Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

V bohatých zemích dnes ženy na univerzitách převažují nad muži. Existuje ale jedna výjimka: netýká se to matematiky. V tomto oboru navíc po celém světě dosahují dospívající chlapci lepších výsledků v matematických testech než dívky. A dospělí muži se také častěji věnují zaměstnáním, která nějak s matematikou souvisejí. Přitom neexistuje žádný důkaz, že by „od přírody“ měly ženy menší talent na počítání. Jak je to možné?

Teď se na tuto důležitou společenskou otázku podívali velmi detailně francouzští vědci. Zjistili, že na začátku života mají chlapci i dívky velmi podobné vlohy pro matematiku i výsledky v ní. Ale už v první třídě základní školy se začínají objevovat první rozdíly – a stačí k tomu pouhé čtyři měsíce. Po celém školním roce už byly znatelné.

Zásadní je podle autorů studie, která vyšla v polovině června v odborném časopise Nature, zjistit, co je vlastně příčinou toho, proč se dívky tak moc od chlapů začínají odchylovat, přičemž je pravděpodobné, že existuje souvislost se vzdělávacími systémy.

Jedním z hlavních důvodů podle nich je, že dívky mají z matematiky větší obavy než chlapci, což by mohlo snížit jejich výkonnost v časově omezených testech. Dalším důvodem je stereotyp, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, což může zhoršovat jejich výkony a podkopávat jejich sebedůvěru. „Učitelé by mohli tyto stereotypy přenášet dál tím, že úspěch dívek přisuzují spíše jejich píli, ale úspěch chlapců považují za důsledek jejich talentu,“ doporučují autoři.

Pryč s předsudky

Pokud je příčina opravdu ve školách, tak by se problém dal zmenšit, nebo dokonce zcela úplně eliminovat. Autoři studie rovnou zveřejnili několik návrhů, jak na to.

Jedním z nich je aktivnější podpora dívek, aby se zbavily nezdůvodněného, ale opakovaného a zažitého předsudku „holky se na matiku nehodí“. Učitelé by měli více dbát na aktivní účast dívek v hodinách matematiky a podporovat lásku k oboru i mimo školu.

„Když vidíme tyto výsledky, tak z etického hlediska prostě nemůžeme nic nedělat,“ konstatovala autorka studie, neurovědkyně Pauline Martinotová z francouzské Komise pro alternativní energie a atomovou energii v Paříži.

„Je to smutné, argumenty ve studii jsou velmi pádné. Pokud je pravda, že jsou na tom obě pohlaví při vstupu do školy stejně dobře, měli bychom je tak udržet,“ uvedla pro Českou televizi matematička Tereza Martínková Bártlová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Ve škole klademe důraz nejen na správný výsledek, ale i na rychlost výpočtu. A v tom jsou chlapci opravdu odvážnější a výsledky mají rychle. Holčičky mají oproti tomu více strach z neúspěchu, takže jsou pomalejší,“ přináší další argument Martínková Bártlová.

Vše, co studie zjistila, potvrzuje matematička i z vlastní zkušenosti. „Taky jsem byla spíš ta úzkostlivá holčička, která kvůli tomu moc neuspívala v různých soutěžích. Potřebovala jsem prostě čas,“ zdůrazňuje.

Nahrávám video
Rekreační matematička Tereza Martínková Bártlová o rozdílu v matematice mezi dívkami a chlapci
Zdroj: ČT24

Stereotypy i doma

Část „viny“ by mohla spočívat také v rodičích, naznačují autoři. Ti by totiž také mohli předpokládat, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, a chovat se ke svým dětem kvůli tomuto předsudku odlišně.

Souběh těchto okolností by pak mohl být příčinou toho, proč se hodnocení chlapců a dívek začíná lišit právě v době nástupu na základní školu.

„Změnit postoje a zakořeněné chování není nikdy snadné. Je ale nezbytné, aby společnost a vzdělávací systémy situaci ještě více nekomplikovaly. Školy a širší společnost by měly v souladu s nejnovějšími poznatky nabídnout všem dětem co nejlepší šanci uspět,“ dodávají autoři práce v komentáři, kterým studii doprovodili.

„Zásadní roli hraje učitel. Musí vědomě bojovat proti stereotypům a dívkám opakovat, že v matematice mohou být stejně dobré jako chlapci,“ přidává ještě jeden tip česká matematička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 19 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 22 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...