Americké orly zabíjí sinice. Čeští vědci v nich našli toxin, který by se dal využít v medicíně

Mezinárodní tým, v němž byli i jihočeští vědci, potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadné úhyny orlů bělohlavých. Výsledky vydané v časopise PNAS přinášejí důležité poznatky pro ochranu přírody i pro medicínu. Nově odhalené toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.

„Tyto látky fascinují vědce a lékaře už od osmdesátých let minulého století a pozoruhodná je již historie jejich objevu. Původně byly tyto sloučeniny izolovány z vodního plže zvaného mořský zajíc. Až následně bylo zjištěno, že jejich původci jsou ve skutečnosti mořské sinice, které tvoří převážnou část jeho potravy. Navazující biomedicínský výzkum trvající bezmála třicet let nakonec vedl k uvedení syntetických variant těchto látek na trh jakožto léků proti určitým typům leukémií,“ uvedli vědci.

Tyto toxické látky jsou sloučeniny z rodiny dolastatinů, až doposud ale byly známé jen z mořských sinic. Zatím neexistovaly informace, jak dolastatiny v přírodě vznikají. Jihočeští vědci s kolegy z univerzity v německém Halle teď potvrdili výskyt těchto látek ve sladkovodních sinicích v amerických nádržích a také rozluštili záhadu jejich vzniku.

„Poprvé se podařilo vypěstovat v laboratoři kmen sinice produkující tyto látky a přečíst jeho celý genom. To nám umožnilo studovat způsob, jakým dolastatiny v přírodě vznikají,“ řekl Jan Mareš z Biologického centra AV ČR.

Izolované látky podle vědců silně poškozují buňky a jejich struktura zároveň obsahuje nové prvky. V budoucnu tak mohou vzniknout nové varianty pro farmakologický výzkum, třeba pro léčbu nádorových onemocnění, jak doplnil Pavel Hrouzek z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu. Na výzkumu se podíleli také vědci z Jihočeské univerzity.

Sinice Aetokthonos hydrillicola
Zdroj: Biologické centrum Akademie věd

Pravěcí vládci planety

Sinice jsou velmi staré bakterie, které se na Zemi poprvé objevily před 3,5 miliardami let. A dokázaly se přizpůsobit všem obrovským změnám, které planetu zasáhly. Kromě toho, jak jsou odolné a adaptabilní, jsou známé také tím, že vytvářejí řady látek, které mají negativní účinky na zdraví okolních organismů, včetně člověka.

Doposud se zkoumaly hlavně jejich toxiny postihující játra či nervový systém. Řada sinicových látek ale působí také na buněčné úrovni, třeba zastavením buněčného dělení s následným vlivem na reprodukci, uvedli vědci.

Sinice Aetokthonos hydrillicola, kterou teď biologové zkoumali, je známá i jako producent neurotoxinu zodpovědného za úhyny orlů bělohlavých a dalších ptáků na amerických vodních nádržích. „Přítomnost dvou různých silně toxických látek v jediném druhu sinice, navíc žijící ve sladkovodních nádržích, je určitě důvodem k pečlivému sledování jejich výskytu,“ dodal Mareš.

Nelze vyloučit, že společné působení těchto dvou látek hraje roli v negativních dopadech na populace volně žijících zvířat v místech, kde se sinice vyskytují. Laboratorní experimenty totiž prokázaly, že nové varianty dolastatinů mají negativní účinek na reprodukci modelových bezobratlých organismů, uvedli vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SledujteIsland zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 2 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 3 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 3 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 5 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
včera v 17:44

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
včera v 14:56

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55
Načítání...