Stát pomůže lidem s platbami energií už letos, a to ve výši pěti tisíc korun, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V rozhovoru pro ČT uvedl, že na jednu domácnost má připadnout až 17,5 tisíce korun. Lidem má s drahými energiemi pomoci úsporný tarif. Novelu, která jeho zavedení umožní, podepsal začátkem týdne prezident Miloš Zeman. Sociální tarif nic neřeší, kritizoval v pořadu Devadesátka jednatel poradenské společnosti ENA Vladimír Štěpán.
Pomoc jedné domácnosti kvůli drahým energiím dosáhne 17,5 tisíce korun, řekl Síkela. Jen symbolické gesto, komentuje expert
81 minut
90’ ČT24 – Drahé energie – jak se Češi připravují na zimu?
Síkela uvedl, že vláda vyčlenila na pomoc domácnostem a firmám s drahými energiemi 66 miliard korun. „Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo legislativní nástroj, na základě kterého může vláda rozhodnout o tom, komu, kdy a jakou částku přispěje,“ řekl s tím, že pomoc bude strukturovaná.
Dodal, že na úsporný tarif půjde 27 miliard korun. „To znamená na podporu domácnostem, které používají buď elektřinu, nebo elektřinu a plyn,“ vysvětlil ministr. Další 33,5 miliardy podle něj půjde těm domácnostem, které topí centrálním kotlem v rámci domu, dalších deset miliard pak domácnostem s centrálním zásobováním tepla.
Podotkl, že v rámci schvalování rozpočtu na roky 2022 a 2023 kabinet rozhodl, že 25 procent částky pomoci je alokováno do roku 2022. Zbylých 75 procent pak připadne na rok 2023. „V praxi to znamená, že jedna domácnost dostane za celou topnou sezónu až 17 480 korun pomoci od státu. S tím, že v takovém případě až pět tisíc korun té pomoci dostane ještě v tomto roce,“ vysvětlil.
Zbylé částky mají být podle ministra vypláceny podle nařízení vlády buď v lednu, nebo únoru. „Podle toho, jak to bude technicky schůdné a jak se dohodneme s účastníky celého procesu,“ řekl. Opatření v praxi znamená, že stát vyplatí peníze operátorovi na trhu, který je převede dodavatelům. Ti to pak zohlední na fakturách.
Stát také odpustí poplatky za obnovitelné zdroje. „Na to jsme vyčlenili 21 miliard korun,“ vyčíslil Síkela. Připomněl, že uhrazení poplatků za obnovitelné zdroje státem naběhne 1. října. „A bude se tak dít každý měsíc až do konce příštího roku,“ dodal.
Na dluh
Síkela uvedl, že diskuze o tom, jestli je pomoc dostatečná, se bude na vládě vést. „A myslím si, že pokud by ceny měly dále růst nebo pokud by se určitá část domácností začala dostávat do nějaké existenční nouze, tak vláda splní, a jsem o tom pevně přesvědčen, že nenechá nikoho padnout,“ slíbil.
Upozornil ale, že jakoukoliv podporu kabinet poskytuje na dluh. „A my máme nějakou zodpovědnost vůči našim dětem a příštím generacím. Protože dluhy, které naděláme my, za nás bude muset někdo v budoucnu zaplatit,“ zdůraznil.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze se v úterý vyšplhala přes hranici čtyř set eur za megawatthodinu. Před rokem přitom stála zhruba pětkrát méně – jedna megawatthodina se obchodovala za necelých osmdesát eur.
Co se týče velkoobchodních cen plynu, v úterý se jedna megawatthodina obchodovala za téměř 167 eur. Ve stejném období minulého roku se s komoditou obchodovalo za zhruba 28 eur. Cena v poslední době prudce kolísá hlavně kvůli nejistotě plynulosti dodávek z Ruska.
Expert: Sociální tarif nic neřeší
Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENA očekává, že v cenách energií nastane ještě další skok. „To, že někdo dostane příspěvek pět, deset nebo patnáct tisíc korun, je jen symbolické gesto. Sociální tarify problém neřeší,“ kritizoval.
