Biologické centrum AV ČR

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.

Vědci na třech místech na různých kontinentech objevili několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a Jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli experti z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.

Mezinárodní tým, v němž byli i jihočeští vědci, potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadné úhyny orlů bělohlavých. Výsledky vydané v časopise PNAS přinášejí důležité poznatky pro ochranu přírody i pro medicínu. Nově odhalené toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Podle ochranářské organizace Česká krajina se poprvé v novodobé historii podařilo zubrům překonat hranici více než deseti tisíc zvířat. Největší evropský savec se podle nového vydání Mezinárodní plemenné knihy zubra evropského vyskytuje v počtu 10 536 jedinců. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která se tento týden koná v polském Borku u Krakova.

Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často. Vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky, informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi na jihu Moravy mohly podle Biologického centra Akademie věd znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, o čemž se v době události spekulovalo. Rybáři a hasiči minulý rok v červenci zlikvidovali asi dvaačtyřicet tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Biologické centrum Akademie věd uspělo u soudu ve sporu o způsob hospodaření ve vlastním lese na jižní Moravě. Vědci chtějí na pozemku hospodařit způsobem blízkým přírodě, nezískali ale souhlas úřadů. Krajský soud v Brně koncem ledna zamítavé rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu zemědělství k dalšímu řízení. O verdiktu soudu biologické centrum informovalo v tiskové zprávě.

Přírodovědci v současné době stále častěji přicházejí s tím, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Teď to potvrdila studie publikovaná týmem českých vědců. Podle ní hraje klíčovou roli málo známá skupina prvoků, jimž se říká diplonema.