Stereotypy sráží matematický um dívek už v první třídě

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

V bohatých zemích dnes ženy na univerzitách převažují nad muži. Existuje ale jedna výjimka: netýká se to matematiky. V tomto oboru navíc po celém světě dosahují dospívající chlapci lepších výsledků v matematických testech než dívky. A dospělí muži se také častěji věnují zaměstnáním, která nějak s matematikou souvisejí. Přitom neexistuje žádný důkaz, že by „od přírody“ měly ženy menší talent na počítání. Jak je to možné?

Teď se na tuto důležitou společenskou otázku podívali velmi detailně francouzští vědci. Zjistili, že na začátku života mají chlapci i dívky velmi podobné vlohy pro matematiku i výsledky v ní. Ale už v první třídě základní školy se začínají objevovat první rozdíly – a stačí k tomu pouhé čtyři měsíce. Po celém školním roce už byly znatelné.

Zásadní je podle autorů studie, která vyšla v polovině června v odborném časopise Nature, zjistit, co je vlastně příčinou toho, proč se dívky tak moc od chlapů začínají odchylovat, přičemž je pravděpodobné, že existuje souvislost se vzdělávacími systémy.

Jedním z hlavních důvodů podle nich je, že dívky mají z matematiky větší obavy než chlapci, což by mohlo snížit jejich výkonnost v časově omezených testech. Dalším důvodem je stereotyp, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, což může zhoršovat jejich výkony a podkopávat jejich sebedůvěru. „Učitelé by mohli tyto stereotypy přenášet dál tím, že úspěch dívek přisuzují spíše jejich píli, ale úspěch chlapců považují za důsledek jejich talentu,“ doporučují autoři.

Pryč s předsudky

Pokud je příčina opravdu ve školách, tak by se problém dal zmenšit, nebo dokonce zcela úplně eliminovat. Autoři studie rovnou zveřejnili několik návrhů, jak na to.

Jedním z nich je aktivnější podpora dívek, aby se zbavily nezdůvodněného, ale opakovaného a zažitého předsudku „holky se na matiku nehodí“. Učitelé by měli více dbát na aktivní účast dívek v hodinách matematiky a podporovat lásku k oboru i mimo školu.

„Když vidíme tyto výsledky, tak z etického hlediska prostě nemůžeme nic nedělat,“ konstatovala autorka studie, neurovědkyně Pauline Martinotová z francouzské Komise pro alternativní energie a atomovou energii v Paříži.

„Je to smutné, argumenty ve studii jsou velmi pádné. Pokud je pravda, že jsou na tom obě pohlaví při vstupu do školy stejně dobře, měli bychom je tak udržet,“ uvedla pro Českou televizi matematička Tereza Martínková Bártlová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Ve škole klademe důraz nejen na správný výsledek, ale i na rychlost výpočtu. A v tom jsou chlapci opravdu odvážnější a výsledky mají rychle. Holčičky mají oproti tomu více strach z neúspěchu, takže jsou pomalejší,“ přináší další argument Martínková Bártlová.

Vše, co studie zjistila, potvrzuje matematička i z vlastní zkušenosti. „Taky jsem byla spíš ta úzkostlivá holčička, která kvůli tomu moc neuspívala v různých soutěžích. Potřebovala jsem prostě čas,“ zdůrazňuje.

Nahrávám video

Stereotypy i doma

Část „viny“ by mohla spočívat také v rodičích, naznačují autoři. Ti by totiž také mohli předpokládat, že chlapci jsou v matematice lepší než dívky, a chovat se ke svým dětem kvůli tomuto předsudku odlišně.

Souběh těchto okolností by pak mohl být příčinou toho, proč se hodnocení chlapců a dívek začíná lišit právě v době nástupu na základní školu.

„Změnit postoje a zakořeněné chování není nikdy snadné. Je ale nezbytné, aby společnost a vzdělávací systémy situaci ještě více nekomplikovaly. Školy a širší společnost by měly v souladu s nejnovějšími poznatky nabídnout všem dětem co nejlepší šanci uspět,“ dodávají autoři práce v komentáři, kterým studii doprovodili.

„Zásadní roli hraje učitel. Musí vědomě bojovat proti stereotypům a dívkám opakovat, že v matematice mohou být stejně dobré jako chlapci,“ přidává ještě jeden tip česká matematička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.