Pracovní místa

Ve sporu o úsporná opatření mezi odboráři a vedením automobilového koncernu Volkswagen se podařilo najít kompromis. Podle odborů IG Metall na jeho základě nebudou v Německu uzavřeny žádné továrny a do konce roku 2030 se nebude ani propouštět z organizačních důvodů. Koncern přesto hodlá v příštích šesti letech zrušit v Německu přes 35 tisíc pracovních míst.

Nezaměstnanost v Česku se po zářijovém nárůstu na 3,9 procenta snížila letos v říjnu opět na 3,8 procenta. Takový byl podíl lidí bez práce předtím v srpnu a červenci, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Počet nezaměstnaných klesl v říjnu meziměsíčně o 1902 lidí na 289 003. Volných míst naopak oproti září přibylo o 1318 na 265 972. Meziročně ale nezaměstnanost stoupla, loni v říjnu činila 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 261 tisíc lidí a volných míst bylo přes 280 tisíc.

Už dlouho se mluví o tom, jak dál s řemesly. Instalatéra na drobné práce není těžké sehnat hned na další den, ale třeba na malíře pokojů se čeká týdny i měsíce. Podobně jsou na tom elektrikáři – na rozsáhlejší projekty už nemají někteří letos prostor. Vyplynulo to z telefonické ankety České televize. ČT situaci mapovala v deseti českých městech. V těch větších je často nabídka širší, termíny se tak zkracují. Těžko se obsazují hlavně místa pokrývačů, klempířů nebo tesařů. Je to fyzicky náročná práce, kterou se noví zájemci učí po škole i pět let.

Lokalita Dolní Lutyně na Karvinsku je podle odborných studií vhodná pro stavbu nové gigafactory. Případná povodňová rizika v místě nezhorší, naopak by mohla nastartovat pozitivní změny v regionu, jako jsou růst mezd nebo zastavení úbytku obyvatel. Uvedli to autoři analýz společně se zástupci investora a ministerstva průmyslu a obchodu. Místní s vybudováním továrny nesouhlasí a v referendu většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,8 procenta. Bez práce bylo na konci měsíce 286 320 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 263 247 volných pracovních pozic. Devátý měsíc v řadě tak počet uchazečů o práci převyšoval nabídku zaměstnání.

Čínský vůdce Si Ťin-pching se na čínsko-africkém summitu v Pekingu před představiteli více než padesáti afrických států zavázal, že jeho země v příštích třech letech poskytne Africe finanční prostředky ve výši padesáti miliard dolarů (1,13 bilionu korun), bude pokračovat v investicích do infrastruktury a pomůže vytvořit na kontinentu milion pracovních míst. Experti však poukazují na to, že největší výhody z této spolupráce leží na straně asijské země a zatímco západní vliv na kontinentu upadá, míří Afrika do područí autoritářských režimů Ruska a Číny.

Ostravští zastupitelé ve čtvrtek schválili prodej pozemků ve strategické průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku společnosti OAMP Hall 6. Nájemcem, kterého má firma do areálu přivést, je německý výrobce automobilů BMW. Ostravský primátor Jan Dohnal (ODS) řekl, že investice dosáhne 3,4 miliardy korun a vzniknout tam má logistické centrum, které nabídne přes tisícovku pracovních míst. Z prodeje pozemků obdrží stát 429 milionů korun bez DPH.

Česko čeká největší zahraniční investice v samostatné historii. Americká společnost onsemi chce v tuzemsku mít kompletní výrobu čipů, investovat plánuje 44 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v Událostech, komentářích řekl, že když jde o největší investici v historii Česka, mělo by jít i o největší veřejnou pobídku. „Zatím jenom působíte otazníky,“ oponoval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

V Česku je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než milion a půl osob ohrožených bytovou nouzí. Nově pro ně má vzniknout systémová podpora, která počítá s vytvořením skoro dvou set nových úřednických pozic. To vnímá jako problém ODS i TOP 09 a o návrhu chtějí ještě diskutovat.

