Vládní koalice se shodla na tom, že energetické firmy se musí o své mimořádné zisky plynoucí z energetické krize povinně podělit s lidmi, řekl České televizi premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet chce prosadit buď speciální daň, nebo tyto firmy přimět, aby platily státu dobrovolně. Konkrétní způsob, jak by měl stát donutit firmy vyrábějící elektřinu k odvodu desítek miliard korun, chce kabinet najít do konce prázdnin. O mimořádné dani je nově ochotné jednat opoziční hnutí ANO.
Buď dobrovolná platba, nebo speciální daň. Vláda zatlačí na energetické firmy
Události: Vláda uvažuje o speciální dani pro energetické firmy (zdroj: ČT24)
Dva největší výrobci elektřiny jsou polostátní ČEZ provozující dvě jaderné a další devítku uhelných elektráren a skupina Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače, která vlastní třeba velké elektrárny Počerady nebo Chvaletice. Oba giganti letos očekávají rekordní zisky. Jsou to zároveň firmy, na které by nejvíc dopadl speciální odvod, na kterém se předběžně dohodly vládní strany.
„Shoda uvnitř naší koalice je na tom, že nějakou formu solidarity v této věci máme dočasně zavést. Pokud by to byla daň, byla by dočasná,“ ujišťuje premiér. Druhou variantou, o které kabinet uvažuje, je příspěvek těchto firem, který by dobrovolně odvedly na státem určený účet. Zavedení nové daně je ale zatím pravděpodobnější.
„Pokud se bavíme o dodatečném zdanění energetických firem, které mají teď velké zisky, tak to je věc, kterou určitě otvírat chceme,“ přizvukuje ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan.
„Vzhledem k tomu, že je to výjimečná situace, mohlo by také dojít k výjimečnému podělení se o tento zisk, ze kterého pak vláda a Česká republika budou moci pomáhat těm, na které to naopak dopadá velmi negativně,“ nepochybuje předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Analýza Národní rozpočtové rady, kterou minulý týden projednal vládní NERV, doporučuje daň z mimořádných zisků ve výši 40 až 60 procent. V případě zavedení čtyřicetiprocentní daně by stát v příštím roce získal na daních navíc čtrnáct miliard, pokud by to bylo padesát procent, tak dvacet miliard a při šedesátiprocentní dani 27 miliard.
Stát by nejdřív zjistil průměrný roční zisk energetických firem za posledních pět let. Všechno nad tento průměrný zisk by pak nově zdanil právě touto speciální sazbou.
ODS není jednotná
Zavedení speciální daně z mimořádných zisků energetických firem podporují ve sněmovně čtyři z pěti vládních stran – STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti. ODS je rozdělená. Část jejích poslanců trvá na tom, že Fialova vláda žádné nové daně zavádět nemá.
„Já budu říkat kolegům ve výkonné radě, že to prostě není hospodářsko-politické opatření, že to je opatření populistického charakteru,“ avizuje například místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Předseda Pirátů Ivan Bartoš poukazuje na to, že podobnou zvláštní daň zavedla i Velká Británie, „protože narůstající zisky energetických firem nejsou způsobeny chytrými investicemi nebo nějakou změnou, ale rostoucími cenami energií na burze“.
„Říkám za nás, že jsme připraveni se o tom bavit. Ty peníze, pokud by je měl získat státní rozpočet, by se měly použít na pomoc lidem,“ nebrání se jednání exministryně financí a šéfka sněmovního klubu opozičního ANO Alena Schillerová.
Naopak hnutí SPD daň z mimořádných zisků odmítá. Pokud by se na nové dani koalice shodla, platila by nejdřív od 1. ledna příštího roku.