Slavný vikinský nájezdník byl žena, ukázal archeologický průzkum

Nový archeologický průzkum dokázal, že mezi vikingy byly i ženy. Válka nebyla u těchto nájezdníků jen aktivitou pro muže – zní závěr vědců.

Vědci znovu podrobně studovali jeden z nejlépe zachovaných hrobů z doby vikingů – známé pohřebiště ve švédském městě Birka. Bylo objevené roku 1880 a obsahovalo pozůstatky válečníka, i po smrti po zuby ozbrojeného. V hrobě s ním byl nejen meč a šípy s hroty uzpůsobenými pro prorážení zbroje, ale také dva koně. Mezi dalšími artefakty byla například i desková hra včetně figurek.

Některé morfologické rysy na mrtvém těle od počátku naznačovaly, že by se mohlo jednat o ženu, ale protože šlo po celé století o pravzor toho, jak by měl vlastně hrob vikinga vypadat, automaticky se počítalo s tím, že jde o tělo muže.

Žena, která velela mužům

Jenže nový výzkum pomocí genetiky ukazuje, že to byl omyl: DNA odebraná z kostry jednoznačně prokazuje, že nešlo o atypicky stavěného muže, ale o ženu. DNA totiž neobsahovala žádný chromozom Y – který musí mít každý muž. „Jde o první jednoznačný důkaz, že existovaly i vikinské válečnice,“ uvedl profesor Mattias Jakobsson z univerzity v Uppsale, který se na výzkumu podílel. Analýza izotopů dále potvrdila, že „válečník“ žil velmi potulným způsobem života, což přesně odpovídá tomu, co víme o vikinských nájezdnících.

„Figurky a hra naznačují, že byla velitelkou – tedy někým, kdo byl dobře obeznámený s taktikou a strategií a byl schopný vést jednotky do boje. Nestudovali jsme tady žádnou mytologickou valkýru ze severských legend, ale reálného vojenského vůdce, který byl ženského pohlaví,“ uvedla Charlotte Hedenstierna-Jonsonová ze Stockholmské univerzity, která studii vedla.

Doposud žádný takový fyzický důkaz neexistoval. „Písemné prameny sice občas ženské válečnice zmiňují, ale toto je první případ, kdy jsme našli přesvědčivý archeologický doklad pro jejich existenci,“ dodal profesor Neil Price z Uppsaly.

Kdo byli vikingové?

  • Vikingové = původně námořní lupiči; v odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že vikingové nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
  • (Pravidla českého pravopisu)

Kdo byli vikingové, naznačuje už to, že je častěji píšeme s malým písmenem. Za vikingy se dnes neoznačují lidé patřící k nějakému konkrétnímu etniku, ale spíše jako „skandinávští mořeplavci, kteří vyráželi na loupeživé výpravy“.

Vydávali se na ně už od 8. století, vpadli do Británie, Francie, ale dostali do i do Středozemního moře nebo na území dnešního Ruska. Později se dostali i na Faerské ostrovy, na Island a do Grónska. Odtamtud se potom vydali do dnešní Ameriky; vedeni náčelníkem Leifem Erikssonem byli norští vikingové okolo roku 985 prvními Evropany v Americe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 13 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 16 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 19 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.