O „velkém, krásném zákoně“ hlasovali američtí senátoři celou noc

Nahrávám video

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Senátoři hlasovali o pozměňovacích návrzích během noci a pokračovali i v ranních hodinách. Republikáni v horní komoře Kongresu se snažili na legislativě zanechat vlastní stopu a zároveň schválit jeden z hlavních programových bodů Trumpova druhého funkčního období.

Sněmovna reprezentantů návrh zákona předtím schválila pouze těsně, a proto se republikánští senátoři snaží postupovat opatrně, aby nenarušili křehkou rovnováhu, která vznikla v dolní komoře. Sněmovna totiž bude muset schválit senátní změny, než zákon zamíří k podpisu na prezidentův stůl.

Republikáni se snaží postupovat rychle, neboť má být cílem, aby Trump podepsal zákon do 4. července, kdy se v USA slaví Den nezávislosti. V úterý však prezident připustil, že je ochotný termín odsunout, aby zákon získal větší podporu.

Americký ministr financí Scott Bessent očekává, že Senát zákon schválí během úterního odpoledne tamního času. Trumpovi republikáni mají v Senátu většinu 53 ku 47 hlasům.

Růst amerického dluhu

Boj o přijetí zákona obnažil rozpory uvnitř Republikánské strany ohledně zadlužení, upozornila agentura Reuters. Podle nestranické federální agentury – Kongresového rozpočtového úřadu – tento balíček zvýší v příští dekádě zadlužení USA o 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun).

USA si tak budou muset půjčovat více peněz. Analytici předpovídají dodatečné úrokové náklady ve výši až 700 miliard dolarů (14,6 bilionu korun). Rostoucí dluh by také mohl zvýšit náklady na půjčky pro soukromé osoby a podniky. „To mi tedy vůbec nezní konzervativně,“ prohlásil republikánský senátor za Kentucky Rand Paul.

Návrh zákona zároveň prodlužuje daňové škrty, které byly poprvé zavedeny v roce 2017 během prvního Trumpova funkčního období. Snižuje sazbu daně z příjmů právnických osob z 35 procent na 21 procent. Pokud zákon podepíše prezident, tak tato změna bude trvalá. Společnosti budou také nadále dostávat daňové úlevy za investice do nového vybavení, strojů a výzkumu.

„Máme před sebou příležitost, jaká se objeví jednou za generaci – přinést zákon, který vytvoří bezpečnější, silnější a bohatší Ameriku,“ prohlásil u řečnického pultíku lídr republikánské většiny v Senátu John Thune.

Škrty v Medicaid zasáhnou Američany s nízkými příjmy

Návrh zákona obsahuje škrty ve výši přibližně jednoho bilionu dolarů (20,9 bilionu korun) z programu Medicaid. Téměř 12 milionů lidí s nízkými příjmy může přijít o zdravotní pojištění. Američané žijící na venkově mohou být postiženi více, protože větší procento z nich je závislé na Medicaid, upozornil server The Economics Times.

Škrty v systému Medicaid a ztráta pojištění by mohly snížit počet návštěv u lékaře a lékařských služeb. To může vést k tomu, že v příštím desetiletí zanikne téměř 500 tisíc pracovních míst ve zdravotnictví.

Omezení podpory čistých energií

Návrh zákona snižuje nebo ruší dotace pro projekty čisté energie. Na větrné a solární projekty se od roku 2027 budou vztahovat nové daňové sankce, pokud nebudou splněny přísné podmínky. To by mohlo zastavit miliardové investice a zrušit pracovní místa ve státech, jako je Georgia a Jižní Karolína. Návrh zákona rovněž snižuje výhody pro spotřebitele při nákupu elektromobilů a solárních panelů.

Návrh zákona naopak odstraňuje několik omezení pro fosilní průmysl zavedených za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Odkládá sankce za znečištění metanem a oslabuje pravidla pro emise z vozidel. Nová ustanovení také urychlují schvalování projektů v oblasti fosilních paliv.

Musk slibuje novou stranu

Bývalý Trumpův poradce a majitel automobilky Tesla Elon Musk naznačil, že pokud zákon projde, tak založí novou „Americkou stranu“ a podpoří kandidáty proti republikánům v primárkách před volbami do Sněmovny reprezentantů a do Senátu. Takzvané midterms proběhnou na podzim roku 2026, napsal server The New York Times.

Během pondělního večera se Musk zavázal ke konkrétním krokům a uvedl, že podpoří reprezentanta Thomase Massieho z Kentucky, který patří mezi nejvýznamnější odpůrce Trumpova zákona. Ačkoli různé frakce Republikánské strany vyjádřily obavy ohledně legislativního balíčku, což by mohlo ohrozit jeho přijetí, téměř každý republikán v Kongresu nějakou jeho verzi podporuje.

Musk prohlásil, že téměř celé republikánské osazenstvo Sněmovny reprezentantů a Senátu „příští rok prohraje primárky, i kdyby to byla poslední věc, kterou na této Zemi udělám“ – což bude náročný úkol i pro nejbohatšího člověka na planetě, který věnoval republikánským kandidátům ve volbách v roce 2024 téměř 300 milionů dolarů (6,2 miliardy korun), dodal NYT.

Zatímco Musk vystupuje proti návrhu zákona, tak Trump naznačuje, že by jeho administrativa mohla omezit dotace, které Muskovy společnosti dostávají od federální vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 2 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 5 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.