Německá vláda v reakci na koronavirus odsouhlasila snížení DPH i 300 eur na každé dítě

Německá vláda na své páteční mimořádné schůzi schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku klesne z nynějších 19 na 16 procent. Napsala to agentura Reuters, podle které kabinet kancléřky Angely Merkelové odsouhlasil také rodičům jednorázovou dávku 300 eur (8000 korun) na každé dítě. Tato opatření jsou součástí rozsáhlého krizového balíku, kterým chce Německo podpořit hospodářství trpící dopady pandemie nemoci covid-19. Podle analytiků bude dočasné snížení DPH v Německu motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů.

Jednorázový přídavek na dítě dostanou rodiče ve dvou platbách po 150 eurech, a to v září a říjnu společně s pravidelným příspěvkem na dítě, na který mají nárok všichni rodiče, kteří s potomky žijí v Německu a jejichž děti jsou mladší 18 let, nebo v případě studujících 25 let.

Ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Franziska Giffeyová dnešek označila za „dobrý den pro rodiny“. Uvedla, že zkrátka nepřijdou ani děti, které se narodí později, protože na mimořádný přídavek budou mít nárok všechny děti, které budou v letošním roce oprávněny čerpat zmíněný pravidelný příspěvek.

Ministr financí Olaf Scholz řekl, že vláda rovněž schválila návrh zákona na změnu daně z motorových vozidel. Počínaje rokem 2021 chce Německo nová auta produkující více oxidu uhličitého zatížit vyšší daní než ty vozy, jejichž emise budou nižší.

Zasedání vlády bylo mimořádné vzhledem k časové tísni ve vztahu k zavedení krizových opatření. Aby snížení DPH opravdu začalo platit od 1. července, je nezbytný i souhlas parlamentu. Podle DPA se kvůli tomu mimořádně sejde i parlament, a to 29. června.

Snížení DPH bude rozpočet stát asi 20 miliard eur (533 miliard korun). Objem krizového balíku pak je 130 miliard eur (3,5 bilionu korun). Reuters s odvoláním na zdroje uvedl, že Scholz si plánuje pro rozpočet vypůjčit až 50 miliard eur, aby Německo mohlo stimulační opatření financovat.

  • Snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Daňové příjmy se kvůli tomu podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur (534 miliard korun).
  • Kdo si do konce roku 2021 koupí elektromobil v ceně do 40 tisíc eur, dostane od státu podporu ve výši šest tisíc eur namísto dosavadních tří tisíc eur. Dalších 2,5 miliardy eur dá stát do výstavby dobíjecí infrastruktury a také výzkumu v oblasti elektromobility.
  • Pro rodiny s dětmi je jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro osm tisíc korun) na každého potomka. Vláda bude také větší měrou podporovat rozšíření kapacit školek a dalších zařízení pro děti.
  • Soubor opatření počítá i s urychlením státních investic, miliardovou podporou pro železniční společnost Deutsche Bahn (DB), dalšími penězi na pomoc malým a středním podnikatelům, podporou spolkovým zemím a obcím například v oblastech veřejné dopravy a sportu nebo lepším financováním pro obnovitelnou energetiku a programy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého. 
  • Balíček myslí také na neziskové organizace a kulturní instituce.
  • V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války. Vláda koncem dubna předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce klesne o 6,3 procenta. V příštím roce počítá prognóza s růstem o 5,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Německý hospodářský institut DIW uvádí, že stimulační program by mohl v letošním i příštím roce zvýšit výkon největší evropské ekonomiky o 1,3 procentního bodu.

Pokud by Německo krizový balík nepřijalo, mohlo by hospodářství podle DIW v letošním roce klesnout o 9,4 procenta a v příštím roce pomalu vzrůst asi na tři procenta. Pokud se ale opatření plně uvedou do praxe, letošní pokles by mohl být o 8,1 procenta a růst v příštím roce by se mohl vyšplhat na 4,3 procenta.

Vládní odhad poklesu výkonu ekonomiky pro letošek činí minus 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier řekl, že vláda zatím nemá důvod svou předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. Altmaier dodal, že upravený předpoklad Berlín zveřejní na podzim, jak dříve plánoval. Ještě v lednu, tedy před pandemií, vláda očekávala růst o 1,1 procenta.

Snížení DPH v Německu bude Čechy motivovat k nákupům, míní analytici

Dočasné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu bude podle analytiků motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů. Navíc toto opatření přispěje k zotavení české ekonomiky, která je výrazně závislá na poptávce německých podniků i spotřebitelů, shodli se analytici Lukáš Kovanda z Czech Fund a Petr Bartoň z Natlandu. 

„V celém ,neštěstí koronakrize' je v Česku jedním z největších ,štěstí', že je tak mocně ekonomicky provázáno zrovna se zemí, jež neváhá razantně svoji poptávku podpořit. Německý daňový poplatník, z jehož daní je německý balík opatření financován, také právě díky snížení DPH z nezanedbatelné části pomůže na nohy i české ekonomice,“ uvedl Kovanda.

Snížení sazby DPH podle něj umožní německým firmám udržet si nyní více peněz na účtu, navíc lidé dostanou impulz ke spotřebě. Lze podle něj předpokládat, že z redukce sazby bude zčásti těžit německá podniková sféra a zčásti tamní spotřebitelé, protože firmy budou moci snadněji snížit konečné ceny.

Do Německa podle Bartoně již nyní jezdilo mnoho Čechů, a to nejen z pohraničí, na nákupy za levnějším spotřebním zbožím. Teď by se podle něj mohla frekvence nákupů zvýšit, zejména ale budu lidé nakupovat ve větším objemu. Kvůli krizi jsou nyní podle něj Češi ještě citlivější na cenu, navíc zlevnily pohonné hmoty. Přibylo také nezaměstnaných, kteří budou mít více volného času vyjet na nákup pro sebe, příbuzné a známé do Německa.

Na české spotřebitele mohou podle Bartoně dopadnout i další změny německého daňového řádu.

„Vyšší daně na nová auta tam mohou dopadnout na naše výrobce. V Německu se zvýší atraktivita elektroaut, těch ale moc nevyrábíme. I když nevyrábíme vyloženě špinavá auta, poptávka po tradičních autech v Německu může klesnout. Naše továrny jsou však nastaveny na nějaký objem výroby. Je možné, že nyní bude více potřeba ,udat' tento objem v Česku, a proto by teoreticky mohlo ve středním období dojít ke snížení cen automobilů v Česku. Potom bude možno jezdit na nákupy do Německa ještě levněji,“ řekl dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...