Stravování

Restaurace rychlého občerstvení působí v tuzemsku přes tři dekády a jejich počet stále roste. V poslední době přebírají zákazníky klasických restaurací, lidé fastfoody vyhledávají od snídaně po večeři, přičemž někteří přijdou i víckrát za den. Zdražování je v nich totiž méně výrazné. Ceny v restauracích letos v srpnu meziročně rostly o sedm procent, v rychlém občerstvení o pět až šest. Fastfoody jsou ale podle odborníků pro zákazníky atraktivnější i z hlediska inovací.

Provozovatelům služeb dál stoupají tržby. Ve třetím čtvrtletí tempo růstu zrychlilo na tři procenta. Třeba letecká doprava zaznamenala meziročně více než pětinový nárůst. Dařilo se ale také výrobě pořadů, skladovacím službám nebo odvětví informačních technologií. Nedařilo se jen realitním službám, restauracím a hotelům. I proto, že tato odvětví výrazně podražila. Podle některých analytiků je na výsledcích vidět, že Češi v útratách zůstávají opatrní.

Více než polovina Čechů se stravuje lépe než před rokem a až osmdesát procent se snaží brát větší ohled na zdravé stravování. To je sice podle nového evropského průzkumu v Česku na vzestupu, stále však na velmi pomalém. Podle dat Češi často jedí ve spěchu, v nevhodném prostředí a rozhodující je pro ně cena. Nadměrně také konzumují maso a naopak málo zeleninu. Resort zdravotnictví proto zavádí preventivní projekty, které se zaměřují například na menší solení.

Loutkový snímek Život k sežrání režisérky a výtvarnice Kristiny Dufkové vstoupil do českých kin. Sklidil úspěch na filmových festivalech v Annecy, Locarnu nebo Karlových Varech. „Je to hlavně příběh o dospívání. Konkrétně je to příběh Bena, který se zamiluje do spolužačky a rozhodne se kvůli ní zhubnout,“ přibližuje producent filmu Matěj Chlupáček. Snímek vypráví o tématech dětské obezity a přijetí sebe sama.

Nikolas Kratěna pracoval v luxusních restauracích, například v síti Ambiente, v hotelu Hilton nebo Kobe, založil si vlastní podnik, ale v době covidu potřeboval práci a našel ji v nymburské nemocnici. Zůstal tam a připravuje jídla, která dokážou pacienty překvapit. „Strava v nemocnicích se lepší, jsou tam už kuchaři, kteří mají zájem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře Kratěna.

Na českém trhu přibývá ukrajinských značek, nejčastěji v oblasti stravování a v kosmetice. Firmy těží z početné ukrajinské komunity, která jejich zboží zná a vyhledává, ale také ze strategické pozice Česka, které může být branou na západní trhy. Odborníci předpokládají, že ukrajinským společnostem se bude v tuzemsku i dále dařit a v následujících měsících se objeví další, hlavně z oděvního odvětví.

Nevhodné skladování potravin, prošlá doba trvanlivosti, neočkované děti nebo chybějící zdravotní dokumentace táborníků. Hygienici provedli v červenci 898 kontrol letních táborů, ve dvaceti případech rozdali pokuty v celkové výši 60 tisíc korun. Česká televize to zjistila z informací od všech krajských hygienických stanic. Nejvyšší možnou pokutu deset tisíc korun udělily hygieny v Plzeňském a Jihočeském kraji.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.

Pravidla podpory rodin v nouzi, které žádají o dotované obědy ve školních jídelnách, se nemění. Obavy vyvolala dotační výzva ministerstva školství, která vyčlenila z pomoci rodiče v exekuci, insolvenci nebo pobírající dávky pěstounské péče. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale tyto podmínky záhy zase zrušil.

