Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

V bohatých zemích dnes ženy na univerzitách převažují nad muži. Existuje ale jedna výjimka: netýká se to matematiky. V tomto oboru navíc po celém světě dosahují dospívající chlapci lepších výsledků v matematických testech než dívky. A dospělí muži se také častěji věnují zaměstnáním, která nějak s matematikou souvisejí. Přitom neexistuje žádný důkaz, že by „od přírody“ měly ženy menší talent na počítání. Jak je to možné?

Teď se na tuto důležitou společenskou otázku podívali velmi detailně francouzští vědci. Zjistili, že na začátku života mají chlapci i dívky velmi podobné vlohy pro matematiku i výsledky v ní. Ale už v první třídě základní školy se začínají objevovat první rozdíly – a stačí k tomu pouhé čtyři měsíce. Po celém školním roce už byly znatelné.

Zásadní je podle autorů studie, která vyšla v polovině června v odborném časopise Nature, zjistit, co je vlastně příčinou toho, proč se dívky tak moc od chlapů začínají odchylovat, přičemž je pravděpodobné, že existuje souvislost se vzdělávacími systémy.

Jedním z hlavních důvodů podle nich je, že dívky mají z matematiky větší obavy než chlapci, což by mohlo snížit jejich výkonnost v časově omezených testech. Dalším důvodem je stereotyp, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, což může zhoršovat jejich výkony a podkopávat jejich sebedůvěru. „Učitelé by mohli tyto stereotypy přenášet dál tím, že úspěch dívek přisuzují spíše jejich píli, ale úspěch chlapců považují za důsledek jejich talentu,“ doporučují autoři.

Pryč s předsudky

Pokud je příčina opravdu ve školách, tak by se problém dal zmenšit, nebo dokonce zcela úplně eliminovat. Autoři studie rovnou zveřejnili několik návrhů, jak na to.

Jedním z nich je aktivnější podpora dívek, aby se zbavily nezdůvodněného, ale opakovaného a zažitého předsudku „holky se na matiku nehodí“. Učitelé by měli více dbát na aktivní účast dívek v hodinách matematiky a podporovat lásku k oboru i mimo školu.

„Když vidíme tyto výsledky, tak z etického hlediska prostě nemůžeme nic nedělat,“ konstatovala autorka studie, neurovědkyně Pauline Martinotová z francouzské Komise pro alternativní energie a atomovou energii v Paříži.

„Je to smutné, argumenty ve studii jsou velmi pádné. Pokud je pravda, že jsou na tom obě pohlaví při vstupu do školy stejně dobře, měli bychom je tak udržet,“ uvedla pro Českou televizi matematička Tereza Martínková Bártlová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Ve škole klademe důraz nejen na správný výsledek, ale i na rychlost výpočtu. A v tom jsou chlapci opravdu odvážnější a výsledky mají rychle. Holčičky mají oproti tomu více strach z neúspěchu, takže jsou pomalejší,“ přináší další argument Martínková Bártlová.

Vše, co studie zjistila, potvrzuje matematička i z vlastní zkušenosti. „Taky jsem byla spíš ta úzkostlivá holčička, která kvůli tomu moc neuspívala v různých soutěžích. Potřebovala jsem prostě čas,“ zdůrazňuje.

Nahrávám video

Stereotypy i doma

Část „viny“ by mohla spočívat také v rodičích, naznačují autoři. Ti by totiž také mohli předpokládat, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, a chovat se ke svým dětem kvůli tomuto předsudku odlišně.

Souběh těchto okolností by pak mohl být příčinou toho, proč se hodnocení chlapců a dívek začíná lišit právě v době nástupu na základní školu.

„Změnit postoje a zakořeněné chování není nikdy snadné. Je ale nezbytné, aby společnost a vzdělávací systémy situaci ještě více nekomplikovaly. Školy a širší společnost by měly v souladu s nejnovějšími poznatky nabídnout všem dětem co nejlepší šanci uspět,“ dodávají autoři práce v komentáři, kterým studii doprovodili.

„Zásadní roli hraje učitel. Musí vědomě bojovat proti stereotypům a dívkám opakovat, že v matematice mohou být stejně dobré jako chlapci,“ přidává ještě jeden tip česká matematička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 1 hhodinou

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 18 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 19 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 20 hhodinami

Evropský pohled