Prunéřov

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Závod na zpracování lithia vznikne pravděpodobně v Prunéřově na Chomutovsku. Původně chtěla těžební společnost Geomet zpracovávat rudu v Újezdečku na Teplicku. Místní ale proti stavbě dlouhodobě protestovali.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

Německé ministerstvo životního prostředí podepsalo spolu s českými resorty životního prostředí a průmyslu dohodu, jejíž součástí byl příspěvek na pořízení odsiřovací techniky pro elektrárny Prunéřov I. Německá strana poskytla dar ve výši 23 milionů marek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Loni pokleslo oproti roku 2018 množství většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší. Výjimkou jsou například emise rtuti. Vyplývá to z dat Integrovaného registru znečišťování, informovala o tom ekologická organizace Arnika. Například na znečišťování vod se v loňském roce podílely velkou měrou kyanidy, které způsobily nedávnou havárii na řece Bečvě.

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ní měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard, informoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Epidemie koronaviru snížila spotřebu elektřiny podle dosavadních odhadů skoro o desetinu. Zdražování emisních povolenek, které zvyšuje cenu elektřiny, pak tlačí na další změny v energetice. Zejména na útlum uhlí a větší využití obnovitelných zdrojů.

Pokud se nepostaví nové elektrárny, Česko bude mít problém s nedostatkem elektřiny, varoval ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Stane se tak v případě, že začne odstavování uhelných elektráren a nepostaví se nové jaderné bloky. První takový zdroj elektřiny vypne ČEZ podle plánu už příští rok. V následujících letech by pak v provozu této společnosti měla zůstat jen jediná uhelná elektrárna Ledvice.