Lídři unijních zemí schválili parametry balíku, který má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Odsouhlasili zároveň i podobu budoucího sedmiletého rozpočtu. Summit tak skončí na úsvitu pátého dne. Součástí dohody je i podmínka, že čerpání peněz z fondu bude navázáno na dodržování vlády práva v členských státech. Státy by měly přejít i ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství.
Unijní lídři schválili podobu fondu obnovy ekonomiky. Evropa je silná a jednotná, řekl Michel
Události: Summit evropských lídrů (zdroj: ČT24)
„Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ komentoval vyčerpávající jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.
Michel v pondělí večer předložil účastníkům vrcholné schůzky nový kompromisní návrh závěrečného dokumentu, který se podle diplomatů setkal s příznivými reakcemi. Michel v něm v rámci fondu ve výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) omezil podíl grantů, což požadovaly takzvané šetrné státy – Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko.
Lídři jednali celou noc
Následovala nicméně prakticky celonoční bilaterální i vícestranná jednání. Podle Michelova mluvčího Barenda Leytse se probíral určitý počet „technických úprav“. K závěrečnému plenárnímu jednání se premiéři a prezidenti unijních zemí sešli po páté hodině v úterý ráno. Již krátce poté oznámil Michel na Twitteru, že dosáhli dohody.
Takzvané šetrné státy si vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; 390 miliard tak bylo kompromisem.
Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad.
Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.
Jeden z nejdelších summitů
Summit byl původně plánován jako dvoudenní. Schůzka se ale nakonec téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku. „Byl to dlouhý a obtížný summit, ale výsledek za vyjednávání stojí,“ řekl irský premiér Micheál Martin.
S výsledkem je spokojen i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ prohlásil. Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU, který se navýšil o fond pokrizové obnovy ekonomik, čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Dalších 15,4 miliardy eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.
Tisková konference premiéra Andreje Babiše po jednání na summitu EU o podpoře ekonomiky (zdroj: ČT24)
Podle Babiše by Česko mělo peníze z fondu využít zejména na podporu automobilového průmyslu, investice do zdravotnictví nebo digitalizaci. Řekl to po svém návratu z Bruselu. Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na základě kterého bude možné peníze čerpat, by měl být pověřen ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Slovenský premiér Igor Matovič už oznámil, že se země zaměří na velké projekty, aby stihla peníze využít. „Pokud si někdo myslí, že to můžeme rozdělit do tisícovek malých projektů, nemáme šanci. Musí to být obří národní projekty,“ řekl Matovič s tím, že by mohlo jít o dobudování kanalizace nebo několik nových velkých nemocnic. Dohodu představitelů členských zemí EU označil za geniální zprávu pro Slovensko.
Merkelová a Macron mluví o historické dohodě
Za „historickou“ označili dohodu francouzský prezident Emmanuel Macron i německá kancléřka Angela Merkelová. „Toto je důležitý signál vyslaný za hranice Evropy, že EU, i přes odlišné podmínky jednotlivých členských států, je schopná jednat,“ řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s Macronem.
Dohodu hodnotí jako dobrou i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání. „Jsme všichni profesionálové, sneseme pár úderů. Jsem spokojený s touto dohodou,“ citovala Rutteho agentura Reuters.
Dohodu přivítal i italský premiér Giuseppe Conte, který se předtím dostal do sporu právě s Ruttem. Itálie a Španělsko budou jako nejzasaženější země největšími příjemci peněz z fondu obnovy.
„Italský premier Conte řekl, že to je velké vítězství. Je to vítězství v číslech. 209 miliard je o 36 víc, než původně přisliboval návrh Evropské komise,“ řekl zpravodaj ČT v Itálii Jakub Nettl. Větší díl zůstává půjčkou, 84 miliard je nenávratná pomoc.
I přes to není Itálie úplně spokojená. „Nebude mít plnou suverenitu nad tím, jak vypracuje plán obnovy,“ dodal Nettl. Evropská komise a kvalifikovaná většina zemí EU to bude muset schválit. Vítězství je také v tom, že návrh nikdo nevetoval.
„Je to velká dohoda pro Evropu a pro Španělsko. Napsali jsme jednu z nejbrilantnějších kapitol evropské historie,“ řekl španělský premiér Pedro Sánchez.
Spokojena je i „šetrná čtyřka“
Zástupci takzvaných šetrných států, které s původním návrhem nesouhlasily, vyjádřili nakonec spokojenost se schválenou dohodou o oživení ekonomiky. Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil dohodu za „dobrý výsledek pro Evropskou unii i Rakousko“. Zároveň ocenil své spojence ze Švédska, Dánska a Německa.
„Evropa čelí mnoha výzvám, které musíme řešit společně, a je důležité, že byl dojednán rozpočet,“ uvedl v písemném prohlášení švédský premiér Stefan Löfven. Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že je sice trochu unavená, z výsledku však má radost. „Kromě toho, že ekonomický rámec je lépe vyvážený, podařilo se dosáhnout také úspěchů v oblasti klimatu a právního státu,“ doplnila.
Odstřihnutí od peněz z fondu by musely schválit ostatní státy
Maďarsko dávalo během vrcholné schůzky najevo nesouhlas s možností, že by čerpání peněz z fondu obnovy mělo být výslovně podmíněno respektováním principů právního státu. Premiér Viktor Orbán hrozil, že pokud taková formulace v dokumentu bude, závěrečnou dohodu vetuje.
Podle šéfa summitu však v konečné schválené verzi zůstala možnost odstřihnout od peněz z fondu stát, který vládu práva nebude respektovat. Podle Michelova závěrečného návrhu by odstřihnutí členského státu musela navrhnout Evropské komise a platilo by to pouze tehdy, pokud by návrh schválily členské státy kvalifikovanou většinou.
Orbán popřel vazbu peněz z EU na právní stát
Premiér Maďarska a polský premiér Mateusz Morawiecki uspořádali po summitu společnou tiskovou konferenci. Orbán oznámil, že obě země vyjednaly velkou sumu peněz a ubránily národní hrdost, když „zmařily pokusy“ vázat čerpání z fondů EU na právní stát. „Dokázali jsme uspět společně,“ prohlásil Morawiecki. Podle Michela tam však vazba na právní stát stále je.
S Maďarskem a Polskem v současnosti unijní orgány vedou řízení kvůli obavám, že v obou zemích jsou porušovány evropské hodnoty. Trest pro členský stát, který tyto hodnoty nerespektuje, by musel být přijat jednomyslně, což neutralizuje jeho rozsah, poznamenala agentura AFP.