Německá vláda v reakci na koronavirus odsouhlasila snížení DPH i 300 eur na každé dítě

Německá vláda na své páteční mimořádné schůzi schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku klesne z nynějších 19 na 16 procent. Napsala to agentura Reuters, podle které kabinet kancléřky Angely Merkelové odsouhlasil také rodičům jednorázovou dávku 300 eur (8000 korun) na každé dítě. Tato opatření jsou součástí rozsáhlého krizového balíku, kterým chce Německo podpořit hospodářství trpící dopady pandemie nemoci covid-19. Podle analytiků bude dočasné snížení DPH v Německu motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů.

Jednorázový přídavek na dítě dostanou rodiče ve dvou platbách po 150 eurech, a to v září a říjnu společně s pravidelným příspěvkem na dítě, na který mají nárok všichni rodiče, kteří s potomky žijí v Německu a jejichž děti jsou mladší 18 let, nebo v případě studujících 25 let.

Ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Franziska Giffeyová dnešek označila za „dobrý den pro rodiny“. Uvedla, že zkrátka nepřijdou ani děti, které se narodí později, protože na mimořádný přídavek budou mít nárok všechny děti, které budou v letošním roce oprávněny čerpat zmíněný pravidelný příspěvek.

Ministr financí Olaf Scholz řekl, že vláda rovněž schválila návrh zákona na změnu daně z motorových vozidel. Počínaje rokem 2021 chce Německo nová auta produkující více oxidu uhličitého zatížit vyšší daní než ty vozy, jejichž emise budou nižší.

Zasedání vlády bylo mimořádné vzhledem k časové tísni ve vztahu k zavedení krizových opatření. Aby snížení DPH opravdu začalo platit od 1. července, je nezbytný i souhlas parlamentu. Podle DPA se kvůli tomu mimořádně sejde i parlament, a to 29. června.

Snížení DPH bude rozpočet stát asi 20 miliard eur (533 miliard korun). Objem krizového balíku pak je 130 miliard eur (3,5 bilionu korun). Reuters s odvoláním na zdroje uvedl, že Scholz si plánuje pro rozpočet vypůjčit až 50 miliard eur, aby Německo mohlo stimulační opatření financovat.

  • Snížení daně z přidané hodnoty z 19 na 16 procent, respektive ze sedmi na pět procent u snížené sazby DPH. Týkat se to bude období od 1. července do konce letošního roku. Daňové příjmy se kvůli tomu podle ministerstva financí sníží o 20 miliard eur (534 miliard korun).
  • Kdo si do konce roku 2021 koupí elektromobil v ceně do 40 tisíc eur, dostane od státu podporu ve výši šest tisíc eur namísto dosavadních tří tisíc eur. Dalších 2,5 miliardy eur dá stát do výstavby dobíjecí infrastruktury a také výzkumu v oblasti elektromobility.
  • Pro rodiny s dětmi je jednorázová dávka ve výši 300 eur (skoro osm tisíc korun) na každého potomka. Vláda bude také větší měrou podporovat rozšíření kapacit školek a dalších zařízení pro děti.
  • Soubor opatření počítá i s urychlením státních investic, miliardovou podporou pro železniční společnost Deutsche Bahn (DB), dalšími penězi na pomoc malým a středním podnikatelům, podporou spolkovým zemím a obcím například v oblastech veřejné dopravy a sportu nebo lepším financováním pro obnovitelnou energetiku a programy vedoucí ke snižování emisí oxidu uhličitého. 
  • Balíček myslí také na neziskové organizace a kulturní instituce.
  • V březnu německý parlament schválil první záchranný balík v hodnotě kolem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Navzdory stimulačním opatřením se předpokládá, že Německo v letošním roce zažije nejprudší hospodářský pokles od druhé světové války. Vláda koncem dubna předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce klesne o 6,3 procenta. V příštím roce počítá prognóza s růstem o 5,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Německý hospodářský institut DIW uvádí, že stimulační program by mohl v letošním i příštím roce zvýšit výkon největší evropské ekonomiky o 1,3 procentního bodu.

Pokud by Německo krizový balík nepřijalo, mohlo by hospodářství podle DIW v letošním roce klesnout o 9,4 procenta a v příštím roce pomalu vzrůst asi na tři procenta. Pokud se ale opatření plně uvedou do praxe, letošní pokles by mohl být o 8,1 procenta a růst v příštím roce by se mohl vyšplhat na 4,3 procenta.

Vládní odhad poklesu výkonu ekonomiky pro letošek činí minus 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier řekl, že vláda zatím nemá důvod svou předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. Altmaier dodal, že upravený předpoklad Berlín zveřejní na podzim, jak dříve plánoval. Ještě v lednu, tedy před pandemií, vláda očekávala růst o 1,1 procenta.

Snížení DPH v Německu bude Čechy motivovat k nákupům, míní analytici

Dočasné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu bude podle analytiků motivovat Čechy k častějším a hlavně větším nákupům u sousedů. Navíc toto opatření přispěje k zotavení české ekonomiky, která je výrazně závislá na poptávce německých podniků i spotřebitelů, shodli se analytici Lukáš Kovanda z Czech Fund a Petr Bartoň z Natlandu. 

„V celém ,neštěstí koronakrize' je v Česku jedním z největších ,štěstí', že je tak mocně ekonomicky provázáno zrovna se zemí, jež neváhá razantně svoji poptávku podpořit. Německý daňový poplatník, z jehož daní je německý balík opatření financován, také právě díky snížení DPH z nezanedbatelné části pomůže na nohy i české ekonomice,“ uvedl Kovanda.

Snížení sazby DPH podle něj umožní německým firmám udržet si nyní více peněz na účtu, navíc lidé dostanou impulz ke spotřebě. Lze podle něj předpokládat, že z redukce sazby bude zčásti těžit německá podniková sféra a zčásti tamní spotřebitelé, protože firmy budou moci snadněji snížit konečné ceny.

Do Německa podle Bartoně již nyní jezdilo mnoho Čechů, a to nejen z pohraničí, na nákupy za levnějším spotřebním zbožím. Teď by se podle něj mohla frekvence nákupů zvýšit, zejména ale budu lidé nakupovat ve větším objemu. Kvůli krizi jsou nyní podle něj Češi ještě citlivější na cenu, navíc zlevnily pohonné hmoty. Přibylo také nezaměstnaných, kteří budou mít více volného času vyjet na nákup pro sebe, příbuzné a známé do Německa.

Na české spotřebitele mohou podle Bartoně dopadnout i další změny německého daňového řádu.

„Vyšší daně na nová auta tam mohou dopadnout na naše výrobce. V Německu se zvýší atraktivita elektroaut, těch ale moc nevyrábíme. I když nevyrábíme vyloženě špinavá auta, poptávka po tradičních autech v Německu může klesnout. Naše továrny jsou však nastaveny na nějaký objem výroby. Je možné, že nyní bude více potřeba ,udat' tento objem v Česku, a proto by teoreticky mohlo ve středním období dojít ke snížení cen automobilů v Česku. Potom bude možno jezdit na nákupy do Německa ještě levněji,“ řekl dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 6 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.