až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. Proti povolení o prodloužení těžby se odvolala. „Před valnou hromadou skupiny ČEZ chceme upozornit na klimatický zločin, ke kterému se schyluje na hnědouhelném dole Bílina,“ uvedl ke čtvrteční akci za ekologickou organizaci Jaroslav Bican.
Severočeské doly podle něj požádaly o časově neohraničené prodloužení těžby. „Hrozí tak pokračování těžby i ve 40. letech. Nikdo přitom neřeší dopady, které vytěžené uhlí bude mít na klima. Tímto společnost ČEZ vyzýváme, aby od svého záměru prodloužit těžbu na Bílině ustoupila,“ dodal. Akcionáři ČEZ se sejdou v pondělí 26. června.
Vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k odklonu od uhlí do roku 2033. „Ministerstvo životního prostředí dělá vše pro to, aby Česko urychlilo především rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Povolení těžby pro důl Bílina do roku 2035 nijak nepředjímá způsob, jak bude případně vytěžené uhlí využito, a ani to, zda by vůbec mohlo být využito ve zdrojích elektřiny nebo tepla na území ČR,“ uvedla v reakci na výzvu aktivistů mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Hnutí Greenpeace kromě povolení k těžbě také napadlo kladné stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo ministerstvo životního prostředí po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (takzvaný proces EIA) v době, kdy ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizuje především fakt, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na klima.
Záměr počítá s vytěžením téměř 50 milionů tun uhlí, podle posudku MŽP má mít na svědomí v průměru 11,5 milionu tun CO2 ročně. Greenpeace tvrdí, že v době klimatické krize není možné povolit projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů, a vyzývá ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby kladné stanovisko k další těžbě změnil a prodloužení těžby v dole Bílina zastavil.
Aktivisté obdobně protestovali už několikrát. Například v červnu 2021 obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Z velkostroje v Bílině skupina slezla ve stejný den odpoledne, rypadlo na Chomutovsku opustili čtyři lidé druhý den ráno.
