Nové výzkumy stále častěji naznačují, že ženy lovily v pravěku podobně často a úspěšně jako muži. Ale jak to je možné, když muži měli objektivně větší sílu v horních končetinách, které vrhají zbraň? Britská studie naznačuje, že našla odpověď.
Vědci popsali zbraň, která v pravěku vnesla rovnost mezi muže a ženy
Nová studie vedená archeoložkou Michelle Bebberovou z Kentské státní univerzity prokázala, že atlatl (vrhač oštěpů) dokázal v pravěku vyrovnat nevýhodu žen-lovkyň, které měly slabší paže než muži-lovci. Podle experimentů, které vědkyně se svými studenty provedla, dokázala jednoduchá technologie plně kompenzovat přirozenou mužskou výhodu.
Atlatl vypadá jako obyčejná tyč, ale současně je to vynález, který lidem umožnil v době kamenné mnohem účinněji lovit i zabíjet. Funguje jako páka, která prodlužuje délku paže vrhající oštěp, což zbrani dodá větší sílu a dolet. První oštěpy jsou staré nejméně stovky tisíc let, první atlatly jsou pravděpodobně staré nejméně desítky tisíc let.
„Jednou z hypotéz, proč lidé přijali atlatl a proč se uplatnil oproti samotnému oštěpu, je, že fyzicky velmi různorodí lidé s ním mohli dosáhnout velmi podobných výsledků, což usnadnilo účast více lidí na loveckých aktivitách,“ nastínila Bebberová. A právě tento předpoklad pečlivě otestovala.
Na síle nezáleží
Od roku 2019 bere Bebberová každý semestr svou třídu ven, aby se svými studenty použila atlatl. Všimla si, že ženy ho velmi snadno zvedají a bez větší námahy dokážou vystřelovat šipky stejně daleko jako muži.
Její výzkum prověřil celkem 2160 hodů oštěpem, které provedlo 108 lidí. Polovina vrhů byla s pomocí atlatlů, druhá bez nich. Výsledky velmi přesně odpovídaly hypotéze a ukázaly, že pomůcka vyrovnává rychlost střel vypouštěných ženami a muži.
Princip atlatlu
„Muži byli často frustrovaní, protože se příliš snažili a snažili se využít svou sílu k vystřelení šipek,“ popisuje. „Protože ale atlatl funguje jako jednoduchá páka, snižuje to výhodu obecně větší svalové síly samců.“
„Vzhledem k tomu, že se zdá, že z používání atlatlu mají největší prospěch ženy, je jistě v rámci možností, že v určitých souvislostech atlatl vynalezly ženy,“ spekuluje vědkyně. A má i srovnání s jiným živočišným druhem, kde to funguje podobně: „Stejně tak u některých druhů primátů vynalézají právě samice nové technologie nástrojů pro lov, jak je to doloženo u šimpanzů, kteří žijí v oblasti Fongoli.“
Obraz pravěkého světa se mění
„Tento výsledek naznačuje, že přechod od oštěpu k atlatlu zřejmě více podporoval rovný přístup k lovu než specializované rozdělení úloh,“ vysvětluje vědkyně. „Naše výsledky naznačují, že ženské a mužské pohřby s atlatlovými zbraněmi by měly být interpretovány podobně a v některých archeologických kontextech mohly být vynálezkyněmi atlatlu ženy.“
Vědci dlouho předpokládali, že mužské a ženské role byly v kulturách lovců a sběračů značně specializované, tedy muži lovili a ženy sbíraly. Řada výzkumů z poslední doby ale dost jasně ukazuje, že takhle minulost nevypadala.
„Mnoho lidí má tendenci považovat ženy v minulosti za pasivní a věřit, že lovci byli pouze muži, ale stále více se zdá, že tomu tak není,“ upozorňuje Bebberová. „Mezi různými obory – archeologií, etnografií a nyní i moderními experimenty – roste shoda na tom, že ženy byly pravděpodobně aktivními a úspěšnými lovkyněmi velké i malé zvěře.“
Právě letos to ukázala rozsáhlá mezinárodní studie, jejíž autoři srovnávali data z celého světa. Role žen jako častých a úspěšných lovkyň se v něm ukázala jako nevyvratitelná.
