Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.

„Naše práce jasně ukazuje, že překreslení mapy biodiverzity není otázkou vzdálené budoucnosti, ale právě probíhající realitou,“ uvedl spoluautor studie Robert Tropek z katedry ekologie přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a českobudějovického Biologického centra Akademie věd.

Příkladem podle něj může být modrásek ligrusový, jenž z Česka prakticky zmizel. Důvodem jeho přesunu je kromě klimatických změn i intenzivní zemědělství. Podobný trend se týká i jiných druhů. „V Evropě je situace složitější, nachází se v ní nemalá část více než čtvrtiny druhů, jejichž areál rozšíření se zmenšuje. Může za to kombinace ničení původního prostředí lidskou činností, zejména intenzivním zemědělstvím, a negativních důsledků klimatických změn,“ řekl spoluautor studie Michal Barták, jenž je absolventem přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a nyní působí na univerzitě v Helsinkách.

Změny přivádějí do Česka jiné druhy motýlů

Tropek řekl, že stejné změny stojí ale také například za návratem některých druhů do Česka. Jde například o modráska tmavohnědého, modráska jetelového a soumračníka podobného. „Postupně z naší krajiny ubývaly a nyní se zase vrací,“ konstatoval.

Vědci zatím netuší, jak se přesuny motýlů do jiných lokalit projeví v dlouhodobém vývoji. „Teprve se ukáže, jestli v novém areálu najdou všechny nutné podmínky a nepůjde jen o zoufalý krok předcházející jejich rychlému vyhynutí. A to nejen v dalekých tropech, ale i v ochuzené evropské krajině,“ řekl Tropek.

Závěry studie publikoval odborný časopis Nature Ecology & Evolution.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.