Kosti staré 7 tisíc let prozrazují, že ženy, které tehdy žily, musely být výrazně silnější než dnešní špičkové sportovkyně. Prokázala to rozsáhlá analýza, která srovnávala kosti žen v minulosti a dnes.
Pravěké ženy měly obrovskou sílu, dokazuje nový průzkum. Mění to pohled na jejich roli
O tom, jak vlastně naši předkové žili, toho víme relativně málo – z dob, kdy ještě neexistovaly písemné prameny, je extrémně těžké získat jakékoliv důkazy. Až doposud se vědci domnívali, že role pravěkých žen spočívala v méně náročné manuální práci; v podstatě se měly věnovat především starosti o děti, přípravě potravy a také výrobě a úpravě oblečení. Nový objev ale ukazuje, že minulost zřejmě vypadala poněkud jinak.
„Často se zapomíná, že kost je živá tkáň, která nějakým způsobem reaguje na námahu, kterou naše těla vykonávají,“ uvedla hlavní autorka nové práce, Alison Macintoshová, archeoložka z University of Cambridge.
„Tělesná námaha a svalová aktivita vyvíjí na kosti tlak, kost na to reaguje – mění tvar, prohnutí, sílu i hustotu, aby se tomu přizpůsobila,“ popisuje vědkyně.
Starší práce porovnávaly pravěké ženské kosti jen s dnešními mužskými, a to je podle Macintoshové chyba – ženské i mužské tělo totiž reaguje na námahu odlišným způsobem – u mužů jsou změny mnohem viditelnější.
Když srovnávala kosti pravěkých žen z různých údobí s kostmi současných sportovkyň, narazila na pozoruhodné údaje. Archeoložka si najala špičkové sportovkyně z Cambridge – veslařky a běžkyně, studovala ale také skupinu běžných studentek, které žijí běžným sedavým způsobem života.
Pomocí počítačové tomografie pak analyzovala kosti v jejich rukách a nohách. Pomocí 3D laserů a silikonu vytvořila modely 89 holenních kostí a 78 pažních kostí žen z mladší doby kamenné, bronzové, železné a ze středověku.
Slabé nohy, extrémně silné ruce
Zjistilo se, že ženská síla v nohách se příliš nezměnila, je dnes vlastně stejná jako v minulosti. Ale o to větší byly rozdíly v síle paží pravěkých a dnešních žen.
Ty, které žily v době kamenné, měly ruce až o 16 procent silnější než dnešní špičkové veslařky – které patří mezi ženskými sportovkyněmi k těm s nejsilnějšími svaly v horní polovině těla. Oproti nesportovkyním byly silnější dokonce o 30 procent. Ruce žen z doby bronzově byly až o 13 procent silnější než paže veslařek.
Proč? To je podle autorů studie velmi složité říci. Kdyby ženy nosily těžké věci, muselo by se to logicky projevit ještě více na síle jejich dolních končetin – ale to se nepotvrdilo. Musely tedy provádět pravidelně nějakou činnost spojenou pouze s námahou horních končetin. Macintoshová se domnívá, že touto činností bylo drcení obilí na mouku.
Mohlo by se zdát, že tato činnost je poměrně nenáročná, ale jak vědí experimentální archeologové, tak snadné to nebylo. „Opakované pohyby rukama, které musely držet těžká drtidla, mohly způsobit zesílení svalů na podobnou úroveň, jako mají dnešní veslařky,“ uvedla autorka práce. Taková práce totiž mohla trvat tři až pět hodin denně, námaha to byla srovnatelná s dřinou v posilovně.
Ženy však mohly dělat i mnoho jiných druhů prací, domnívá se Macintoshová. „Před vynálezem pluhu se mohly ženy aktivně podílet na řadě činností, které byly se starostí o první pole spojené.“ Tato studie vyšla v odborném časopise Science Advances.
