Vědci znovu podrobně studovali jeden z nejlépe zachovaných hrobů z doby vikingů – známé pohřebiště ve švédském městě Birka. Bylo objevené roku 1880 a obsahovalo pozůstatky válečníka, i po smrti po zuby ozbrojeného. V hrobě s ním byl nejen meč a šípy s hroty uzpůsobenými pro prorážení zbroje, ale také dva koně. Mezi dalšími artefakty byla například i desková hra včetně figurek.
Některé morfologické rysy na mrtvém těle od počátku naznačovaly, že by se mohlo jednat o ženu, ale protože šlo po celé století o pravzor toho, jak by měl vlastně hrob vikinga vypadat, automaticky se počítalo s tím, že jde o tělo muže.
Žena, která velela mužům
Jenže nový výzkum pomocí genetiky ukazuje, že to byl omyl: DNA odebraná z kostry jednoznačně prokazuje, že nešlo o atypicky stavěného muže, ale o ženu. DNA totiž neobsahovala žádný chromozom Y – který musí mít každý muž. „Jde o první jednoznačný důkaz, že existovaly i vikinské válečnice,“ uvedl profesor Mattias Jakobsson z univerzity v Uppsale, který se na výzkumu podílel. Analýza izotopů dále potvrdila, že „válečník“ žil velmi potulným způsobem života, což přesně odpovídá tomu, co víme o vikinských nájezdnících.
Doposud žádný takový fyzický důkaz neexistoval. „Písemné prameny sice občas ženské válečnice zmiňují, ale toto je první případ, kdy jsme našli přesvědčivý archeologický doklad pro jejich existenci,“ dodal profesor Neil Price z Uppsaly.
Kdo byli vikingové?
Vydávali se na ně už od 8. století, vpadli do Británie, Francie, ale dostali do i do Středozemního moře nebo na území dnešního Ruska. Později se dostali i na Faerské ostrovy, na Island a do Grónska. Odtamtud se potom vydali do dnešní Ameriky; vedeni náčelníkem Leifem Erikssonem byli norští vikingové okolo roku 985 prvními Evropany v Americe.
