Tyran byl svržen, zabit a pak sněden. Biologové pozorovali převrat v šimpanzí tlupě

Jmenoval se Foudouko a byl dlouhá léta vládcem velké šimpanzí smečky žijící v senegalské savaně. Tuto tlupu sledovali biologové, kteří byli také součástí zcela výjimečné situace, kdy v tlupě došlo k převratu.

  • Naopak k zabíjení mláďat šimpanzů dochází relativně často. Také při bitvách a rvačkách mezi tlupami dochází ke vzájemnému zabíjení šimpanzů.

Šimpanzi jsou sice našimi nejbližšími biologickými příbuznými, ale v zabíjení si příliš nelibují. Vědci za celou dobu, co je zkoumají, pozorovali jen devět případů, kdy skupina dospělých šimpanzů zabila jiného dospělého samce z vlastní tlupy. Pro vědce jde o mimořádnou událost, která jim umožnila studovat, jak vypadají konflikty a spolupráce u šimpanzů. A může to také vrhnout světlo na to, jak fungovaly zákonitosti v tlupách u našich prapředků.

Pro vědce bylo na situaci netypické již jen složení této tlupy. Zatímco klasická tlupa šimpanzů má více samic než samců, u této tomu bylo naopak (na jednu samici připadali dva samci), což podle etologů znamená větší tlak na konkurenci v reprodukčním boji. Michael Wilson z University of Minnesota, který situace podrobně studoval, dokonce tvrdí, že je to klíčem k pochopení celého příběhu.

Další biologové z týmu uvažují o tom, že za změnu podoby tlupy mohou zřejmě lidé – respektive jejich vliv na stav přírody v okolí místa, kde šimpanzi žijí.

Sic semper tyrannis

Šimpanzí samec Foudouko vládl svému klanu asi 13 let. Celou tu dobu byla tlupa sledována výzkumným projektem Fongoli Savanna Chimpanzee Project. Vědci Foudouka popisují jako velmi dominantního samce s až tyranským chováním. Až do roku 2007 vládl s pomocníkem – jeho pravou rukou byl beta-samec Mamadou. Když byl zraněn, opustil na několik týdnů tlupu. Po návratu už to nebyl on – byl slabý a zlomený, kvůli tomu se ocitl na okraji sociální hierarchie skupiny.

Foudouko nebyl schopen přizpůsobit se nové situaci, nadále s Mamadouem držel. Tlupa ho za to vyhnala. Přišel o status alfa samce a i on skončil na periferii skupiny. Žil tak několik let a k tlupě se připojoval výjimečně; vědci ho s ní pozorovali jen asi dvakrát ročně. Protože šimpanzí tlupy ve Fongoli žijí značně izolovaně, nemohl se ani připojit k jiné skupině; roku 2013 se pokusil stát se znovu součástí své původní tlupy.

Jenže mezitím se ve skupině mnohé změnilo. Mamadou se vrátil do role beta-samce, v roli druhého nejdůležitějšího samce se mu zjevně zalíbilo. Alfou se stal jeho bratr David. Oba povolili Foudoukovi, aby se k tlupě vrátil, přestože jiní členové smečky ho stále občas odháněli.

Foudouko se přesto pokoušel dostávat se v sociální hierarchii výš – v cestě mu ale stálo nejméně pět mladších samců, kteří mu v tom chtěli zabránit.

I ty, Mamadou?!

Když jednoho rána biologové slyšeli od sídliště šimpanzí tlupy hlasité vřískání, tušili už předem, k čemu mohlo dojít. Na místě našli mrtvého Foudouka, jemuž ještě tekla krev z několika ran na těle. Vykrvácel z hlubokého kousnutí na pravém stehně, ale měl také natržená záda a roztržený řitní otvor. Pozdější pitva odhalila, že měl rozdrcená žebra a také poraněné prsty na horních končetinách. Podle vědců pocházely z toho, že ho několik samců za ruce drželo a ostatní ho tloukli, kousali a škrábali.

Mrtvý tyran
Zdroj: International Journal of Primatology

Tlupa pokračovala v útoku na padlého tyrana i po jeho smrti: házeli po jeho mrtvole kameny, mlátili do ní větvemi a lámali mu končetiny. Nakonec došlo i ke kanibalismu – nejvíce Foudoukovo tělo požírala samice, která je matkou dvou dominantních samců. Přitom oba z nich patřili k výjimkám, ani jeden z nich se na zneuctění bývalého alfa-samce nepodílel.

Jediný, kdo projevoval lítost nad Foudoukovou smrtí, byl jeho bývalý „vezír“ Mamadou, ten se dokonce pokoušel jeho tělo oživit. Biologové zatím nevědí, zda šimpanzi chápou fenomén smrti podobně jako lidé; výklad toho, co se stalo, je tedy komplikovaný. Jisté ale je, že kanibalismus je zcela výjimečná věc, zřejmě šlo o akt msty nebo něčeho podobného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...