Jaká byla role pravěkých žen? Nová rozsáhlá studie našla po celém světě důkazy, které poukazují na to, že v mnoha kulturách ženy nebyly jen sběračky, ale také lovily, někdy dokonce i velkou zvěř, která dříve byla považovaná za ryze mužskou kořist.
Po desetiletí se vědci domnívali, že první lidé měli rozdělenou práci – muži se obvykle věnovali lovu a ženy sběru. Toto tvrzení se objevuje nejen v učebnicích, ale často se používá i jako argument pro existenci „přirozených rolí“, jaké mají zastávat i dnešní muži a ženy. Teď ale nová studie naznačuje, že představa o nelovících ženách je mylná.
Nový výzkum nabourává jeden z klíčových důkazů, o které se vědci opírali při odvozování toho, jak asi vypadal život v období, které začalo zhruba před 200 tisíci lety, kdy se Homo sapiens poprvé objevil jako druh.
Přímé důkazy o tom, jak život prvních lidí v této době vypadal, jsou velmi omezené. Tato fáze vývoje skončila zhruba před asi devíti tisíci lety, kdy si člověk osvojil zemědělství – to pak vedlo k jeho usazování ve stále větších sídlech a postupně ho to nasměrovalo až do moderní společnosti.
Ani poté ale lovci nezanikli – po celém světě přetrvaly skupiny, často v odlehlých oblastech zemí s nízkými a středními příjmy, které žijí loveckým a sběračským způsobem života. Antropologové a další odborníci získali svolení těchto skupin žít po jejich boku a vypracovali podrobné zprávy o pozorování. A právě na základě těchto pozorování vznikala většina představ o dávnější minulosti člověka.
Tyto zprávy měly v drtivé většině ukazovat na to, že muži převážně lovili a ženy se věnovaly sběru – až na občasné výjimky. Podle antropologa Roberta Kellyho z Wyomingské univerzity ale tyto zprávy nebyly ani zdaleka systematické – antropologům stačily jednotlivé příběhy, případně zkušenosti, které sami zažili, ale o systematický přehled vlastně nikdo příliš neusiloval. Až doteď.
Změnil to tým z Washingtonské univerzity a Seattle Pacific University. „Rozhodli jsme se zjistit, co vlastně víme o lovu,“ říká hlavní výzkumnice Cara Wall-Schefflerová.
Staré zprávy novým pohledem
Wall-Schefflerová a její spolupracovníci prošli svědectví jiných antropologů z období od roku 1800 až po současnost. A místo toho, aby se spoléhali na shrnutí těchto zpráv – jak to vědci často dělají při analýze velkého množství z nich – je všechny znovu prošli. A hledali, jak často se tam píše o lovících ženách.
Výsledky zveřejnili na začátku července v časopise PLOS One. Podle nich v 79 procentech společností, pro které jsou k dispozici údaje, lovili nejen muži, ale i ženy.
Podle Wall-Schefflerové navíc nešlo jen o občasné zabíjení zvířat, na které ženy náhodou narazily. V naprosté většině případů „byl lov cílený“. „Ženy měly vlastní sadu nástrojů. Měly oblíbené zbraně. Babičky byly nejlepšími lovkyněmi ve vesnici.“
Jinými slovy, „většina kultur, pro které je lov důležitý, cvičí své dívky a ženy, aby si vyráběly nástroje a chodily na lov“, přiblížila Wall-Schefflerová. Přiznává přitom, že výsledky ji překvapily. Očekávala sice, že najde důkazy o tom, že ženy lovily, ale ne v takovém rozsahu.
Narušení mýtu
Důsledky těchto výsledků jsou potenciálně obrovské, říká Kimberly Hamlinová, profesorka historie na Miami University v Oxfordu v Ohiu. „Myslím, že vedle mýtu, že Bůh stvořil ženu z mužova žebra, aby mu pomáhala, je mýtus, že muž je lovec a žena sběračka, pravděpodobně druhým nejtrvalejším mýtem k podřízenosti žen,“ uvedla vědkyně pro americké veřejnoprávní zpravodajství NPR.
Závěry nové studie jsou proto „vzrušující“, dodává Hamlinová. „Opravdu nás to povzbudí ke zpochybnění mnoha představ o tom, jací jsou údajně muži a ženy přirozeně.“
Na studii je pozoruhodné, že bourá i další zažitý stereotyp, že muži záměrně loví velkou zvěř, zatímco ženy menší, typu ještěrek a králíků. Nová studie naopak zjistila, že ve třetině společností, pro které jsou k dispozici údaje, loví ženy velkou zvěř. Jinými slovy, skutečně se vydávají za velkými savci, kteří jsou spojováni se stereotypem mužských lovců.
Výzkum otevírá dveře dalšímu
Autoři pracovali jen s těmi kulturami a společnostmi, kde měli o lovu kompletní údaje, takže se jim podařilo do studie zahrnout 63 skupin. Jenže ve skutečnosti jich existuje několik stovek. Přestože je těch 63 rozmístěno na nejrůznějších místech světa, může v datech něco důležitého chybět.
Pro vědce to ale znamená jen další příležitost pro detailnější studium těchto kultur, kde mohou odhalit fenomény, jež dříve přehlíželi.
