Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.

Proso umožnilo lidem, kteří žili na území dnešních Čech a Moravy v době bronzové, reagovat na rychle se měnící podmínky.

Stravovací návyky z doby bronzové dokážou vědci vyčíst z kostí lidí a zvířat. Kvůli tehdy převládající kremaci se jich ale dochovalo málo. Vědci nyní analyzovali kosti a zuby 103 lidí a třiceti zvířat, spolu s osmi vzorky spálených obilných zrn. Data rozdělili podle geografického a časového kontextu.

Studie zjistila, že podíl prosa se rychle zvětšoval. V pozdní době bronzové jeho podíl vzrostl na 24 až 34 procent konzumované potravy. Lidem z doby bronzové, kteří žili na území dnešních Čech a Moravy, to umožnilo lepší diverzifikaci plodin a také pružněji reagovat na místní podmínky.

Od masa k prosu

Lišil se však poměr prosa mezi jednotlivými lokalitami pozdní doby bronzové. „Pozorujeme to i uvnitř míst samotných, nejzřetelněji pak na moravském nalezišti Blučina. Zde žili na jedné straně jedinci, kteří nekonzumovali větší množství této plodiny, spolu s čistými konzumenty, u kterých až polovina stravy byla založena pouze na prosu,“ uvedla hlavní autorka studie, antropoložka Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea zapojená do projektu RES-HUM.

Lidé z pozdní doby bronzové podle ní naopak jedli méně masa. „Nižší podíl živočišných produktů ve stravě odpovídá hypotéze, že jedinci vyloučení z převládajícího pohřebního rituálu byli omezeni na výživně bohaté potraviny. V jistém smyslu tak může jít o odraz životních podmínek menšiny,“ uvedla antropoložka.

Proso bylo mezi lety 8000 a 6000 před naším letopočtem domestikováno v Číně. Přes Asii se dostalo nejprve na Ukrajinu a kolem roku 1500 před naším letopočtem dál do Evropy. Podle vědců byla jeho konzumace na našem území na vrcholu během pozdní doby bronzové. V té době lidé jedli také čočku nebo maso a další produkty převážně z domácích zvířat. Lov byl jen doplňkem. Definitivní úpadek prosa přichází podle vědců ve vrcholném středověku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 12 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 12 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 13 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.