Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.

„Naše práce jasně ukazuje, že překreslení mapy biodiverzity není otázkou vzdálené budoucnosti, ale právě probíhající realitou,“ uvedl spoluautor studie Robert Tropek z katedry ekologie přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a českobudějovického Biologického centra Akademie věd.

Příkladem podle něj může být modrásek ligrusový, jenž z Česka prakticky zmizel. Důvodem jeho přesunu je kromě klimatických změn i intenzivní zemědělství. Podobný trend se týká i jiných druhů. „V Evropě je situace složitější, nachází se v ní nemalá část více než čtvrtiny druhů, jejichž areál rozšíření se zmenšuje. Může za to kombinace ničení původního prostředí lidskou činností, zejména intenzivním zemědělstvím, a negativních důsledků klimatických změn,“ řekl spoluautor studie Michal Barták, jenž je absolventem přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a nyní působí na univerzitě v Helsinkách.

Změny přivádějí do Česka jiné druhy motýlů

Tropek řekl, že stejné změny stojí ale také například za návratem některých druhů do Česka. Jde například o modráska tmavohnědého, modráska jetelového a soumračníka podobného. „Postupně z naší krajiny ubývaly a nyní se zase vrací,“ konstatoval.

Vědci zatím netuší, jak se přesuny motýlů do jiných lokalit projeví v dlouhodobém vývoji. „Teprve se ukáže, jestli v novém areálu najdou všechny nutné podmínky a nepůjde jen o zoufalý krok předcházející jejich rychlému vyhynutí. A to nejen v dalekých tropech, ale i v ochuzené evropské krajině,“ řekl Tropek.

Závěry studie publikoval odborný časopis Nature Ecology & Evolution.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 4 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 9 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
včera v 16:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.