Stravování

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.

Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm vyzývá k dopracování vyhlášky o školním stravování. Podle něj ani po novele nezajišťuje dětem s dietními omezeními dostatečnou podporu – specifické jídelníčky zůstávají dobrovolné a předpisy neřeší například skladování či ohřev jídel přinesených z domova.

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

V Indonésii se tento týden otrávilo více než tisíc dětí, které dostaly bezplatné školní obědy. Ty prosadil jako jednu ze svých priorit současný prezident Prabowo Subianto. Informoval o tom server BBC News. Místní média uvádějí, že od spuštění nákladného programu letos v lednu se otrávilo nejméně 6400 žáků po celé zemi.

V Česku přibývá lidí, kteří žijí sami. Už skoro třetina domácností má podle statistik jen jednoho člena. Před dvaceti lety jejich podíl nebyl ani čtvrtinový. Důvodů je hned několik. Patří mezi ně zvyšující se životní úroveň i skutečnost, že mladá generace odkládá založení rodiny. Častou příčinou zůstává také ovdovění. V seniorském věku žije v jednočlenné domácnosti každý druhý – hlavně ženy. Se stárnutím populace navíc může tento trend podle demografů dál sílit.

V Česku roste spotřeba nealkoholického piva. Loni ho tuzemské pivovary uvařily 1,6 milionu hektolitrů, což je vůbec nejvíc v historii. Naopak klesá domácí spotřeba toho klasického. Každý Čech loni vypil podle Českého svazu pivovarů a sladoven v průměru 126 litrů piva, což je o šestnáct litrů méně než před šesti lety. Zároveň se konzumace přesouvá z restaurací do domácího prostředí. Novému trendu se přizpůsobují pivovary, bary i restaurace. Novinky se totiž týkají i stravovacích návyků lidí.

Školní jídelny se připravují na změny jídelníčků. Už od září mají být obědy pestřejší a také nutričně vyváženější. Část zařízení má obavy z většího plýtvání a možného zdražení. Ministerstvo školství už ale ve vyhlášce, která změny přináší, větší změny nechystá. Počítá jen s ročním přechodným obdobím. Už teď se snaží některé školy komponovat do jídelníčku třeba luštěniny, s nimiž počítá také nová vyhláška. Ta zahrnuje i méně solení a slazení nebo maso dvakrát týdně. Sladké by pak měly jídelny nabízet nejvýš dvakrát do měsíce, naopak jedenkrát týdně rybu a zeleninu každý den.

Podmínky pro provoz i požadavky na prostor a vybavení malých dětských skupin do dvanácti dětí se od května zmírní. Od nového školního roku, tedy od září, se pak upraví výživové normy a jídelníček batolat od jednoho roku do tří let ve skupinách. Každý den budou jíst ovoce a zeleninu a aspoň čtyřikrát do měsíce rybu, omezit se má cukr. Počítá s tím novela vyhlášky, kterou podepsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Od května začne platit také novela zákona o dětských skupinách, která umožňuje vznik sousedských skupin v domácnostech pro nejvýš čtyři děti.

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Odborní zástupci pacientů vyčíslili, že měsíčně stojí jídlo pro celiaka o 3600 korun více. Příspěvek na bezlepkovou dietu by tak podle ministerstva zdravotnictví mohli dostávat i někteří dospělí pacienti. O tom, kdo konkrétně a kolik peněz, se jedná už několik měsíců. V současné chvíli má každá zdravotní pojišťovna jiné podmínky pro čerpání příspěvku, liší se rovněž částky.

Tuzemským domácnostem se podle obchodníků pozvolna vrací optimismus. Více transakcí oproti loňsku evidují restaurace, obchody s nábytkem nebo s oblečením. Právě u oblečení a obuvi, ale třeba i u masa a vína ceny meziročně klesly. Naopak zdražovalo bydlení, ubytování a alkohol a stravování jako celek. V novém roce by podle analytiků měly ceny spíše stagnovat.

