Tržby ve službách loni meziročně stouply o 1,8 procenta

Tržby ve službách v Česku loni meziročně reálně vzrostly o 1,8 procenta. Zpomalily tak růst, v roce 2024 totiž stouply podle revidovaných údajů o 2,3 procenta. Tržby minulý rok neklesly v žádném ze sledovaných odvětví služeb, nejvíce k růstu přispěly profesní, vědecké a technické činnosti. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V posledním čtvrtletí minulého roku se tržby ve službách ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o dvě procenta, oproti třetímu čtvrtletí byly tržby očištěné o sezonní vlivy reálně vyšší o jedno procento.

„Celoroční tržby ve službách oproti roku 2024 vzrostly o 1,8 procenta. Žádná z dílčích sekcí služeb nevykázala pokles a nejvyšší příspěvek k růstu byl zaznamenán v profesních, vědeckých a technických činnostech s meziročním zvýšením tržeb o tři procenta,“ uvedl vedoucí oddělení datové podpory statistiky obchodu, služeb a životního prostředí ČSÚ Tomáš Harák.

Minulý rok rostly tržby ve službách ve všech čtvrtletích s výjimkou třetího kvartálu, kdy stagnovaly.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 tržby meziročně reálně vzrostly o dvě procenta. K růstu stejně jako v celém minulém roce nejvíce přispěla sekce profesních, vědeckých a technických činností, kde se tržby od října do konce prosince zvýšily o 3,5 procenta. Jedinou sekcí, kde se tržby snížily, byly činnosti v oblasti nemovitostí.

V dopravě a skladování se tržby v posledním čtvrtletí uplynulého roku zvýšily o 1,4 procenta, a to především ve vodní a letecké dopravě. V ubytování, stravování a pohostinství vzrostly o 1,6 procenta a v informačních a komunikačních činnostech o 2,2 procenta. V činnostech v oblasti nemovitostí tržby naopak meziročně klesly o 0,3 procenta, zatímco v administrativních a podpůrných činnostech stouply o 1,7 procenta.

Mezičtvrtletně se tržby ve službách v posledních třech měsících roku po očištění o sezonní vlivy zvýšily reálně o jedno procento. „Nejvíce se dařilo sekci dopravy a skladování, která dosáhla zvýšení tržeb o 1,9 procenta,“ konstatoval ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...