Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
Místo si v lednu prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 378 547 lidí, zhruba o 24 230 více než předchozí měsíc. Počet volných pozic v nabídce se zmenšil zhruba o 990 na 86 431. Mezi kraji byla nejvyšší nezaměstnanost 7,5 procenta v Ústeckém kraji, nejnižší byla 3,8 procenta v Praze.
Loni v lednu byla nezaměstnanost 4,3 procenta. Bez práce bylo tehdy 320 516 lidí a volných míst bylo 83 323.
Podle Úřadu práce podalo 2665 uchazečů žádost o evidenci do konce roku 2025, ale žádost o podporu v nezaměstnanosti podali až letos v lednu. Před rokem to takto učinilo 319 lidí.
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) je lednový nárůst důsledkem každoroční sezonnosti. „Zároveň se ale začínají projevovat změny v podpoře v nezaměstnanosti, které lidem dávají větší jistotu. Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a zároveň roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají,“ komentoval data Juchelka.
Od ledna je podpora v nezaměstnanosti v prvních měsících vyšší, zvedla se ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. Maximálně by měla ale činit zhruba 38 500 korun. Při delší době bez práce částka naopak klesla ze 45 na 40 procent příjmu. Lidem, kteří se rozhodnou sami změnit místo a ze zaměstnání odejdou, se vyplácená podpora nově nekrátí, ale je stejně vysoká jako při propuštění.
Nezaměstnanost roste dlouhodobě, upozorňují analytici
„Leden je každoročně obdobím nárůstu nezaměstnanosti, což se potvrdilo i letos. Na začátku roku dochází k ukončení sezonních prací, pracovních dohod i smluv na dobu určitou, což vede k dočasnému navýšení počtu lidí bez práce. Vidíme také omezení náborů v průmyslu, který prochází transformací a dochází k postupnému přesunu pracovníků z průmyslu do sektoru služeb a dalších perspektivnějších odvětví,“ shrnul generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský.
Kromě obvyklých sezonních vlivů podle analytiků přispělo k vyššímu podílu nezaměstnaných zvýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti. „Flexinovela od ledna zvýšila podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících a zároveň zrušila penalizaci pro lidi, kteří odejdou ze zaměstnání sami. To následně vedlo k tomu, že se více lidí aktivně přihlásilo na úřad práce, i když by dříve třeba s registrací váhali. Statisticky se tak počet nezaměstnaných zvýšil, aniž by tedy nutně došlo k masivnímu propouštění,“ vysvětlil analytik Bidli Petr Špirit.
Analytici ale upozornili, že nezaměstnanost roste dlouhodobě, v lednu se meziročně zvýšila o 0,8 procentního bodu. „Nezaměstnanost byla letos v lednu nejvyšší od začátku roku 2017. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob se kontinuálně zvyšuje od poloviny roku 2022. A růst nezaměstnanosti pokračoval i po celý loňský rok, navzdory velmi solidnímu růstu tuzemské ekonomiky. Důvodem byl primárně pokles pracovníků v průmyslu,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.
„Zda nezaměstnanost již v lednu kulminovala, nebo se tak stane v únoru, vidíme jako nejisté. V jarních měsících každopádně začne lidí bez práce ubývat, a to v důsledku obvyklého zahajování sezonních prací i tvorby trvalejších nových míst,“ předpověděl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Na skokové oživení to v průmyslu nevypadá ani v letošním roce, zároveň se ovšem situace ani nemá tendenci zhoršovat. Po loňských 4,4 procenta tak letos čekáme jen mírně vyšší průměrnou nezaměstnanost na úrovni 4,6 procenta,“ zhodnotil hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
