Archeologové objevili na Moravě kostěné brusle z pravěku

Brusle z období pravěku: zajímavý nález se podařil archeologům, kteří provádějí záchranný výzkum na Přerovsku. Podle vědců je předmět ze starší doby bronzové.

Je to příběh jako z románu o archeologii: Student prvního ročníku historie Martin Rédr nejdřív nález nepovažoval za nic výjimečného:„Když jsem se na to díval, tak mi to přišlo jako obyčejná kost, nenapadlo mě, že by to mohlo být něco zajímavějšího.“ Zato jeho vyučující poznal rozdíl na první pohled. „Hned jsem viděl, že ta spodní hrana je obroušená. A večer už mi bylo jasné, když jsem se podíval na nějaké analogie, že to brusle může být,“ popsal objev Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Brusli archeologové našli blízko Přerova v pravěké osadě. Vědí, že právě tady se nacházelo opevněné sídliště, které tu vzniklo v době někdy kolem 18.–17. století před naším letopočtem. Zhruba ze stejného období pocházejí i jiné brusle objevené na našem území, které se v minulosti našly na území Prahy. Lidé je tehdy vyráběli ze zvířecích kostí.

Jak rozpoznat brusli z doby bronzové

Nejčastěji se na jejich výrobu používaly dolní části končetin koní nebo hovězího dobytka. Rozpoznat ale po tolika staletích, co je brusle a co se jí jen podobá, není nic snadného ani pro zkušené historiky a archeology. Pomáhá jim v tom traseologie, tedy metoda, která pod mikroskopem zkoumá opotřebení nástrojů.

Tímto výzkumem se zabývá například Nikola Smidovčinová, doktorandka z FHS UK. „Zajímá nás hlavně ta spodní plocha, tedy ta kontaktní, která byla v kontaktu s ledovou plochou. U použití bruslí předpokládáme, že nerovnosti a směr toho pohybu zanechají takové dlouhé rýhy,“ uvádí vědkyně. S kolegy se zaměřila i na to, jak se brusle obouvaly. Jedno z možných upevnění bylo pomocí kožených šňůrek.

K čemu se používaly brusle?

Bruslení není žádná moderní záležitost, jak by si někdo mohl myslet. Nejstarší archeologické nálezy kostěných bruslí pocházejí z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem a jde tedy o jeden z prvních dopravních prostředků, jaké člověk vytvořil.

Dnes se nejčastěji uvádí, že bruslení vzniklo v oblasti dnešního Finska, kde byly brusle pro přežití zásadní. Země je tu pokrytá tisícovkami jezer, takže zrychlení přesunu a uspoření energie při migraci v zimě mohlo místním hodně pomoci. Z Finska se pak tento vynález zřejmě šířil dál, do dnešní střední a východní Evropy, kde je takových nálezů také dostatek. Studie, které si vzaly k výpomoci matematické modely, ukázaly, že pokud se člověk pohyboval pomocí bruslí, ušetřil za den asi deset procent energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...