O „velkém, krásném zákoně“ hlasovali američtí senátoři celou noc

3 minuty
Události: Americký daňový balíček
Zdroj: ČT24

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Senátoři hlasovali o pozměňovacích návrzích během noci a pokračovali i v ranních hodinách. Republikáni v horní komoře Kongresu se snažili na legislativě zanechat vlastní stopu a zároveň schválit jeden z hlavních programových bodů Trumpova druhého funkčního období.

Sněmovna reprezentantů návrh zákona předtím schválila pouze těsně, a proto se republikánští senátoři snaží postupovat opatrně, aby nenarušili křehkou rovnováhu, která vznikla v dolní komoře. Sněmovna totiž bude muset schválit senátní změny, než zákon zamíří k podpisu na prezidentův stůl.

Republikáni se snaží postupovat rychle, neboť má být cílem, aby Trump podepsal zákon do 4. července, kdy se v USA slaví Den nezávislosti. V úterý však prezident připustil, že je ochotný termín odsunout, aby zákon získal větší podporu.

Americký ministr financí Scott Bessent očekává, že Senát zákon schválí během úterního odpoledne tamního času. Trumpovi republikáni mají v Senátu většinu 53 ku 47 hlasům.

Růst amerického dluhu

Boj o přijetí zákona obnažil rozpory uvnitř Republikánské strany ohledně zadlužení, upozornila agentura Reuters. Podle nestranické federální agentury – Kongresového rozpočtového úřadu – tento balíček zvýší v příští dekádě zadlužení USA o 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun).

USA si tak budou muset půjčovat více peněz. Analytici předpovídají dodatečné úrokové náklady ve výši až 700 miliard dolarů (14,6 bilionu korun). Rostoucí dluh by také mohl zvýšit náklady na půjčky pro soukromé osoby a podniky. „To mi tedy vůbec nezní konzervativně,“ prohlásil republikánský senátor za Kentucky Rand Paul.

Návrh zákona zároveň prodlužuje daňové škrty, které byly poprvé zavedeny v roce 2017 během prvního Trumpova funkčního období. Snižuje sazbu daně z příjmů právnických osob z 35 procent na 21 procent. Pokud zákon podepíše prezident, tak tato změna bude trvalá. Společnosti budou také nadále dostávat daňové úlevy za investice do nového vybavení, strojů a výzkumu.

„Máme před sebou příležitost, jaká se objeví jednou za generaci – přinést zákon, který vytvoří bezpečnější, silnější a bohatší Ameriku,“ prohlásil u řečnického pultíku lídr republikánské většiny v Senátu John Thune.

Škrty v Medicaid zasáhnou Američany s nízkými příjmy

Návrh zákona obsahuje škrty ve výši přibližně jednoho bilionu dolarů (20,9 bilionu korun) z programu Medicaid. Téměř 12 milionů lidí s nízkými příjmy může přijít o zdravotní pojištění. Američané žijící na venkově mohou být postiženi více, protože větší procento z nich je závislé na Medicaid, upozornil server The Economics Times.

Škrty v systému Medicaid a ztráta pojištění by mohly snížit počet návštěv u lékaře a lékařských služeb. To může vést k tomu, že v příštím desetiletí zanikne téměř 500 tisíc pracovních míst ve zdravotnictví.

Omezení podpory čistých energií

Návrh zákona snižuje nebo ruší dotace pro projekty čisté energie. Na větrné a solární projekty se od roku 2027 budou vztahovat nové daňové sankce, pokud nebudou splněny přísné podmínky. To by mohlo zastavit miliardové investice a zrušit pracovní místa ve státech, jako je Georgia a Jižní Karolína. Návrh zákona rovněž snižuje výhody pro spotřebitele při nákupu elektromobilů a solárních panelů.

Návrh zákona naopak odstraňuje několik omezení pro fosilní průmysl zavedených za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Odkládá sankce za znečištění metanem a oslabuje pravidla pro emise z vozidel. Nová ustanovení také urychlují schvalování projektů v oblasti fosilních paliv.

Musk slibuje novou stranu

Bývalý Trumpův poradce a majitel automobilky Tesla Elon Musk naznačil, že pokud zákon projde, tak založí novou „Americkou stranu“ a podpoří kandidáty proti republikánům v primárkách před volbami do Sněmovny reprezentantů a do Senátu. Takzvané midterms proběhnou na podzim roku 2026, napsal server The New York Times.

Během pondělního večera se Musk zavázal ke konkrétním krokům a uvedl, že podpoří reprezentanta Thomase Massieho z Kentucky, který patří mezi nejvýznamnější odpůrce Trumpova zákona. Ačkoli různé frakce Republikánské strany vyjádřily obavy ohledně legislativního balíčku, což by mohlo ohrozit jeho přijetí, téměř každý republikán v Kongresu nějakou jeho verzi podporuje.

Musk prohlásil, že téměř celé republikánské osazenstvo Sněmovny reprezentantů a Senátu „příští rok prohraje primárky, i kdyby to byla poslední věc, kterou na této Zemi udělám“ – což bude náročný úkol i pro nejbohatšího člověka na planetě, který věnoval republikánským kandidátům ve volbách v roce 2024 téměř 300 milionů dolarů (6,2 miliardy korun), dodal NYT.

Zatímco Musk vystupuje proti návrhu zákona, tak Trump naznačuje, že by jeho administrativa mohla omezit dotace, které Muskovy společnosti dostávají od federální vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...