Růst cen emisních povolenek tlačí výrobu elektřiny z uhlí stále víc do kouta

Nahrávám video

Epidemie koronaviru snížila spotřebu elektřiny podle dosavadních odhadů skoro o desetinu. Zdražování emisních povolenek, které zvyšuje cenu elektřiny, pak tlačí na další změny v energetice. Zejména na útlum uhlí a větší využití obnovitelných zdrojů.

Spotřeba eletřiny klesla od března do června o osm procent, odhaduje energetická společnost ČEZ. „Přestože lidé byli doma a domácnosti spotřebovávaly trochu víc, tak spotřeba klesla hodně u velkých podniků. A ty samozřejmě dělají největší podíl na celkové spotřebě,“  řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

Koncem června vypnuli energetici provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Z uhlí se vyrábí stále méně.

Může za to i vysoká cena emisní povolenky. V polovině července vystoupila na 14leté maximum, když se nacházela těsně nad 30 eury za tunu CO2. „Cena emisní povolenky v tuto chvíli tvoří polovinu, ne-li větší část ceny elektřiny, a to znamená velký tlak na přechod na bezemisní zdroje,“ řekl předseda představenstva společnosti Amper Holding Jan Palaščák. 

Uhlí je pod stále větším tlakem

Česko loni vyrobilo z uhlí 42 procent elektřiny. V předchozích letech se podíl blížil polovině. Náhradou bude kromě jádra a zelených technologií zčásti i zemní plyn. „To všechno nás bude stát nebývalé zdroje. Abychom je zvládli, budeme muset investovat do energetické účinnosti, to znamená zateplování a tak dále,“ uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). 

Vláda chce získat peníze z evropského fondu na obnovu a transformaci ekonomiky. Ještě letos má pak domácí uhelná komise říct, kdy by měly skončit další zdroje. Komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda uvedl, že Evropská komise navíc výhledově plánuje rozšíření systému emisních povolenek také v oblastech letecké a námořní dopravy.

„Zatížení letecké a námořní dopravy povolenkami může vést ke zdražení letenek či zboží z dovozu, které je přepravováno námořní cestou. Růst cen povolenek by tak byl indikátorem nejen možného zdražování elektřiny jako doposud, ale také právě letenek nebo dováženého zboží typu ovoce, oblečení nebo třeba elektroniky,“ dodal Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 3 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.