Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.

Proso umožnilo lidem, kteří žili na území dnešních Čech a Moravy v době bronzové, reagovat na rychle se měnící podmínky.

Stravovací návyky z doby bronzové dokážou vědci vyčíst z kostí lidí a zvířat. Kvůli tehdy převládající kremaci se jich ale dochovalo málo. Vědci nyní analyzovali kosti a zuby 103 lidí a třiceti zvířat, spolu s osmi vzorky spálených obilných zrn. Data rozdělili podle geografického a časového kontextu.

Studie zjistila, že podíl prosa se rychle zvětšoval. V pozdní době bronzové jeho podíl vzrostl na 24 až 34 procent konzumované potravy. Lidem z doby bronzové, kteří žili na území dnešních Čech a Moravy, to umožnilo lepší diverzifikaci plodin a také pružněji reagovat na místní podmínky.

Od masa k prosu

Lišil se však poměr prosa mezi jednotlivými lokalitami pozdní doby bronzové. „Pozorujeme to i uvnitř míst samotných, nejzřetelněji pak na moravském nalezišti Blučina. Zde žili na jedné straně jedinci, kteří nekonzumovali větší množství této plodiny, spolu s čistými konzumenty, u kterých až polovina stravy byla založena pouze na prosu,“ uvedla hlavní autorka studie, antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.

Lidé z pozdní doby bronzové podle ní naopak jedli méně masa. „Nižší podíl živočišných produktů ve stravě odpovídá hypotéze, že jedinci vyloučení z převládajícího pohřebního rituálu byli omezeni na výživně bohaté potraviny. V jistém smyslu tak může jít o odraz životních podmínek menšiny,“ uvedla antropoložka.

Proso bylo mezi lety 8000 a 6000 před naším letopočtem domestikováno v Číně. Přes Asii se dostalo nejprve na Ukrajinu a kolem roku 1500 před naším letopočtem dál do Evropy. Podle vědců byla jeho konzumace na našem území na vrcholu během pozdní doby bronzové. V té době lidé jedli také čočku nebo maso a další produkty převážně z domácích zvířat. Lov byl jen doplňkem. Definitivní úpadek prosa přichází podle vědců ve vrcholném středověku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
11:11Aktualizovánopřed 16 mminutami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 5 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 6 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 11 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 13 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
včera v 13:23

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
včera v 11:04

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.