Hnědé uhlí by se v Česku mohlo těžit i po roce 2033. Přestože má vláda toto datum v programovém prohlášení jako konečné pro využívání této suroviny, začala nyní jednat s těžaři o možnostech prodloužení těžby. Hlavním důvodem je podle kabinetu zajištění energetické bezpečnosti státu.
Ministerstvo s těžaři jedná o možnosti prodloužení těžby uhlí i po roce 2033
Události: Vláda ustupuje od plánu konce těžby uhlí do roku 2033 (zdroj: ČT24)
„S těžebními společnosti jsme v kontaktu a diskutujeme s nimi o možnostech a kapacitách těžby v budoucím období. Klíčová pro ně bude ale rentabilita,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka k probíhajícím jednáním vlády s těžaři.
V Ústeckém kraji jsou tři hnědouhelné doly. Zásob mají pod zemí víc, než kolik zatím smějí vytěžit. „Pro nás je v tuto chvíli, ale i do budoucna, klíčové povolení k hornické činnosti,“ přibližuje mluvčí společnosti Severočeské doly Lukáš Kopecký.
Například v dole Vršany, který má největší zásoby hnědého uhlí pro těžbu v zemi, by mohli stejným tempem těžit dalších pětadvacet let. Nikdo ale neví, jak daleko nakonec stroje dojedou.
V roce 2015 vláda prolomila těžební limity v lomu Bílina, horníci se ale k těžbě uhlí v novém území ještě nedostali. Příprava a archeologický průzkum před samotnou těžbou zaberou i přes deset let.
obrázek
Poptávka po uhlí prudce roste v posledním roce. Vozí ho vlaky poblíž dolu hlavně do elektráren. „Když jsou ceny na burze elektrické energie tak extrémně vysoké, tak má těžba hnědého uhlí jako taková samozřejmě velkou perspektivu,“ myslí si generální ředitel těžebních firem ze skupiny Sev.en Energy Petr Lenc.
Problematicky ale podle něj těžební společnosti řeší odchod stávajících zaměstnanců do penze a nedostatek těch nových. „Za odcházející zaměstnance velmi těžce hledáme náhradu. Skutečně nemáte jistotu v tom, jak dlouho ta profese jako taková bude existovat,“ uzavírá.