V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.

Na střední i severní Moravě vznikají nové průmyslové areály. Například v průmyslové zóně v Mošnově u Ostravy se momentálně dokončuje výrobní hala pro italského investora, kterým je společnost IRCE. Vyrábět se tam mají elektrické vodiče, a to pro elektromobily nebo domácí spotřebiče. Úplně nová průmyslová zóna vyroste také u Přerova, vyjde na zhruba tři miliardy korun.

Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296 107, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně stoupl o 1796 na 268 579. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru byla nezaměstnanost o desetinu procentního bodu nižší, činila 3,9 procenta.

Na „škodlivé dopady“ brexitu upozorňuje londýnský starosta Sadiq Khan. Odchod Spojeného království z Evropské unie prý dopadá negativně jak na britskou ekonomiku, tak i na situaci v hlavním městě. Z EU odešlo ostrovní království před čtyřmi lety, podle nejnovějších studií dosáhly ztráty zhruba 140 miliard liber, v přepočtu zhruba čtyř bilionů korun.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o šestnáct tisíc na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o sedm tisíc na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst bylo 288 647.

Letáky mají dle připravované novely o obalech podléhat recyklačnímu poplatku až 3,5 tisíce korun za tunu. Cílem je podle resortu životního prostředí snížit množství odpadu. Výrobci a distributoři se ale obávají, že nové poplatky zdraží výrobu reklamních tiskovin, omezí jejich produkci a tím pádem ohrozí tisíce pracovních míst.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na 3,7 procenta, zatímco předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta. O práci se prostřednictvím úřadů práce ucházelo 271 803 lidí, o 14 616 více než o měsíc dříve. Současně o zhruba 3300 oproti listopadu ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé na konci loňského roku nabízeli 288 647. Jejich nabídka byla přesto dál vyšší než počet uchazečů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).

Brněnská obecně prospěšná společnost Amerfo u krajského soudu uspěla ve sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) o vyplacení příspěvku na mzdy pro lidi s postižením. Spolku, který zaměstnává lidi s fyzickým nebo duševním handicapem, ministerstvo kvůli administrativní chybě nevyplatilo příspěvek za 2,2 milionu korun. Hrozilo pak, že bude spolek muset zrušit desítky pracovních míst.

Spojené státy oznámily, že zmírní pravidla pro dovoz oceli a hliníku z Británie. Cla na toto zboží zavedl v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump. Britská BBC připomněla, že situace vnášela napětí do vztahů mezi Londýnem a Washingtonem. Podobné dohody už dříve uzavřely USA s Evropskou unií a Japonskem.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Američtí demokraté po měsících vyjednávání nalezli shodu na obrysech obřího investičního balíku zaměřeného zejména na sociální programy a boj s klimatickými změnami, který je stěžejní součástí politické agendy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu to oznámil na tiskové konferenci před svým odletem do Evropy. Balík nicméně musí ještě schválit Kongres, kde podle aktuálních vyjádření některých zákonodárců není jeho podpora stále zcela jasná.

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

České firmy plánují rozsáhlé nábory zaměstnanců. Nejvíce chybí nekvalifikovaní pracovníci v průmyslových závodech nebo v logistice. Pozice se ale kvůli nízké nezaměstnanosti a nezájmu lidí ne vždy daří obsadit.

Česká pošta plánuje k 1. březnu příštího roku zrušit 2371 pracovních míst. Propustí tak zhruba 1500 lidí, protože část pozic je neobsazených. Propuštěným zaměstnancům nabídne rekvalifikaci, uvedl mluvčí České pošty (ČP) Matyáš Vitík. Pošta zaměstnává zhruba 29 tisíc lidí. Na propouštění ve státním podniku upozornil server Echo24.cz. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), pod jehož rezort pošta patří, bude žádat vysvětlení k tomuto plánu. Ve čtvrtek bude proto jednat s ředitelem pošty i odbory. Podle ministra se v současné covidové situaci ukázala „nezbytnost pošty.“