Německá vláda v reakci na koronavirus odsouhlasila snížení DPH i 300 eur na každé dítě

Německá vláda na své páteční mimořádné schůzi schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku klesne z nynějších 19 na 16 procent. Napsala to agentura Reuters, podle které kabinet kancléřky Angely Merkelové odsouhlasil také rodičům jednorázovou dávku 300 eur (8000 korun) na každé dítě. Tato opatření jsou součástí rozsáhlého krizového balíku, kterým chce Německo podpořit hospodářství trpící dopady pandemie nemoci covid-19. Podle analytiků bude dočasné snížení DPH v Německu motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů.

Jednorázový přídavek na dítě dostanou rodiče ve dvou platbách po 150 eurech, a to v září a říjnu společně s pravidelným příspěvkem na dítě, na který mají nárok všichni rodiče, kteří s potomky žijí v Německu a jejichž děti jsou mladší 18 let, nebo v případě studujících 25 let.

Ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Franziska Giffeyová dnešek označila za „dobrý den pro rodiny“. Uvedla, že zkrátka nepřijdou ani děti, které se narodí později, protože na mimořádný přídavek budou mít nárok všechny děti, které budou v letošním roce oprávněny čerpat zmíněný pravidelný příspěvek.

Ministr financí Olaf Scholz řekl, že vláda rovněž schválila návrh zákona na změnu daně z motorových vozidel. Počínaje rokem 2021 chce Německo nová auta produkující více oxidu uhličitého zatížit vyšší daní než ty vozy, jejichž emise budou nižší.

Zasedání vlády bylo mimořádné vzhledem k časové tísni ve vztahu k zavedení krizových opatření. Aby snížení DPH opravdu začalo platit od 1. července, je nezbytný i souhlas parlamentu. Podle DPA se kvůli tomu mimořádně sejde i parlament, a to 29. června.

Snížení DPH bude rozpočet stát asi 20 miliard eur (533 miliard korun). Objem krizového balíku pak je 130 miliard eur (3,5 bilionu korun). Reuters s odvoláním na zdroje uvedl, že Scholz si plánuje pro rozpočet vypůjčit až 50 miliard eur, aby Německo mohlo stimulační opatření financovat.

  • Snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Daňové příjmy se kvůli tomu podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur (534 miliard korun).
  • Kdo si do konce roku 2021 koupí elektromobil v ceně do 40 tisíc eur, dostane od státu podporu ve výši šest tisíc eur namísto dosavadních tří tisíc eur. Dalších 2,5 miliardy eur dá stát do výstavby dobíjecí infrastruktury a také výzkumu v oblasti elektromobility.
  • Pro rodiny s dětmi je jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro osm tisíc korun) na každého potomka. Vláda bude také větší měrou podporovat rozšíření kapacit školek a dalších zařízení pro děti.
  • Soubor opatření počítá i s urychlením státních investic, miliardovou podporou pro železniční společnost Deutsche Bahn (DB), dalšími penězi na pomoc malým a středním podnikatelům, podporou spolkovým zemím a obcím například v oblastech veřejné dopravy a sportu nebo lepším financováním pro obnovitelnou energetiku a programy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého. 
  • Balíček myslí také na neziskové organizace a kulturní instituce.
  • V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války. Vláda koncem dubna předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce klesne o 6,3 procenta. V příštím roce počítá prognóza s růstem o 5,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Německý hospodářský institut DIW uvádí, že stimulační program by mohl v letošním i příštím roce zvýšit výkon největší evropské ekonomiky o 1,3 procentního bodu.

Pokud by Německo krizový balík nepřijalo, mohlo by hospodářství podle DIW v letošním roce klesnout o 9,4 procenta a v příštím roce pomalu vzrůst asi na tři procenta. Pokud se ale opatření plně uvedou do praxe, letošní pokles by mohl být o 8,1 procenta a růst v příštím roce by se mohl vyšplhat na 4,3 procenta.

Vládní odhad poklesu výkonu ekonomiky pro letošek činí minus 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier řekl, že vláda zatím nemá důvod svou předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. Altmaier dodal, že upravený předpoklad Berlín zveřejní na podzim, jak dříve plánoval. Ještě v lednu, tedy před pandemií, vláda očekávala růst o 1,1 procenta.

Snížení DPH v Německu bude Čechy motivovat k nákupům, míní analytici

Dočasné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu bude podle analytiků motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů. Navíc toto opatření přispěje k zotavení české ekonomiky, která je výrazně závislá na poptávce německých podniků i spotřebitelů, shodli se analytici Lukáš Kovanda z Czech Fund a Petr Bartoň z Natlandu. 

„V celém ,neštěstí koronakrize' je v Česku jedním z největších ,štěstí', že je tak mocně ekonomicky provázáno zrovna se zemí, jež neváhá razantně svoji poptávku podpořit. Německý daňový poplatník, z jehož daní je německý balík opatření financován, také právě díky snížení DPH z nezanedbatelné části pomůže na nohy i české ekonomice,“ uvedl Kovanda.

Snížení sazby DPH podle něj umožní německým firmám udržet si nyní více peněz na účtu, navíc lidé dostanou impulz ke spotřebě. Lze podle něj předpokládat, že z redukce sazby bude zčásti těžit německá podniková sféra a zčásti tamní spotřebitelé, protože firmy budou moci snadněji snížit konečné ceny.

Do Německa podle Bartoně již nyní jezdilo mnoho Čechů, a to nejen z pohraničí, na nákupy za levnějším spotřebním zbožím. Teď by se podle něj mohla frekvence nákupů zvýšit, zejména ale budu lidé nakupovat ve větším objemu. Kvůli krizi jsou nyní podle něj Češi ještě citlivější na cenu, navíc zlevnily pohonné hmoty. Přibylo také nezaměstnaných, kteří budou mít více volného času vyjet na nákup pro sebe, příbuzné a známé do Německa.

Na české spotřebitele mohou podle Bartoně dopadnout i další změny německého daňového řádu.

„Vyšší daně na nová auta tam mohou dopadnout na naše výrobce. V Německu se zvýší atraktivita elektroaut, těch ale moc nevyrábíme. I když nevyrábíme vyloženě špinavá auta, poptávka po tradičních autech v Německu může klesnout. Naše továrny jsou však nastaveny na nějaký objem výroby. Je možné, že nyní bude více potřeba ,udat' tento objem v Česku, a proto by teoreticky mohlo ve středním období dojít ke snížení cen automobilů v Česku. Potom bude možno jezdit na nákupy do Německa ještě levněji,“ řekl dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 56 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...