Tyran byl svržen, zabit a pak sněden. Biologové pozorovali převrat v šimpanzí tlupě

Jmenoval se Foudouko a byl dlouhá léta vládcem velké šimpanzí smečky žijící v senegalské savaně. Tuto tlupu sledovali biologové, kteří byli také součástí zcela výjimečné situace, kdy v tlupě došlo k převratu.

  • Naopak k zabíjení mláďat šimpanzů dochází relativně často. Také při bitvách a rvačkách mezi tlupami dochází ke vzájemnému zabíjení šimpanzů.

Šimpanzi jsou sice našimi nejbližšími biologickými příbuznými, ale v zabíjení si příliš nelibují. Vědci za celou dobu, co je zkoumají, pozorovali jen devět případů, kdy skupina dospělých šimpanzů zabila jiného dospělého samce z vlastní tlupy. Pro vědce jde o mimořádnou událost, která jim umožnila studovat, jak vypadají konflikty a spolupráce u šimpanzů. A může to také vrhnout světlo na to, jak fungovaly zákonitosti v tlupách u našich prapředků.

Pro vědce bylo na situaci netypické již jen složení této tlupy. Zatímco klasická tlupa šimpanzů má více samic než samců, u této tomu bylo naopak (na jednu samici připadali dva samci), což podle etologů znamená větší tlak na konkurenci v reprodukčním boji. Michael Wilson z University of Minnesota, který situace podrobně studoval, dokonce tvrdí, že je to klíčem k pochopení celého příběhu.

Další biologové z týmu uvažují o tom, že za změnu podoby tlupy mohou zřejmě lidé – respektive jejich vliv na stav přírody v okolí místa, kde šimpanzi žijí.

Sic semper tyrannis

Šimpanzí samec Foudouko vládl svému klanu asi 13 let. Celou tu dobu byla tlupa sledována výzkumným projektem Fongoli Savanna Chimpanzee Project. Vědci Foudouka popisují jako velmi dominantního samce s až tyranským chováním. Až do roku 2007 vládl s pomocníkem – jeho pravou rukou byl beta-samec Mamadou. Když byl zraněn, opustil na několik týdnů tlupu. Po návratu už to nebyl on – byl slabý a zlomený, kvůli tomu se ocitl na okraji sociální hierarchie skupiny.

Foudouko nebyl schopen přizpůsobit se nové situaci, nadále s Mamadouem držel. Tlupa ho za to vyhnala. Přišel o status alfa samce a i on skončil na periferii skupiny. Žil tak několik let a k tlupě se připojoval výjimečně; vědci ho s ní pozorovali jen asi dvakrát ročně. Protože šimpanzí tlupy ve Fongoli žijí značně izolovaně, nemohl se ani připojit k jiné skupině; roku 2013 se pokusil stát se znovu součástí své původní tlupy.

Jenže mezitím se ve skupině mnohé změnilo. Mamadou se vrátil do role beta-samce, v roli druhého nejdůležitějšího samce se mu zjevně zalíbilo. Alfou se stal jeho bratr David. Oba povolili Foudoukovi, aby se k tlupě vrátil, přestože jiní členové smečky ho stále občas odháněli.

Foudouko se přesto pokoušel dostávat se v sociální hierarchii výš – v cestě mu ale stálo nejméně pět mladších samců, kteří mu v tom chtěli zabránit.

I ty, Mamadou?!

Když jednoho rána biologové slyšeli od sídliště šimpanzí tlupy hlasité vřískání, tušili už předem, k čemu mohlo dojít. Na místě našli mrtvého Foudouka, jemuž ještě tekla krev z několika ran na těle. Vykrvácel z hlubokého kousnutí na pravém stehně, ale měl také natržená záda a roztržený řitní otvor. Pozdější pitva odhalila, že měl rozdrcená žebra a také poraněné prsty na horních končetinách. Podle vědců pocházely z toho, že ho několik samců za ruce drželo a ostatní ho tloukli, kousali a škrábali.

Mrtvý tyran
Zdroj: International Journal of Primatology

Tlupa pokračovala v útoku na padlého tyrana i po jeho smrti: házeli po jeho mrtvole kameny, mlátili do ní větvemi a lámali mu končetiny. Nakonec došlo i ke kanibalismu – nejvíce Foudoukovo tělo požírala samice, která je matkou dvou dominantních samců. Přitom oba z nich patřili k výjimkám, ani jeden z nich se na zneuctění bývalého alfa-samce nepodílel.

Jediný, kdo projevoval lítost nad Foudoukovou smrtí, byl jeho bývalý „vezír“ Mamadou, ten se dokonce pokoušel jeho tělo oživit. Biologové zatím nevědí, zda šimpanzi chápou fenomén smrti podobně jako lidé; výklad toho, co se stalo, je tedy komplikovaný. Jisté ale je, že kanibalismus je zcela výjimečná věc, zřejmě šlo o akt msty nebo něčeho podobného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 39 mminutami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 8 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.