Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
Meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných lidí ve všech krajích s výjimkou Prahy. Nejvyšší nezaměstnanost byla na začátku roku v Ústeckém kraji, a to 6,4 procenta. V Moravskoslezském to bylo šest procent. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných lidí měla Praha, míra nezaměstnanosti dosáhla v hlavním městě 2,8 procenta.
Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší v okresech Most, Karviná a Bruntál, kde dosáhla osmi procent. Naopak nejnižší nezaměstnanost pod třemi procenty eviduje Úřad práce v hlavním městě a v Praze-východ, Praze-západ, Rychnově nad Kněžnou, v Pelhřimově, Benešově, Zlíně a Mladé Boleslavi.
Na jedno místo připadá 3,8 uchazeče
Na jedno volné pracovní místo připadalo v lednu v průměru zhruba 3,8 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná, Sokolov, Děčín nebo Hodonín. Na 72,3 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,6 procenta pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Za posledních dvanáct měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci úřadu práce. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Jde celkem o 106 287 lidí. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta. Jde o 98 386 lidí. Průměrná délka evidence se v lednu ve srovnání s prosincem 2024 snížila o patnáct na 469 dnů.
Na konci loňského roku bylo v Česku bez práce 306 478 lidí, zhruba o 16 tisíc více než o měsíc dříve. Současně ubylo o devět tisíc volných míst, kterých tak zaměstnavatelé nabízeli zhruba 247 tisíc. Na jedno volné pracovní místo připadlo v Česku v prosinci 1,2 uchazeče o zaměstnání, což bylo podle odborníků naposledy před sedmi lety.
Potvrzení trendu i vliv propouštění
Za lednovým nárůstem je nejen každoroční útlum sezonních prací, projevuje se ale i celkové ochlazování trhu práce, shodli se analytici. „Leden je každoročně obdobím nárůstu nezaměstnanosti, což se potvrdilo i letos,“ sdělil generální ředitel společnosti Randstad Martin Jánský. Na začátku roku ukončují zaměstnavatelé sezonní práce a s tím související pracovní dohody a smlouvy na dobu určitou, což vede k dočasnému navýšení počtu lidí bez práce, dodal.
„Kromě sezonního faktoru se však letos do čísel promítá i oznámené propouštění napříč sektory. Míra nezaměstnanosti s ohledem na naši a německou ekonomickou situaci pravděpodobně lehce poroste i v následujících měsících,“ doplnil Jánský.
