Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.

Proso umožnilo lidem, kteří žili na území dnešních Čech a Moravy v době bronzové, reagovat na rychle se měnící podmínky.

Stravovací návyky z doby bronzové dokážou vědci vyčíst z kostí lidí a zvířat. Kvůli tehdy převládající kremaci se jich ale dochovalo málo. Vědci nyní analyzovali kosti a zuby 103 lidí a třiceti zvířat, spolu s osmi vzorky spálených obilných zrn. Data rozdělili podle geografického a časového kontextu.

Studie zjistila, že podíl prosa se rychle zvětšoval. V pozdní době bronzové jeho podíl vzrostl na 24 až 34 procent konzumované potravy. Lidem z doby bronzové, kteří žili na území dnešních Čech a Moravy, to umožnilo lepší diverzifikaci plodin a také pružněji reagovat na místní podmínky.

Od masa k prosu

Lišil se však poměr prosa mezi jednotlivými lokalitami pozdní doby bronzové. „Pozorujeme to i uvnitř míst samotných, nejzřetelněji pak na moravském nalezišti Blučina. Zde žili na jedné straně jedinci, kteří nekonzumovali větší množství této plodiny, spolu s čistými konzumenty, u kterých až polovina stravy byla založena pouze na prosu,“ uvedla hlavní autorka studie, antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.

Lidé z pozdní doby bronzové podle ní naopak jedli méně masa. „Nižší podíl živočišných produktů ve stravě odpovídá hypotéze, že jedinci vyloučení z převládajícího pohřebního rituálu byli omezeni na výživně bohaté potraviny. V jistém smyslu tak může jít o odraz životních podmínek menšiny,“ uvedla antropoložka.

Proso bylo mezi lety 8000 a 6000 před naším letopočtem domestikováno v Číně. Přes Asii se dostalo nejprve na Ukrajinu a kolem roku 1500 před naším letopočtem dál do Evropy. Podle vědců byla jeho konzumace na našem území na vrcholu během pozdní doby bronzové. V té době lidé jedli také čočku nebo maso a další produkty převážně z domácích zvířat. Lov byl jen doplňkem. Definitivní úpadek prosa přichází podle vědců ve vrcholném středověku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
před 21 mminutami

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.