Klíčová povolení pro projekt těžby lithia zatím nejsou

Klíčová povolení pro projekt těžby lithia u Cínovce zatím zdaleka vydána nejsou. Jde především o posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle něj v současnosti zkoumá podmínky, za kterých vláda uložila státnímu podniku Diamo, aby hájil vlastnická práva státu v oblasti strategických nerostných surovin.

„Těžaři podali žalobu proti nám, aby Diamo nemohlo realizovat ten projekt,“ řekl ve čtvrtek Babiš. Další kroky podle něj vláda učiní podle rozhodnutí antimonopolního úřadu. „V této fázi je to o ÚOHS a rozhodování. Doufejme, že tyto nezávislé instituce budou rozhodovat ve prospěch státu a ve prospěch našich občanů. Aspoň tak by to mělo být,“ podotkl premiér.

Vláda je podle něj přesvědčena, že existuje jasný veřejný zájem státu nad hájením vlastnických, ekonomických a environmentálních zájmů při osvojování ložisek strategických nerostných surovin, včetně lithia.

Ve středu ráno Babiš uvedl, že se ve čtvrtek kvůli tématu lithia setká s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Ve čtvrtek však oznámil, že schůzka se uskutečnila již ve středu.

Sama Marta Nováková řekla v Událostech, komentářích, že spolu s Brabcem premiérovi „podali informace, které máme o stavu projektu“.

Nahrávám video

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Aktuálně se téma opět výrazněji začalo řešit po pondělním vyjádření australské společnosti European Metals Holdings (EMH), která uvedla, že získala od českých úřadů povolení zahájit 13 průzkumných vrtů, které jsou důležitým krokem v rámci studie proveditelnosti projektu těžby kovu u Cínovce. 

Ministryně Nováková připustila, že EMH získala povolení od krajského úřadu, nicméně řada dalších dokumentů včetně posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) jí chybí. Základní povolení k průzkumu je přitom časově omezené. „Australská společnost první povolení dostala v roce 2009 a doposud žádná informace o výsledcích jejich průzkumné činnosti nepřišla. A první povolení jim končí v příštím roce,“ upozornila přitom ministryně. 

Babiš: Diamo musí být aktivní

Babiš v úterý reagoval, že v záležitosti by se měl začít aktivně angažovat státní podnik Diamo. Uvedl, že od Diama očekává, že přijde s projektem, kde skutečně záležitost převezme stát. 

To však komplikuje stížnost Těžební unie u antimonopolního úřadu. Marta Nováková ujistila, že Diamo nespí: „Diamu jsme to zadali a Diamo na tom pracuje.“

Lithium
Zdroj: ČT24

Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) loni krátce před volbami podepsala s firmou EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Letos v březnu Česko memorandum vypovědělo, Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. EMH má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.

Richard Pavlík, generální ředitel společnosti Geomet, která je dceřinou firmou EMH, ve čtvrtek uvedl, že aktuálně plánované vrtné práce související s možnou těžbou lithia u Cínovce jsou nezbytné pro zahájení finální studie proveditelnosti, která by na konci příštího roku měla teprve ukázat, za jakých podmínek a zda vůbec je ložisko Cínovec ekonomicky využitelné. Podle Pavlíka mají mimo jiné sloužit ke zpřesnění geologického modelu ložiska. 

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 6 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 15 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled