Klíčová povolení pro projekt těžby lithia zatím nejsou

Klíčová povolení pro projekt těžby lithia u Cínovce zatím zdaleka vydána nejsou. Jde především o posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle něj v současnosti zkoumá podmínky, za kterých vláda uložila státnímu podniku Diamo, aby hájil vlastnická práva státu v oblasti strategických nerostných surovin.

„Těžaři podali žalobu proti nám, aby Diamo nemohlo realizovat ten projekt,“ řekl ve čtvrtek Babiš. Další kroky podle něj vláda učiní podle rozhodnutí antimonopolního úřadu. „V této fázi je to o ÚOHS a rozhodování. Doufejme, že tyto nezávislé instituce budou rozhodovat ve prospěch státu a ve prospěch našich občanů. Aspoň tak by to mělo být,“ podotkl premiér.

Vláda je podle něj přesvědčena, že existuje jasný veřejný zájem státu nad hájením vlastnických, ekonomických a environmentálních zájmů při osvojování ložisek strategických nerostných surovin, včetně lithia.

Ve středu ráno Babiš uvedl, že se ve čtvrtek kvůli tématu lithia setká s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Ve čtvrtek však oznámil, že schůzka se uskutečnila již ve středu.

Sama Marta Nováková řekla v Událostech, komentářích, že spolu s Brabcem premiérovi „podali informace, které máme o stavu projektu“.

Nahrávám video
Události, komentáře: Kauza lithium opět na politické scéně
Zdroj: ČT24

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Aktuálně se téma opět výrazněji začalo řešit po pondělním vyjádření australské společnosti European Metals Holdings (EMH), která uvedla, že získala od českých úřadů povolení zahájit 13 průzkumných vrtů, které jsou důležitým krokem v rámci studie proveditelnosti projektu těžby kovu u Cínovce. 

Ministryně Nováková připustila, že EMH získala povolení od krajského úřadu, nicméně řada dalších dokumentů včetně posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) jí chybí. Základní povolení k průzkumu je přitom časově omezené. „Australská společnost první povolení dostala v roce 2009 a doposud žádná informace o výsledcích jejich průzkumné činnosti nepřišla. A první povolení jim končí v příštím roce,“ upozornila přitom ministryně. 

Babiš: Diamo musí být aktivní

Babiš v úterý reagoval, že v záležitosti by se měl začít aktivně angažovat státní podnik Diamo. Uvedl, že od Diama očekává, že přijde s projektem, kde skutečně záležitost převezme stát. 

To však komplikuje stížnost Těžební unie u antimonopolního úřadu. Marta Nováková ujistila, že Diamo nespí: „Diamu jsme to zadali a Diamo na tom pracuje.“

Lithium
Zdroj: ČT24

Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) loni krátce před volbami podepsala s firmou EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Letos v březnu Česko memorandum vypovědělo, Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. EMH má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.

Richard Pavlík, generální ředitel společnosti Geomet, která je dceřinou firmou EMH, ve čtvrtek uvedl, že aktuálně plánované vrtné práce související s možnou těžbou lithia u Cínovce jsou nezbytné pro zahájení finální studie proveditelnosti, která by na konci příštího roku měla teprve ukázat, za jakých podmínek a zda vůbec je ložisko Cínovec ekonomicky využitelné. Podle Pavlíka mají mimo jiné sloužit ke zpřesnění geologického modelu ložiska. 

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 29 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...