Připomněl, že nejen že rostou výrazně ceny energií, ale lidé se potýkají i s vysokou inflací. „Kumulativní efekty jsou dramatické,“ konstatoval.
Podle Štěpána měla vláda nakoupit plyn do zásobníků v době, kdy byl levný. „A mělo se dát lidem včas – před půl rokem, rokem – na zateplení domu. Tam by se snížila spotřeba až o padesát procent. To je řešení. Ne sociální tarif,“ navrhl.
Kritizoval, že „vláda nic nedělá“. „Situace se dramaticky zhoršuje, žádný plyn sem nedovezeme, v zásobnících ho nemáme. Rusko velmi omezí dodávky plynu. Přejdete na elektřinu a budete platit ještě dvakrát tolik. Tak co vám zbývá? Šetřit a zavést si všude, kde to jde, kamna na uhlí a dřevo. To znamená, že tady zase bude šedo, nebude vidět slunce, protože všichni budou topit uhlím nebo dřevem. K tomu v zimě směřujeme,“ zdůraznil.
Zájem o dřevo a uhlí
Právě palivovým dřevem a uhlím se lidé ve velkém zásobují už nyní. Kvůli množství objednávek musejí často na dodávku čekat a také si připravit výrazně více peněz. I cena dřeva ale roste. Například na pile v Blažovicích na Vyškovsku zdražili palivové dřevo o čtyřicet procent. Jinde i trojnásobně. „Denně mám poptávky na telefonu, v e-mailu. Vlastně jakékoliv palivové dřevo vyprodukuji, okamžitě ho prodám. Ani to nikde nenabízím, neinzeruji a hned to zmizí,“ popsal Tomáš Polák z Pily Blažovice.
Podobná situace je i s uhlím. Například v uhelném skladu v Židlochovicích na Brněnsku obvykle mívají tři velké hromady uhlí. Nyní už ale mají jen poslední zbytky. „Většinou uhlí vydrží – ten první závoz – až do srpna, teď bylo během tří dnů vyvezené,“ přiblížila majitelka Uhelných skladů Židlochovice Martina Maňáková.
Stejně mluví i majitel uhelných skladů Chrast Miroslav Paulus. „Takovou situaci ještě nepamatuji, takový nedostatek. Je enormní zájem o uhlí a uhlí zkrátka není,“ řekl. Na zvýšenou poptávku už zareagovali v Severočeských dolech. Aktuálně tam podle mluvčího těží stejné objemy uhlí jako v zimě.
I uhlí přitom zdražuje. „Na jaře jsem platila 332 korun za metrák, teď jsem platila 595 korun. Plyn – jak říkali – bude ještě dražší. Takže jsem ráda, že jsem zatím na tom uhlí,“ sdělila obyvatelka Rychnova nad Kněžnou Věra Plachá.
3 minuty
Události: Lidé se zásobují palivovým dřevem i uhlím
Evropa šetří
Některé země už spotřebu energie razantně omezily. Například španělská vláda nařídila veřejným budovám omezení klimatizace a vytápění. Provozovatelé také budou muset zaručit, že dveře takových prostor budou zavřené. Vytápět bude na některých místech povoleno na maximálně devatenáct stupňů. Kritiku vyvolalo opatření vypnout po desáté večer osvětlení výkladních skříní a veřejných budov, které nejsou přes noc v provozu. Omezení se netýkají například škol nebo nemocnic.
Podobná opatření zavádějí i ve Francii, v Řecku nebo v Německu, kde navíc například vypínají vodní fontány. Státy Evropské unie se koncem července shodly na pravidlech omezení spotřeby zemního plynu. Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o patnáct procent proti průměru z posledních pěti let. Brusel může také předložit návrh na vyhlášení plynové nouze. V případě, že se pro vysloví nejméně patnáct zemí, stanou se úspory povinnými. Podle ekologických organizací jsou ale tato opatření nedostatečná.
