Zdanění

Část vládních poslanců chce i bez dohody v koalici navrhnout zdanění tichého vína. České televizi to řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, jejíž strana toto zvažuje. Některé z vládních stran ale zavedení takové daně dál odmítají, stejně jako i opozice.

Ministerstvo zdravotnictví hodlá prosadit novou spotřební daň ze slazených nealkoholických nápojů. Dle odborníků nejde jen o nový příjem do státního rozpočtu, ale hlavně o nutnou prevenci a snížení budoucích nákladů na léčbu obezity a dalších nemocí spojených s konzumací zbytečného cukru v nápojích. Zástupkyně výrobců v 90’ ČT24 argumentovala tím, že výrobci už obsah cukru sami snižují, daň by mohla vést až k propouštění.

V koalici se vede debata o zdanění zisků bank. Mimořádná daň známá jako windfall tax totiž vybrala výrazně míň, než se počítalo. Vládní hnutí STAN chce, aby koalice začala diskutovat o zavedení speciální sektorové daně pro banky. Bývalý premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) míní, že by měla být zdaněna aktiva bank, s nimiž se prý dá velmi málo manipulovat. Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdí, že bankovní daň zaplatí lidé a ekonomický růst.

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem šesté hodiny ráno. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před Úřad vlády, uvedla v úterý odpoledne pražská policie na webu. Policisté odhadují, že přijet mohou stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru Prahy.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) preferuje jednání u stolu před protestem v ulicích, řekl v pondělí ráno k akci části zemědělců v Praze. Organizátoři, ke kterým patří předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle něj ale sledují vlastní politické cíle a zemědělce nezastupují. Výborný dodal, že o konkrétních krocích a změnách v zemědělství bude jednat s velkými nevládními organizacemi. Protestující ho následně před ministerstvem vypískali a kolem 11. hodiny mu předali dopis, v němž žádají, aby Česko odstoupilo od takzvaného Green Dealu.

Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Až 120 miliard korun by mohl stát příští rok vybrat díky novým speciálním odvodům. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Z nadměrných příjmů budou energetické firmy platit 90 procent. Plus ještě 60 procent formou daně z mimořádných zisků. Ta se vztahuje i na banky, rafinérie a těžařské společnosti. Původně Stanjura odhadoval o 20 miliard nižší výnos. Válečná daň začne platit od ledna, dodatečný odvod se pak týká elektřiny vyrobené už od letošního prosince.

Některé zboží a služby možná podraží kvůli zvýšení DPH. Přesuny do vyšší sazby daně navrhne v úsporném balíčku pro rok 2024 ministerstvo financí, České televizi to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). V desetiprocentním pásmu by podle něj měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu. Vyšší zdanění některých zboží nebo služeb navrhla kabinetu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Vládní koalice se shodla na tom, že energetické firmy se musí o své mimořádné zisky plynoucí z energetické krize povinně podělit s lidmi, řekl České televizi premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet chce prosadit buď speciální daň, nebo tyto firmy přimět, aby platily státu dobrovolně. Konkrétní způsob, jak by měl stát donutit firmy vyrábějící elektřinu k odvodu desítek miliard korun, chce kabinet najít do konce prázdnin. O mimořádné dani je nově ochotné jednat opoziční hnutí ANO.

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.

Realitní magnát Radovan Vítek použil podle serveru Investigace.cz téměř totožné schéma pro nákup nemovitostí ve Francii jako premiér Andrej Babiš (ANO). Oba miliardáři byli v roce 2009 klienty téže právní kanceláře a oba si objednali stejnou službu – založení řetězce offshorových firem, přes něž zakoupili sídla na jihu Francie. Zjištění vychází z mezinárodní projektu Pandora Papers.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy by podle vicepremiéra a předkladatele konkurenčního návrhu Jana Hamáčka (ČSSD) ohrozil státní rozpočet. V Otázkách Václava Moravce dal Hamáček najevo, že svoji variantu zrušení superhrubé mzdy a jejího nahrazení dvěma pásmy zdanění považuje za rozpočtově odpovědnější. To, že dva nejvyšší vládní představitelé předložili dva různé návrhy, je podle něj důsledkem toho, že se na nejlepší podobě neshodli.

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Poslanci budou na poslední chvíli schvalovat vládní priority. Příští týden jim končí letošní závěrečná schůze. A zvýšení rodičovského příspěvku i daňový balíček proto na program sněmovny narychlo zařadí předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Oba zákony mají platit od ledna, oba ale s úpravami vrátil poslancům zpět Senát.

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) do konce roku předloží v koalici návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Zároveň by od roku 2021 plošně klesly daně víc než čtyřem milionům zaměstnanců. Pokud se ministryni podaří prosadit největší daňovou reformu od roku 2008, přinese to v rozpočtu výpadek desítek miliard korun. Koaliční sociální demokraté s ohledem na to, že kabinet na pokrytí takto velkého výpadku pravděpodobně nenajde dost peněz, už ovšem nevěří, že ke zrušení superhrubé mzdy dojde ještě v tomto volebním období.

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.

Na dohodě o majetkovém vyrovnání církví a státu republika vydělala, není důvod, aby stát ukrajoval z už tak nízké částky. Myslí si to kněz z odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského Romuald Štěpán Rob. Společnost podle něj těží i z fungování církví. Pokud se politici kvůli zdanění náhrad neobrátí na soudy, udělají to církve samy. Rob nevylučuje, že by případ mohla řešit i evropská justice. Řekl to v pořadu Interview ČT24.

Komunistům se ve sněmovně podařilo prosadit zdanění církevních restitucí. Od příštího roku tak budou církve z finančních náhrad od státu platit devatenáctiprocentní daň. Podle poslance KSČM Zdeňka Ondráčka jde o dar a ten je správné zdanit. Naopak poslanec TOP 09 Dominik Feri říká, že stát jen vrací to, co bylo za komunismu ukradeno. O tématu spolu diskutovali v Událostech, komentářích.

Vláda Andreje Babiše (ANO) hledá, kde vzít peníze na všechny své sliby a závazky. Menší koaliční strana ČSSD navrhuje zvýšit daně bankám. Hnutí ANO však slíbilo, že daně zvyšovat nebude. Premiér Babiš se ale se sociální demokracií bude muset o zvyšování daní pro banky začít bavit, nebo peníze přinést odjinud, řekl v pořadu Interview ČT statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.