Směr je možná správný, ale dohoda i tak není jistá. Lídři EU dál jednají o krizovém fondu

3 minuty
Události: Summit EU ohledně obnovy ekonomik
Zdroj: ČT24

Nejistý osud má zatím podle vyjádření politiků a diplomatů summit Evropské unie věnovaný fondu pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem a příštímu sedmiletému rozpočtu bloku. Po pátečním bezvýsledném jednání sice politici označují sobotní kompromisní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela za krok správným směrem, dohoda však podle jejich vyjádření zatím není na obzoru. Michel nyní jedná s prezidenty a premiéry členských zemí odděleně a podle informací ČTK dostává nové požadavky.

Podle upraveného dokumentu se nemění objem balíku 750 miliard eur, tedy asi 20 bilionů korun určených na obnovu po pandemii. Padesát miliard původně plánovaných na granty se má ale přesunout na úvěry. Kolonka půjček se tím zvětšila na 300 miliard.

Původní Michelův návrh počítal s rozdělením bezprecedentního krizového fondu pro ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 na 500 miliard přímých plateb a 250 miliard půjček. Po tlaku Nizozemska, Rakouska a dalších zemí však Michel vyslyšel jeden z jejich požadavků.

Za krok vpřed Michelův návrh podle agentury Reuters označil rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Věci se hýbou správným směrem,“ prohlásil. Itálie, která spolu se Španělskem jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 má být největším příjemcem peněz z fondu, sice podle diplomatů úpravu kritizovala, není však pro ni patrně nepřekonatelnou překážkou.

  • Objem záchranného balíku.
  • Kontrola využití prostředků.
  • Způsob rozdělení peněz.
  • Zrušení slev z plateb pro bohaté země.
  • Návaznost pomoci na právní stát.

Michel se odpoledne ve společnosti lídrů Německa a Francie podporujících jeho návrh sešel právě s vůdci fiskálně konzervativních států, kteří však podle diplomatů mají k omezování fondu další požadavky. Podle zdrojů listu Financial Times chtějí seškrtat granty ještě přibližně o polovinu, což však patrně narazí na odpor zmíněných jižních států.

Babiš jednal s Michelem i členy visegrádské čtyřky

Český premiér Andrej Babiš se po 18:00 sešel s Michelem k separátnímu rozhovoru. Předtím odpoledne téměř dvě hodiny jednal s kolegy z visegrádské skupiny – Polska, Maďarska a Slovenska, s nimiž hovořil mimo jiné o novém klíči rozdělování grantů. Ten vychází vstříc požadavku zemí kritizujících původní kritéria. Zatím však není zcela jasné, zda se V4 shodla na jeho podpoře.

Zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský uvedl, že podle nejnovějších informací vychází dohoda vstříc také Česku. Podle nejnovějších propočtů by v balíku mohlo být pro tuzemsko vyčleněno o několik desítek miliard korun navíc.

Dolanský ve vstupu okomentoval i stanovisko českého premiéra. „Babiš dříve řekl, že by dohoda mezi státy měla být férová, a to i pro Česko. Rovněž je prý klíčové, aby balík těch peněz nebyl příliš veliký, protože může dojít k zadlužení Evropy. Navrhl, aby velké státy, které přispívají do rozpočtu více, než z něho samy čerpají, měly takzvané bonusy a možnosti různých slev nebo úlev,“ řekl Dolanský.

Michel se v novém návrhu pokusil najít kompromis v otázce kontroly reforem, na jejichž plnění má být čerpání z fondu vázáno. Nizozemský premiér Mark Rutte blokoval vyjednávání prvního dne požadavkem, aby přidělování peněz musely schvalovat jednomyslně všechny členské státy.

„Máme zde vícero názorů, a jestliže to vždy berete tak, že to musí zůstat pohodlné, tak nebojujete za věci, kterým věříte,“ citoval web Politico nizozemského premiéra. „Pokud některé země chtějí půjčky či dokonce dotace, pak si myslím, že je jedině logické… že se na oplátku uskuteční ekonomické reformy,“ uvedl.

Michel rovněž nově navrhl, aby kterákoli členská země mohla okamžitě vyvolat jednání unijních ministrů financí s cílem zablokovat peníze pro některý stát, pokud podle ní nebude stanovené reformy plnit.

Střet s takzvanými šetrnými státy

Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Mezi největšími překážkami v dosažení dohody byl požadavek takzvaných šetrných států, konkrétně Nizozemska, Rakouska, Dánska, Švédska a Finska, na snížení objemu fondu. 

14 minut
Brífink premiéra Andreje Babiše před druhým dnem summitu EU
Zdroj: ČT24

Maďarský premiér Viktor Orbán podle bruselského webu Politico přišel s vlastním návrhem kapitoly, která v Michelově textu čerpání z fondu podmiňuje dodržováním demokratických principů. Orbán před summitem hrozil tím, že pokud podmínka v návrhu zůstane, bude dohodu o rozpočtu a fondu, která musí být jednomyslná, vetovat.

V jeho návrhu zmínka o právním státu zcela chybí. Zvláště zástupci západoevropských zemí však avizovali, že nic podobného nepřipustí. Na přijetí fondu v původní výši tlačí zejména pandemií nejpostiženější jihoevropské státy Itálie a Španělsko, podporované Německem a Francií.  

Předseda Evropské rady Michel po kritice od některých států včetně Česka přišel již dříve s upraveným návrhem klíče rozdělování peněz z fondu. Poté, co Babiš a další lídři kritizovali, že o výši přidělených financí má rozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let, vyčlenil šéf Evropské rady z původního návrhu 30 procent objemu grantů, o nichž by místo kritéria nezaměstnanosti rozhodoval pouze pokles hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce.

Je důležité, aby peníze z balíku byly využity smysluplně, tvrdí ekonom

Podle europoslance a ekonoma Luďka Niedermayera (TOP 09) by peníze z balíku měly být využity smysluplně, aby mohly unijním ekonomikám efektivně pomoci. „Pro Česko by to bylo pozitivní. Čím více peněz se dostane do ekonomiky, tím víc nebudeme strádat,“ řekl pro Českou televizi.

Pro tuzemsko je podle něho výhodnější návrh normálního rozpočtu, ze kterého by vláda dostala o několik set miliard navíc, než by do něho zaplatila. Šance, že summit skončí úspěšně a k dohodě mezi lídry evropských zemí nakonec dojde, jsou podle Niedermayera vysoké.

„Bude to záležet na odpovědnosti jednotlivých premiérů, dohoda samotná je totiž důležitější než vyhádání pár miliard eur navíc pro svou zemi,“ dodal. Po další kritice založené na tom, že příští rok již většina zemí očekává ekonomický růst, Michel v návrhu předloženém na summitu posílil vliv letošního poklesu HDP na objem národních obálek.

Během soboty hledání kompromisů v těchto tématech pokračuje, přičemž unijní činitelé nevylučují, že se může summit protáhnout až do neděle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 8 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 9 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 14 hhodinami
Načítání...