Německá vláda v reakci na koronavirus odsouhlasila snížení DPH i 300 eur na každé dítě

Německá vláda na své páteční mimořádné schůzi schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku klesne z nynějších 19 na 16 procent. Napsala to agentura Reuters, podle které kabinet kancléřky Angely Merkelové odsouhlasil také rodičům jednorázovou dávku 300 eur (8000 korun) na každé dítě. Tato opatření jsou součástí rozsáhlého krizového balíku, kterým chce Německo podpořit hospodářství trpící dopady pandemie nemoci covid-19. Podle analytiků bude dočasné snížení DPH v Německu motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů.

Jednorázový přídavek na dítě dostanou rodiče ve dvou platbách po 150 eurech, a to v září a říjnu společně s pravidelným příspěvkem na dítě, na který mají nárok všichni rodiče, kteří s potomky žijí v Německu a jejichž děti jsou mladší 18 let, nebo v případě studujících 25 let.

Ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Franziska Giffeyová dnešek označila za „dobrý den pro rodiny“. Uvedla, že zkrátka nepřijdou ani děti, které se narodí později, protože na mimořádný přídavek budou mít nárok všechny děti, které budou v letošním roce oprávněny čerpat zmíněný pravidelný příspěvek.

Ministr financí Olaf Scholz řekl, že vláda rovněž schválila návrh zákona na změnu daně z motorových vozidel. Počínaje rokem 2021 chce Německo nová auta produkující více oxidu uhličitého zatížit vyšší daní než ty vozy, jejichž emise budou nižší.

Zasedání vlády bylo mimořádné vzhledem k časové tísni ve vztahu k zavedení krizových opatření. Aby snížení DPH opravdu začalo platit od 1. července, je nezbytný i souhlas parlamentu. Podle DPA se kvůli tomu mimořádně sejde i parlament, a to 29. června.

Snížení DPH bude rozpočet stát asi 20 miliard eur (533 miliard korun). Objem krizového balíku pak je 130 miliard eur (3,5 bilionu korun). Reuters s odvoláním na zdroje uvedl, že Scholz si plánuje pro rozpočet vypůjčit až 50 miliard eur, aby Německo mohlo stimulační opatření financovat.

  • Snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Daňové příjmy se kvůli tomu podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur (534 miliard korun).
  • Kdo si do konce roku 2021 koupí elektromobil v ceně do 40 tisíc eur, dostane od státu podporu ve výši šest tisíc eur namísto dosavadních tří tisíc eur. Dalších 2,5 miliardy eur dá stát do výstavby dobíjecí infrastruktury a také výzkumu v oblasti elektromobility.
  • Pro rodiny s dětmi je jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro osm tisíc korun) na každého potomka. Vláda bude také větší měrou podporovat rozšíření kapacit školek a dalších zařízení pro děti.
  • Soubor opatření počítá i s urychlením státních investic, miliardovou podporou pro železniční společnost Deutsche Bahn (DB), dalšími penězi na pomoc malým a středním podnikatelům, podporou spolkovým zemím a obcím například v oblastech veřejné dopravy a sportu nebo lepším financováním pro obnovitelnou energetiku a programy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého. 
  • Balíček myslí také na neziskové organizace a kulturní instituce.
  • V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války. Vláda koncem dubna předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce klesne o 6,3 procenta. V příštím roce počítá prognóza s růstem o 5,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Německý hospodářský institut DIW uvádí, že stimulační program by mohl v letošním i příštím roce zvýšit výkon největší evropské ekonomiky o 1,3 procentního bodu.

Pokud by Německo krizový balík nepřijalo, mohlo by hospodářství podle DIW v letošním roce klesnout o 9,4 procenta a v příštím roce pomalu vzrůst asi na tři procenta. Pokud se ale opatření plně uvedou do praxe, letošní pokles by mohl být o 8,1 procenta a růst v příštím roce by se mohl vyšplhat na 4,3 procenta.

Vládní odhad poklesu výkonu ekonomiky pro letošek činí minus 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier řekl, že vláda zatím nemá důvod svou předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. Altmaier dodal, že upravený předpoklad Berlín zveřejní na podzim, jak dříve plánoval. Ještě v lednu, tedy před pandemií, vláda očekávala růst o 1,1 procenta.

Snížení DPH v Německu bude Čechy motivovat k nákupům, míní analytici

Dočasné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu bude podle analytiků motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů. Navíc toto opatření přispěje k zotavení české ekonomiky, která je výrazně závislá na poptávce německých podniků i spotřebitelů, shodli se analytici Lukáš Kovanda z Czech Fund a Petr Bartoň z Natlandu. 

„V celém ,neštěstí koronakrize' je v Česku jedním z největších ,štěstí', že je tak mocně ekonomicky provázáno zrovna se zemí, jež neváhá razantně svoji poptávku podpořit. Německý daňový poplatník, z jehož daní je německý balík opatření financován, také právě díky snížení DPH z nezanedbatelné části pomůže na nohy i české ekonomice,“ uvedl Kovanda.

Snížení sazby DPH podle něj umožní německým firmám udržet si nyní více peněz na účtu, navíc lidé dostanou impulz ke spotřebě. Lze podle něj předpokládat, že z redukce sazby bude zčásti těžit německá podniková sféra a zčásti tamní spotřebitelé, protože firmy budou moci snadněji snížit konečné ceny.

Do Německa podle Bartoně již nyní jezdilo mnoho Čechů, a to nejen z pohraničí, na nákupy za levnějším spotřebním zbožím. Teď by se podle něj mohla frekvence nákupů zvýšit, zejména ale budu lidé nakupovat ve větším objemu. Kvůli krizi jsou nyní podle něj Češi ještě citlivější na cenu, navíc zlevnily pohonné hmoty. Přibylo také nezaměstnaných, kteří budou mít více volného času vyjet na nákup pro sebe, příbuzné a známé do Německa.

Na české spotřebitele mohou podle Bartoně dopadnout i další změny německého daňového řádu.

„Vyšší daně na nová auta tam mohou dopadnout na naše výrobce. V Německu se zvýší atraktivita elektroaut, těch ale moc nevyrábíme. I když nevyrábíme vyloženě špinavá auta, poptávka po tradičních autech v Německu může klesnout. Naše továrny jsou však nastaveny na nějaký objem výroby. Je možné, že nyní bude více potřeba ,udat' tento objem v Česku, a proto by teoreticky mohlo ve středním období dojít ke snížení cen automobilů v Česku. Potom bude možno jezdit na nákupy do Německa ještě levněji,“ řekl dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 35 mminutami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...