Archeologové objevili na Moravě kostěné brusle z pravěku

Brusle z období pravěku: zajímavý nález se podařil archeologům, kteří provádějí záchranný výzkum na Přerovsku. Podle vědců je předmět ze starší doby bronzové.

Je to příběh jako z románu o archeologii: Student prvního ročníku historie Martin Rédr nejdřív nález nepovažoval za nic výjimečného:„Když jsem se na to díval, tak mi to přišlo jako obyčejná kost, nenapadlo mě, že by to mohlo být něco zajímavějšího.“ Zato jeho vyučující poznal rozdíl na první pohled. „Hned jsem viděl, že ta spodní hrana je obroušená. A večer už mi bylo jasné, když jsem se podíval na nějaké analogie, že to brusle může být,“ popsal objev Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Brusli archeologové našli blízko Přerova v pravěké osadě. Vědí, že právě tady se nacházelo opevněné sídliště, které tu vzniklo v době někdy kolem 18.–17. století před naším letopočtem. Zhruba ze stejného období pocházejí i jiné brusle objevené na našem území, které se v minulosti našly na území Prahy. Lidé je tehdy vyráběli ze zvířecích kostí.

Jak rozpoznat brusli z doby bronzové

Nejčastěji se na jejich výrobu používaly dolní části končetin koní nebo hovězího dobytka. Rozpoznat ale po tolika staletích, co je brusle a co se jí jen podobá, není nic snadného ani pro zkušené historiky a archeology. Pomáhá jim v tom traseologie, tedy metoda, která pod mikroskopem zkoumá opotřebení nástrojů.

Tímto výzkumem se zabývá například Nikola Smidovčinová, doktorandka z FHS UK. „Zajímá nás hlavně ta spodní plocha, tedy ta kontaktní, která byla v kontaktu s ledovou plochou. U použití bruslí předpokládáme, že nerovnosti a směr toho pohybu zanechají takové dlouhé rýhy,“ uvádí vědkyně. S kolegy se zaměřila i na to, jak se brusle obouvaly. Jedno z možných upevnění bylo pomocí kožených šňůrek.

K čemu se používaly brusle?

Bruslení není žádná moderní záležitost, jak by si někdo mohl myslet. Nejstarší archeologické nálezy kostěných bruslí pocházejí z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem a jde tedy o jeden z prvních dopravních prostředků, jaké člověk vytvořil.

Dnes se nejčastěji uvádí, že bruslení vzniklo v oblasti dnešního Finska, kde byly brusle pro přežití zásadní. Země je tu pokrytá tisícovkami jezer, takže zrychlení přesunu a uspoření energie při migraci v zimě mohlo místním hodně pomoci. Z Finska se pak tento vynález zřejmě šířil dál, do dnešní střední a východní Evropy, kde je takových nálezů také dostatek. Studie, které si vzaly k výpomoci matematické modely, ukázaly, že pokud se člověk pohyboval pomocí bruslí, ušetřil za den asi deset procent energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 1 hhodinou

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 3 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 5 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 8 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
včera v 14:44

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
včera v 13:05

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00
Načítání...