Kočky se šířily světem na palubách vikinských lodí, prokázala analýza jejich DNA

Nejrozsáhlejší genetická analýza koček odhalila, jak se druhý nejlepší přítel člověka šířil po Evropě. Uměl při tom využít všech prostředků – včetně lodí nejobávanějších bojovníků středověku.

Zatím největší studie analyzující DNA prastarých koček přinesla celou řadu nečekaných objevů. Například to, že kočky se do Evropy dostaly už s první vlnou pastevců, kteří kontinent kolonizovali.

  • Výzkum kočičí DNA je dnes zatím jen v začátcích. Například podobné studie na psech se prováděly na více než 1000 exemplářích.

Nová studie vyšla v časopise Nature. Její autoři analyzovali DNA 290 koček z 30 archeologických nalezišť po celé Evropě, z Blízkého východu i Afriky. Snažili se vytvořit co nejpestřejší vzorek koček; proto se mezi nimi objevily egyptské mumie i kočky z vikinských pohřebišť v severním Německu. Stejně pestré to bylo i časově – z patnáctého tisíciletí př. n. l. až do 18. století našeho letopočtu.

Základním poznatkem výzkumu je, že se kočky dostaly do Evropy ve dvou vlnách. Nejprve přišly s prvními farmáři přes východní Středomoří, jak naznačují analýzy DNA kočky nalezené v 9500 let starém hrobě na Kypru. Už tehdy musel být vztah mezi lidmi a kočkami podobně silný jako dnes – jinak by zvíře nebylo pohřbené společně s člověkem.

Druhá vlna vyšla o tisíce let později z Egypta. Šířila se přes severní Afriku a Asii, do Evropy pravděpodobně kočky pronikly přes Balkán – stopy vedou přes dnešní Turecko a Bulharsko.

Kočky zachraňovaly životy

Vědci se domnívají, že přátelství mezi lidmi a kočkami pochází z dob, kdy člověk přešel k zemědělství jako hlavnímu zdroji obživy. Zatímco pes je „reliktem“ z dob, kdy se lidé živili jako lovci a pastevci, kočka je zvíře čistě zemědělské. První doklady o kočkách v lidské přítomnosti pochází z dob, kdy se začaly uskladňovat sklizně. Zrní totiž nutně přitahovalo myši, krysy a další hlodavce. A když se do sýpek dostali, nastal hladomor, jehož důsledkem byla podvýživa a ta zase vedla k úmrtím.

Kočky byly tehdy v podstatě jedinou možnou obranou, která tehdy proti myším existovala. K lidským sídlům se začaly stahovat divoké kočky, pro něž byly přežrané a přemnožené myši snadnou kořistí. A lidé se logicky blízkosti koček nebránili – dokonce ani tehdy, když se usazovaly v domech. Myši byly všudypřítomné, kočky tedy nebylo nutné živit – přinášely lidem jen prospěch.

Kočky na palubách

Ze stejného důvodu se kočky dostávaly na paluby lodí, zejména na delší výpravy. Námořníci tehdy ani nyní nedokázali zabránit tomu, aby se mezi náklad nedostaly myši, a tak se kočky staly základní zbraní proti ohrožení zásob. Dokladem, že se to dělo od nejstarších časů, je například vikinský hrob z 8. století našeho letopočtu.

Díky námořní dopravě se dokázaly kočky šířit po planetě mnohem rychleji než například psi. To také vysvětluje, proč kočky způsobily během lidských expedic mnohem více vyhynutí zvířecích druhů než třeba psi – na což upozornila tento týden další velká studie o kočkách:

Kočky mezi vikingy

U vikingů byly kočky nesmírně oblíbené. Objevovaly se nejen v hrobech, ale také v mnoha legendách – například Thor, bůh hromu, jednou proti kočce bojoval; později se nicméně ukázalo, že jde o obřího hada Midgardswurma proměněného do podoby kočky bohem lsti Lokim. Také bohyně Freya měla své kočky – byly tak velké a silné, že táhly vozík, na němž jezdila.

Vikingové ale využívali kočky i způsobem, jenž by se asi dnešním milovníkům zvířat příliš nelíbil. Nosili pláště ušité z kočičích kůží; že šlo o kočky domácí, dokládá fakt, že tyto kožky byly odpovídajícím způsobem malé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 13 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 16 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 19 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.