Tyran byl svržen, zabit a pak sněden. Biologové pozorovali převrat v šimpanzí tlupě

Jmenoval se Foudouko a byl dlouhá léta vládcem velké šimpanzí smečky žijící v senegalské savaně. Tuto tlupu sledovali biologové, kteří byli také součástí zcela výjimečné situace, kdy v tlupě došlo k převratu.

  • Naopak k zabíjení mláďat šimpanzů dochází relativně často. Také při bitvách a rvačkách mezi tlupami dochází ke vzájemnému zabíjení šimpanzů.

Šimpanzi jsou sice našimi nejbližšími biologickými příbuznými, ale v zabíjení si příliš nelibují. Vědci za celou dobu, co je zkoumají, pozorovali jen devět případů, kdy skupina dospělých šimpanzů zabila jiného dospělého samce z vlastní tlupy. Pro vědce jde o mimořádnou událost, která jim umožnila studovat, jak vypadají konflikty a spolupráce u šimpanzů. A může to také vrhnout světlo na to, jak fungovaly zákonitosti v tlupách u našich prapředků.

Pro vědce bylo na situaci netypické již jen složení této tlupy. Zatímco klasická tlupa šimpanzů má více samic než samců, u této tomu bylo naopak (na jednu samici připadali dva samci), což podle etologů znamená větší tlak na konkurenci v reprodukčním boji. Michael Wilson z University of Minnesota, který situace podrobně studoval, dokonce tvrdí, že je to klíčem k pochopení celého příběhu.

Další biologové z týmu uvažují o tom, že za změnu podoby tlupy mohou zřejmě lidé – respektive jejich vliv na stav přírody v okolí místa, kde šimpanzi žijí.

Sic semper tyrannis

Šimpanzí samec Foudouko vládl svému klanu asi 13 let. Celou tu dobu byla tlupa sledována výzkumným projektem Fongoli Savanna Chimpanzee Project. Vědci Foudouka popisují jako velmi dominantního samce s až tyranským chováním. Až do roku 2007 vládl s pomocníkem – jeho pravou rukou byl beta-samec Mamadou. Když byl zraněn, opustil na několik týdnů tlupu. Po návratu už to nebyl on – byl slabý a zlomený, kvůli tomu se ocitl na okraji sociální hierarchie skupiny.

Foudouko nebyl schopen přizpůsobit se nové situaci, nadále s Mamadouem držel. Tlupa ho za to vyhnala. Přišel o status alfa samce a i on skončil na periferii skupiny. Žil tak několik let a k tlupě se připojoval výjimečně; vědci ho s ní pozorovali jen asi dvakrát ročně. Protože šimpanzí tlupy ve Fongoli žijí značně izolovaně, nemohl se ani připojit k jiné skupině; roku 2013 se pokusil stát se znovu součástí své původní tlupy.

Jenže mezitím se ve skupině mnohé změnilo. Mamadou se vrátil do role beta-samce, v roli druhého nejdůležitějšího samce se mu zjevně zalíbilo. Alfou se stal jeho bratr David. Oba povolili Foudoukovi, aby se k tlupě vrátil, přestože jiní členové smečky ho stále občas odháněli.

Foudouko se přesto pokoušel dostávat se v sociální hierarchii výš – v cestě mu ale stálo nejméně pět mladších samců, kteří mu v tom chtěli zabránit.

I ty, Mamadou?!

Když jednoho rána biologové slyšeli od sídliště šimpanzí tlupy hlasité vřískání, tušili už předem, k čemu mohlo dojít. Na místě našli mrtvého Foudouka, jemuž ještě tekla krev z několika ran na těle. Vykrvácel z hlubokého kousnutí na pravém stehně, ale měl také natržená záda a roztržený řitní otvor. Pozdější pitva odhalila, že měl rozdrcená žebra a také poraněné prsty na horních končetinách. Podle vědců pocházely z toho, že ho několik samců za ruce drželo a ostatní ho tloukli, kousali a škrábali.

Mrtvý tyran
Zdroj: International Journal of Primatology

Tlupa pokračovala v útoku na padlého tyrana i po jeho smrti: házeli po jeho mrtvole kameny, mlátili do ní větvemi a lámali mu končetiny. Nakonec došlo i ke kanibalismu – nejvíce Foudoukovo tělo požírala samice, která je matkou dvou dominantních samců. Přitom oba z nich patřili k výjimkám, ani jeden z nich se na zneuctění bývalého alfa-samce nepodílel.

Jediný, kdo projevoval lítost nad Foudoukovou smrtí, byl jeho bývalý „vezír“ Mamadou, ten se dokonce pokoušel jeho tělo oživit. Biologové zatím nevědí, zda šimpanzi chápou fenomén smrti podobně jako lidé; výklad toho, co se stalo, je tedy komplikovaný. Jisté ale je, že kanibalismus je zcela výjimečná věc, zřejmě šlo o akt msty nebo něčeho podobného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 16 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...