O „velkém, krásném zákoně“ hlasovali američtí senátoři celou noc

3 minuty
Události: Americký daňový balíček
Zdroj: ČT24

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Senátoři hlasovali o pozměňovacích návrzích během noci a pokračovali i v ranních hodinách. Republikáni v horní komoře Kongresu se snažili na legislativě zanechat vlastní stopu a zároveň schválit jeden z hlavních programových bodů Trumpova druhého funkčního období.

Sněmovna reprezentantů návrh zákona předtím schválila pouze těsně, a proto se republikánští senátoři snaží postupovat opatrně, aby nenarušili křehkou rovnováhu, která vznikla v dolní komoře. Sněmovna totiž bude muset schválit senátní změny, než zákon zamíří k podpisu na prezidentův stůl.

Republikáni se snaží postupovat rychle, neboť má být cílem, aby Trump podepsal zákon do 4. července, kdy se v USA slaví Den nezávislosti. V úterý však prezident připustil, že je ochotný termín odsunout, aby zákon získal větší podporu.

Americký ministr financí Scott Bessent očekává, že Senát zákon schválí během úterního odpoledne tamního času. Trumpovi republikáni mají v Senátu většinu 53 ku 47 hlasům.

Růst amerického dluhu

Boj o přijetí zákona obnažil rozpory uvnitř Republikánské strany ohledně zadlužení, upozornila agentura Reuters. Podle nestranické federální agentury – Kongresového rozpočtového úřadu – tento balíček zvýší v příští dekádě zadlužení USA o 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun).

USA si tak budou muset půjčovat více peněz. Analytici předpovídají dodatečné úrokové náklady ve výši až 700 miliard dolarů (14,6 bilionu korun). Rostoucí dluh by také mohl zvýšit náklady na půjčky pro soukromé osoby a podniky. „To mi tedy vůbec nezní konzervativně,“ prohlásil republikánský senátor za Kentucky Rand Paul.

Návrh zákona zároveň prodlužuje daňové škrty, které byly poprvé zavedeny v roce 2017 během prvního Trumpova funkčního období. Snižuje sazbu daně z příjmů právnických osob z 35 procent na 21 procent. Pokud zákon podepíše prezident, tak tato změna bude trvalá. Společnosti budou také nadále dostávat daňové úlevy za investice do nového vybavení, strojů a výzkumu.

„Máme před sebou příležitost, jaká se objeví jednou za generaci – přinést zákon, který vytvoří bezpečnější, silnější a bohatší Ameriku,“ prohlásil u řečnického pultíku lídr republikánské většiny v Senátu John Thune.

Škrty v Medicaid zasáhnou Američany s nízkými příjmy

Návrh zákona obsahuje škrty ve výši přibližně jednoho bilionu dolarů (20,9 bilionu korun) z programu Medicaid. Téměř 12 milionů lidí s nízkými příjmy může přijít o zdravotní pojištění. Američané žijící na venkově mohou být postiženi více, protože větší procento z nich je závislé na Medicaid, upozornil server The Economics Times.

Škrty v systému Medicaid a ztráta pojištění by mohly snížit počet návštěv u lékaře a lékařských služeb. To může vést k tomu, že v příštím desetiletí zanikne téměř 500 tisíc pracovních míst ve zdravotnictví.

Omezení podpory čistých energií

Návrh zákona snižuje nebo ruší dotace pro projekty čisté energie. Na větrné a solární projekty se od roku 2027 budou vztahovat nové daňové sankce, pokud nebudou splněny přísné podmínky. To by mohlo zastavit miliardové investice a zrušit pracovní místa ve státech, jako je Georgia a Jižní Karolína. Návrh zákona rovněž snižuje výhody pro spotřebitele při nákupu elektromobilů a solárních panelů.

Návrh zákona naopak odstraňuje několik omezení pro fosilní průmysl zavedených za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Odkládá sankce za znečištění metanem a oslabuje pravidla pro emise z vozidel. Nová ustanovení také urychlují schvalování projektů v oblasti fosilních paliv.

Musk slibuje novou stranu

Bývalý Trumpův poradce a majitel automobilky Tesla Elon Musk naznačil, že pokud zákon projde, tak založí novou „Americkou stranu“ a podpoří kandidáty proti republikánům v primárkách před volbami do Sněmovny reprezentantů a do Senátu. Takzvané midterms proběhnou na podzim roku 2026, napsal server The New York Times.

Během pondělního večera se Musk zavázal ke konkrétním krokům a uvedl, že podpoří reprezentanta Thomase Massieho z Kentucky, který patří mezi nejvýznamnější odpůrce Trumpova zákona. Ačkoli různé frakce Republikánské strany vyjádřily obavy ohledně legislativního balíčku, což by mohlo ohrozit jeho přijetí, téměř každý republikán v Kongresu nějakou jeho verzi podporuje.

Musk prohlásil, že téměř celé republikánské osazenstvo Sněmovny reprezentantů a Senátu „příští rok prohraje primárky, i kdyby to byla poslední věc, kterou na této Zemi udělám“ – což bude náročný úkol i pro nejbohatšího člověka na planetě, který věnoval republikánským kandidátům ve volbách v roce 2024 téměř 300 milionů dolarů (6,2 miliardy korun), dodal NYT.

Zatímco Musk vystupuje proti návrhu zákona, tak Trump naznačuje, že by jeho administrativa mohla omezit dotace, které Muskovy společnosti dostávají od federální vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 19 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 21 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...