Růst cen emisních povolenek tlačí výrobu elektřiny z uhlí stále víc do kouta

2 minuty
Události: Uhlí v defenzivě
Zdroj: ČT24

Epidemie koronaviru snížila spotřebu elektřiny podle dosavadních odhadů skoro o desetinu. Zdražování emisních povolenek, které zvyšuje cenu elektřiny, pak tlačí na další změny v energetice. Zejména na útlum uhlí a větší využití obnovitelných zdrojů.

Spotřeba eletřiny klesla od března do června o osm procent, odhaduje energetická společnost ČEZ. „Přestože lidé byli doma a domácnosti spotřebovávaly trochu víc, tak spotřeba klesla hodně u velkých podniků. A ty samozřejmě dělají největší podíl na celkové spotřebě,“  řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

Koncem června vypnuli energetici provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Z uhlí se vyrábí stále méně.

Může za to i vysoká cena emisní povolenky. V polovině července vystoupila na 14leté maximum, když se nacházela těsně nad 30 eury za tunu CO2. „Cena emisní povolenky v tuto chvíli tvoří polovinu, ne-li větší část ceny elektřiny, a to znamená velký tlak na přechod na bezemisní zdroje,“ řekl předseda představenstva společnosti Amper Holding Jan Palaščák. 

Uhlí je pod stále větším tlakem

Česko loni vyrobilo z uhlí 42 procent elektřiny. V předchozích letech se podíl blížil polovině. Náhradou bude kromě jádra a zelených technologií zčásti i zemní plyn. „To všechno nás bude stát nebývalé zdroje. Abychom je zvládli, budeme muset investovat do energetické účinnosti, to znamená zateplování a tak dále,“ uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). 

Vláda chce získat peníze z evropského fondu na obnovu a transformaci ekonomiky. Ještě letos má pak domácí uhelná komise říct, kdy by měly skončit další zdroje. Komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda uvedl, že Evropská komise navíc výhledově plánuje rozšíření systému emisních povolenek také v oblastech letecké a námořní dopravy.

„Zatížení letecké a námořní dopravy povolenkami může vést ke zdražení letenek či zboží z dovozu, které je přepravováno námořní cestou. Růst cen povolenek by tak byl indikátorem nejen možného zdražování elektřiny jako doposud, ale také právě letenek nebo dováženého zboží typu ovoce, oblečení nebo třeba elektroniky,“ dodal Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 7 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 8 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...