Tržby ve službách ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o 5,2 procenta. Největší pokles zaznamenala doprava a skladování. Naopak rostly tržby v ubytování a stravování a také ve vědeckých a technických činnostech. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tržby se snížily třetí čtvrtletí v řadě a zrychlily pokles. V letošním druhém čtvrtletí vykázaly tržby ve službách meziroční snížení podle revidovaných údajů o 3,3 procenta.

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním druhém čtvrtletí ubytovalo 5,8 milionu turistů, meziročně o 14,3 procenta více. Domácí hosté převažovali nad zahraničními. Turisté strávili v ubytovacích zařízeních dohromady 13,8 milionu nocí, o 14,5 procenta více než ve stejném období loni. V ubytování a stravování také ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostly tržby. Celkově ale ve službách v Česku v tomto období meziročně klesly o 3,5 procenta. Oslabila hlavně doprava a skladování. Tržby naopak ve vědeckých a technických činnostech. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V letošním školním roce zaplatily organizace podpořené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obědy více než 15 tisícům dětem po celé republice. Dalším téměř 10 tisícům žáků je uhradil program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mezi žádostmi o podporu se vedle samoživitelů nyní častěji objevují i úplné rodiny, kterým na školní obědy nezbývají peníze.

Narůstá zájem o školní obědy zdarma. Díky nim se stravují tisíce školáků, kteří by do jídelny nechodili. Podle organizací i škol jde o největší nárůst za posledních deset let, kdy začaly vznikat tyto projekty. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje novou dotační výzvu, ta ale podle krajů přináší řadu úskalí. Posiluje sice jejich roli, přináší ale zvýšenou administrativu i finanční spoluúčast.

V době epidemie covidu-19 lidé podle lékařů zaměřujících se na obezitu přibírali kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě, dospělí kvůli práci z domova a děti kvůli výuce on-line. Často se ale k dřívějšímu aktivnějšímu životnímu stylu nevrátili ani po uvolnění protiepidemických opatření, stále oblíbená je například dovážka jídla. Informovali o tom zástupci České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Jak efektivně nakupovat potraviny, abychom neplýtvali a jedli kvalitně? Šéfkuchař Kampa Group Marek Raditsch přinesl v pořadu Drahé Česko,…? tipy, jak na jídle ušetřit. Projekt České televize se snaží lidem poradit, jak se vypořádat se složitou ekonomickou situací.

Jak nakupovat tak, abychom potraviny zbytečně nevyhazovali? Jak spotřebovávat zbytky? A jak vymýšlet jídelníček, aby jídla byla výživná, ale abychom za ně neutráceli příliš?  V živém vysílání České televize v rámci projektu Drahé Česko,…? na toto téma radila autorka kuchařek a foodblogerka Jana Florentýna Zatloukalová.

Masarykova základní škola v Tanvaldu je průkopníkem samoobslužné školní jídelny. Děti si naberou, co jim chutná, a jídlem zdaleka tolik neplýtvají. Navíc je to vede k větší samostatnosti; po obědě zbytky samy vytřídí a nádobí uklidí do mycích košů. Inspirace přišla ze severských zemí, kde je tento typ stravování žáků běžný.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Školní jídelny od začátku nového školního roku zdraží obědy. Rodiče školáků tak měsíčně zaplatí až o 120 korun víc. Česká televize to zjistila od oslovených městských částí a zřizovatelů školních jídelen. Cena za jeden oběd se zvýší v průměru o tři až šest korun, důvodem jsou dražší potraviny. Kromě základních škol chtějí zdražovat obědy i některé mateřské školy.

Ceny jídel v restauracích rostou. Klesá kvůli tomu třeba zájem o obědy ve městech, kde si lidé raději připravují jídlo sami. Průměrná cena byla v červnu 161 korun; kvůli inflaci se dá podle odborníků navíc očekávat, že půjde dál nahoru. A stoupají i v turistických destinacích, návštěvníků ale navzdory tomu neubývá. Oslovení zákazníci většinou počítají s tím, že za oběd nebo za večeři zaplatí víc.