Polostátní energetická společnost ČEZ získala opci na získání majoritního podílu v australské společnosti European Metals Holdings (EMH), která má přednostní právo na těžbu lithia u Cínovce v Krušných horách. ČEZ poskytne EMH půjčku dva miliony eur (51,2 milionu korun) a udělá si průzkum výnosnosti možné těžby. Do konce letošního roku se pak rozhodne, jestli do EMH kapitálově vstoupí, nebo si nechá půjčku vrátit. Informovali o tom v úterý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
ČEZ si udělá průzkum výnosnosti českého lithia a případně většinově ovládne australskou firmu EMH
Události ČT: ČEZ chce zkoumat zásoby lithia (zdroj: ČT24)
„Na našem území se možná nachází významné ložisko lithia, což je základní surovina pro výrobu autobaterií. Je naším zájmem, aby zisk z možné těžby zůstal co nejvíce v Česku. Stejně tak naším zájmem je, aby bylo ověřeno, zda se zde těžit lithium vyplatí, nebo ne,“ uvedl Havlíček.
Ministr zdůraznil, že lithium se tak opět dostává pod kontrolu státu a zároveň se pro ČEZ, ve kterém stát drží podíl 70 procent, nabízí zajímavá podnikatelská příležitost. Doplnil, že bylo nutno jednat rychle, protože o těžbě uvažují například i Srbsko, Rakousko a další okolní země. Zároveň tento postup umožňuje vyhnout se soudnímu sporu s firmou EMH. „Míč se opět posouvá na českou stranu,“ dodal Havlíček.
Do průzkumu se podle něj zapojí těžařská firma Severočeské doly, dceřiná společnost ČEZu. „Věříme, že bude postupovat i s maximální péčí věnovanou životnímu prostředí a obcím v okolí,“ doplnil ministr.
Zapojení firmy ČEZ do akce lithium (zdroj: ČT24)
Názory případných spojenců
„ČEZ je jednou z předních společností ve střední a východní Evropě, která má silnou vizi v oblasti obnovitelných zdrojů a skladování energie. Potenciální partnerství s ČEZem dále dokládá závazek EMH plně rozvíjet projekt Cínovec ve spojení s českým průmyslem s cílem využít jej pro zapojení českého státu do bateriového a elektromobilního průmyslu,“ sdělil ve zprávě pro londýnskou burzu ředitel EMH Keith Coughlan.
EMH prostřednictvím své dceřiné společnosti Geomet vlastní práva na hlubinnou těžbu.
„Naše zkoumání může, ale také nemusí potvrdit technologické a ekonomické předpoklady případné těžby. Je logické využít know-how naší společnosti Severočeské doly, která má s těžbou velké zkušenosti. Do konce letošního roku společně s EMH ověříme, zda považujeme těžbu v lokalitě za potenciálně perspektivní,“ dodal generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Na konci roku to ze všech aspektů vyhodnotíme a řekneme, jestli chceme majoritně vstoupit do společnosti EMH.
Kladně nyní hodnotí kroky ČEZu skupina Krupa Global Investments (KGI) slovenského podnikatele Pavola Krúpy, která má v EMH menšinový podíl. „Aby byl projekt těžby a následného zpracování lithia na českém území rentabilní, je třeba projekt zrealizovat v horizontu přibližně tří až maximálně pěti let,“ uvedla KGI. Skupina se dříve neúspěšně snažila odkoupit dceřinou firmu EMH Geomet. European Metals Holdings však tehdy označila nabídku KGI za nedůvěryhodnou.
V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci v Krušných Horách (dvě třetiny na české straně, zbytek v Německu) a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.
Zapojení firmy ČEZ pohledem analytiků
„Angažmá ČEZu je třeba primárně chápat tak, že stát si jeho prostřednictvím snaží udržet kontrolu nad potenciální těžbou lithia. Z celé záležitosti se před volbami v roce 2017 stalo politikum. Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nechce riskovat, aby veřejnost získala dojem, že potenciál cínoveckého lithia promrhává. Nebo že případnou těžbu přepouští zahraničním či zcela soukromým subjektům,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Aktivitu ČEZu je tak podle něj třeba vnímat s rezervou, jako politicky motivovaný tah.
„Těžba lithia by měla být odpolitizována a svěřena do rukou ekonomů. Jinak hrozí obrovské ztráty. Těžařské projekty je třeba vnímat jako jedny z nejnáročnějších, které mají relativně dlouhou dobu návratnosti. Z těchto důvodů bychom měli nejprve provést důkladné ekonomické analýzy a vše realisticky propočítat,“ upozornil pro agenturu ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Ředitel ekologického sdružení Hnutí Duha Jiří Koželouh doplnil, že je důležité, aby těžba neskončila vývozem rudy do zahraničí. Stát by měl podle něj zaručit, aby se zpracovávala v Česku, ideálně až do finálních produktů, jako jsou baterie. „Těžba lithia může pomoci transformaci ekonomik v Ústeckém kraji postiženém těžbou. Může to být jeden ze způsobů, jak tamní ekonomiku posunout od uhlí, a také v samotné oblasti těžebního průmyslu, protože tamní těžba má tradici,“ dodal pro ČTK Koželouh.
Spor o vládu nad lithiem
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před parlamentními volbami v roce 2017, od té doby se čas od času objevují zprávy o dalším „lithiovém postupu“.
Například loni v říjnu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), že klíčová povolení pro projekt těžby lithia u Cínovce zatím zdaleka vydána nejsou. Jde především o posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti.
Premiér tehdy dodal, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zkoumá podmínky, za kterých vláda uložila státnímu podniku Diamo, aby hájil vlastnická práva státu v oblasti strategických nerostných surovin.
Lithium je považováno za kov budoucnosti. Používá se mimo jiné pro baterie do elektromobilů, dále například pro speciální skla a keramiku. Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a s tím spojených baterií odborníci předpokládají, že poptávka po lithiu vzroste do roku 2025 zhruba trojnásobně.
Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) krátce před volbami v roce 2017 podepsala s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Loni v březnu Česko memorandum vypovědělo, Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.
EMH má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje. Například loni v říjnu oznámila, že získala od českých úřadů povolení zahájit 13 průzkumných vrtů, které jsou důležitým krokem v rámci studie proveditelnosti projektu těžby kovu u Cínovce.