Tuzemským restauracím ubývají hosté a klesají tržby. Od začátku roku ztrácejí na ten minulý dvě procenta. Připočteme-li inflaci, je propad výraznější. Nejvýraznější propad je v Karlovarském kraji (sedm procent), Praze a Jihomoravském kraji (oba pět procent). Fakta plynou z údajů největšího pokladního systému.

Restaurace rychlého občerstvení působí v tuzemsku přes tři dekády a jejich počet stále roste. V poslední době přebírají zákazníky klasických restaurací, lidé fastfoody vyhledávají od snídaně po večeři, přičemž někteří přijdou i víckrát za den. Zdražování je v nich totiž méně výrazné. Ceny v restauracích letos v srpnu meziročně rostly o sedm procent, v rychlém občerstvení o pět až šest. Fastfoody jsou ale podle odborníků pro zákazníky atraktivnější i z hlediska inovací.

Provozovatelům služeb dál stoupají tržby. Ve třetím čtvrtletí tempo růstu zrychlilo na tři procenta. Třeba letecká doprava zaznamenala meziročně více než pětinový nárůst. Dařilo se ale také výrobě pořadů, skladovacím službám nebo odvětví informačních technologií. Nedařilo se jen realitním službám, restauracím a hotelům. I proto, že tato odvětví výrazně podražila. Podle některých analytiků je na výsledcích vidět, že Češi v útratách zůstávají opatrní.

Více než polovina Čechů se stravuje lépe než před rokem a až osmdesát procent se snaží brát větší ohled na zdravé stravování. To je sice podle nového evropského průzkumu v Česku na vzestupu, stále však na velmi pomalém. Podle dat Češi často jedí ve spěchu, v nevhodném prostředí a rozhodující je pro ně cena. Nadměrně také konzumují maso a naopak málo zeleninu. Resort zdravotnictví proto zavádí preventivní projekty, které se zaměřují například na menší solení.

Loutkový snímek Život k sežrání režisérky a výtvarnice Kristiny Dufkové vstoupil do českých kin. Sklidil úspěch na filmových festivalech v Annecy, Locarnu nebo Karlových Varech. „Je to hlavně příběh o dospívání. Konkrétně je to příběh Bena, který se zamiluje do spolužačky a rozhodne se kvůli ní zhubnout,“ přibližuje producent filmu Matěj Chlupáček. Snímek vypráví o tématech dětské obezity a přijetí sebe sama.

Nikolas Kratěna pracoval v luxusních restauracích, například v síti Ambiente, v hotelu Hilton nebo Kobe, založil si vlastní podnik, ale v době covidu potřeboval práci a našel ji v nymburské nemocnici. Zůstal tam a připravuje jídla, která dokážou pacienty překvapit. „Strava v nemocnicích se lepší, jsou tam už kuchaři, kteří mají zájem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře Kratěna.

Na českém trhu přibývá ukrajinských značek, nejčastěji v oblasti stravování a v kosmetice. Firmy těží z početné ukrajinské komunity, která jejich zboží zná a vyhledává, ale také ze strategické pozice Česka, které může být branou na západní trhy. Odborníci předpokládají, že ukrajinským společnostem se bude v tuzemsku i dále dařit a v následujících měsících se objeví další, hlavně z oděvního odvětví.

Nevhodné skladování potravin, prošlá doba trvanlivosti, neočkované děti nebo chybějící zdravotní dokumentace táborníků. Hygienici provedli v červenci 898 kontrol letních táborů, ve dvaceti případech rozdali pokuty v celkové výši 60 tisíc korun. Česká televize to zjistila z informací od všech krajských hygienických stanic. Nejvyšší možnou pokutu deset tisíc korun udělily hygieny v Plzeňském a Jihočeském kraji.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.

Pravidla podpory rodin v nouzi, které žádají o dotované obědy ve školních jídelnách, se nemění. Obavy vyvolala dotační výzva ministerstva školství, která vyčlenila z pomoci rodiče v exekuci, insolvenci nebo pobírající dávky pěstounské péče. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale tyto podmínky záhy zase zrušil.