Německá vláda v reakci na koronavirus odsouhlasila snížení DPH i 300 eur na každé dítě

Německá vláda na své páteční mimořádné schůzi schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku klesne z nynějších 19 na 16 procent. Napsala to agentura Reuters, podle které kabinet kancléřky Angely Merkelové odsouhlasil také rodičům jednorázovou dávku 300 eur (8000 korun) na každé dítě. Tato opatření jsou součástí rozsáhlého krizového balíku, kterým chce Německo podpořit hospodářství trpící dopady pandemie nemoci covid-19. Podle analytiků bude dočasné snížení DPH v Německu motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů.

Jednorázový přídavek na dítě dostanou rodiče ve dvou platbách po 150 eurech, a to v září a říjnu společně s pravidelným příspěvkem na dítě, na který mají nárok všichni rodiče, kteří s potomky žijí v Německu a jejichž děti jsou mladší 18 let, nebo v případě studujících 25 let.

Ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Franziska Giffeyová dnešek označila za „dobrý den pro rodiny“. Uvedla, že zkrátka nepřijdou ani děti, které se narodí později, protože na mimořádný přídavek budou mít nárok všechny děti, které budou v letošním roce oprávněny čerpat zmíněný pravidelný příspěvek.

Ministr financí Olaf Scholz řekl, že vláda rovněž schválila návrh zákona na změnu daně z motorových vozidel. Počínaje rokem 2021 chce Německo nová auta produkující více oxidu uhličitého zatížit vyšší daní než ty vozy, jejichž emise budou nižší.

Zasedání vlády bylo mimořádné vzhledem k časové tísni ve vztahu k zavedení krizových opatření. Aby snížení DPH opravdu začalo platit od 1. července, je nezbytný i souhlas parlamentu. Podle DPA se kvůli tomu mimořádně sejde i parlament, a to 29. června.

Snížení DPH bude rozpočet stát asi 20 miliard eur (533 miliard korun). Objem krizového balíku pak je 130 miliard eur (3,5 bilionu korun). Reuters s odvoláním na zdroje uvedl, že Scholz si plánuje pro rozpočet vypůjčit až 50 miliard eur, aby Německo mohlo stimulační opatření financovat.

  • Snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Daňové příjmy se kvůli tomu podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur (534 miliard korun).
  • Kdo si do konce roku 2021 koupí elektromobil v ceně do 40 tisíc eur, dostane od státu podporu ve výši šest tisíc eur namísto dosavadních tří tisíc eur. Dalších 2,5 miliardy eur dá stát do výstavby dobíjecí infrastruktury a také výzkumu v oblasti elektromobility.
  • Pro rodiny s dětmi je jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro osm tisíc korun) na každého potomka. Vláda bude také větší měrou podporovat rozšíření kapacit školek a dalších zařízení pro děti.
  • Soubor opatření počítá i s urychlením státních investic, miliardovou podporou pro železniční společnost Deutsche Bahn (DB), dalšími penězi na pomoc malým a středním podnikatelům, podporou spolkovým zemím a obcím například v oblastech veřejné dopravy a sportu nebo lepším financováním pro obnovitelnou energetiku a programy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého. 
  • Balíček myslí také na neziskové organizace a kulturní instituce.
  • V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války. Vláda koncem dubna předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce klesne o 6,3 procenta. V příštím roce počítá prognóza s růstem o 5,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Německý hospodářský institut DIW uvádí, že stimulační program by mohl v letošním i příštím roce zvýšit výkon největší evropské ekonomiky o 1,3 procentního bodu.

Pokud by Německo krizový balík nepřijalo, mohlo by hospodářství podle DIW v letošním roce klesnout o 9,4 procenta a v příštím roce pomalu vzrůst asi na tři procenta. Pokud se ale opatření plně uvedou do praxe, letošní pokles by mohl být o 8,1 procenta a růst v příštím roce by se mohl vyšplhat na 4,3 procenta.

Vládní odhad poklesu výkonu ekonomiky pro letošek činí minus 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier řekl, že vláda zatím nemá důvod svou předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. Altmaier dodal, že upravený předpoklad Berlín zveřejní na podzim, jak dříve plánoval. Ještě v lednu, tedy před pandemií, vláda očekávala růst o 1,1 procenta.

Snížení DPH v Německu bude Čechy motivovat k nákupům, míní analytici

Dočasné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu bude podle analytiků motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů. Navíc toto opatření přispěje k zotavení české ekonomiky, která je výrazně závislá na poptávce německých podniků i spotřebitelů, shodli se analytici Lukáš Kovanda z Czech Fund a Petr Bartoň z Natlandu. 

„V celém ,neštěstí koronakrize' je v Česku jedním z největších ,štěstí', že je tak mocně ekonomicky provázáno zrovna se zemí, jež neváhá razantně svoji poptávku podpořit. Německý daňový poplatník, z jehož daní je německý balík opatření financován, také právě díky snížení DPH z nezanedbatelné části pomůže na nohy i české ekonomice,“ uvedl Kovanda.

Snížení sazby DPH podle něj umožní německým firmám udržet si nyní více peněz na účtu, navíc lidé dostanou impulz ke spotřebě. Lze podle něj předpokládat, že z redukce sazby bude zčásti těžit německá podniková sféra a zčásti tamní spotřebitelé, protože firmy budou moci snadněji snížit konečné ceny.

Do Německa podle Bartoně již nyní jezdilo mnoho Čechů, a to nejen z pohraničí, na nákupy za levnějším spotřebním zbožím. Teď by se podle něj mohla frekvence nákupů zvýšit, zejména ale budu lidé nakupovat ve větším objemu. Kvůli krizi jsou nyní podle něj Češi ještě citlivější na cenu, navíc zlevnily pohonné hmoty. Přibylo také nezaměstnaných, kteří budou mít více volného času vyjet na nákup pro sebe, příbuzné a známé do Německa.

Na české spotřebitele mohou podle Bartoně dopadnout i další změny německého daňového řádu.

„Vyšší daně na nová auta tam mohou dopadnout na naše výrobce. V Německu se zvýší atraktivita elektroaut, těch ale moc nevyrábíme. I když nevyrábíme vyloženě špinavá auta, poptávka po tradičních autech v Německu může klesnout. Naše továrny jsou však nastaveny na nějaký objem výroby. Je možné, že nyní bude více potřeba ,udat' tento objem v Česku, a proto by teoreticky mohlo ve středním období dojít ke snížení cen automobilů v Česku. Potom bude možno jezdit na nákupy do Německa ještě levněji,“ řekl dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 3 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 4 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...