Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
Íránský závod na obohacování uranu v Natanzu stíhačky při úderech v rámci operace označované jako Rising Lion (Vzpínající se lev) zasáhly hned několikrát a ještě několik hodin po první vlně náletů z objektu stoupal hustý černý dým. V pátek odpoledne místního času íránská státní média informovala o dalším útoku izraelských sil na Natanz.
Íránská státní televize tvrdí, že v nejdůležitějším jaderném zařízení, které se rozprostírá na sto tisících čtverečních metrech v íránské poušti asi 220 kilometrů jižně od Teheránu, po úderech nebyly nalezeny žádné známky jaderné kontaminace.
Rozsah škod v Natanzu zatím není jasný. Snímky, jež odvysílala íránská státní média a na které odkazuje i server NDTV, ukazují požáry v blízkosti nadzemní části závodu na obohacování paliva. Podzemní část zařízení, která se nachází v hloubce asi tří pater, by pak měla být odolnější vůči konvenčním leteckým úderům. Podle analytiků by však i omezené poškození povrchu mohlo narušit provoz jaderného zařízení.
Izraelská armáda později uvedla, že poškozena byla i podzemní část objektu. „Tato část obsahuje víceúrovňovou halu s centrifugami, místnosti s elektrickými zařízeními a další podpůrnou infrastrukturu,“ uvedly ozbrojené síly v prohlášení. Cílem úderu byla podle ní také další infrastruktura zajištující provoz zařízení a sloužící Íránu při jeho úsilí získat jaderné zbraně.
Izrael zasáhl tři íránská jaderná zařízení
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi uvedl, že Teherán agenturu informoval o izraelských útocích na tři jaderná zařízení, přičemž nadzemní část provozu v Natanzu byla zcela zničena. Na místě je prokázána radiologická a chemická kontaminace, jejímuž rozšíření se však dá zabránit. Není zcela jisté, zda útok, který zasáhl přívod elektřiny, mohl poškodit podzemní centrifugy, sdělil Grossi.
Dalšími dvěma zasaženými provozy jsou podle něj jaderná zařízení Isfahán a Fordo. Přesný rozsah škod není znám, doplnil Grossi, který je v kontaktu s inspektory MAAE v zemi. Dodal, že tam hodlá osobně vyrazit zjistit rozsah škod, až to situace dovolí.
Již dříve Grossi izraelskou operaci označil za velmi znepokojivou. „Na jaderná zařízení se nikdy nesmí útočit,“ zdůraznil a vyzval všechny strany k maximální zdrženlivosti.
Právě Natanz byl hlavním středobodem obav izraelských úřadů i západních představitelů ohledně rychle se rozvíjejícího íránského jaderného programu. Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit atomovou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohli. Jedná se o nejpřímější izraelský útok na íránskou jadernou infrastrukturu od kybernetického útoku Stuxnet před více než deseti lety, který byl koordinován se západními státy. Izrael zároveň naznačil, že je připraven v útocích dále pokračovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu totiž varoval, že údery budou „pokračovat tak dlouho, dokud jich bude k odstranění hrozby zapotřebí“. V pátek večer pak označil útok na Írán za jednu z největších operací v dějinách a dodal, že režim v Teheránu nikdy nebyl slabší. Íránce v televizním vystoupení vyzval, aby proti režimu povstali.
Sabotážní akce Mosadu
Na operaci se podílelo dvě stě letounů izraelského letectva, které na přibližně sto cílů shodily přes 330 kusů munice. Do dlouho připravované operace se zapojili také agenti tajné služby Mosad, kteří přímo na íránském území provedli sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu. Přímo na íránské území podle izraelských médií předem propašovali izraelské zbraně včetně výbušných dronů, které pak ukryli například do civilních vozů.
Tyto mobilní odpalovací systémy pak na dálku aktivovali na začátku izraelského leteckého útoku. Jejich účelem bylo ochromit íránskou protivzdušnou obranu a uvolnit cestu izraelským letounům, aby mohly bez odporu zasáhnout cíle, napsal zpravodajský server The Economic Times.
Elitní komanda Mosadu také pronikla v hlubokém utajení do centrálního Íránu. Tito agenti instalovali naváděné systémy v blízkosti íránských baterií raket země-vzduch. Když izraelské letectvo zahájilo útok, skryté systémy byly dálkově spuštěny a zasáhly své cíle v dokonalé koordinaci s leteckými údery, napsal The Economic Times.
Izraelská armáda také uvedla, že dokončila údery na íránské rakety země-země, které by Írán mohl použít pro odvetu za údery z noci na pátek. Nejmenovaný izraelský vojenský činitel sdělil, že všichni piloti, kteří se podíleli na útoku na Írán, se bezpečně vrátili.
Další cíle
Izraelská armáda oficiálně uvedla, že zasáhla „desítky vojenských cílů, včetně jaderných cílů v různých oblastech Íránu“. Íránská agentura Mehr zveřejnila video, ve kterém na letišti v Tabrízu šlehají plameny a stoupá z něho dým. Podle agentury Tasním při dřívější vlně útoků Izrael zasáhl deset míst v provincii Východní Ázerbájdžán, v níž Tabríz leží. Zahynulo při nich nejméně osm lidí.
Nejlépe opevněným místem spojeným s íránským jaderným programem je zmíněné Fordo na jih od Teheránu, které je vykutáno v hloubi skály, a mělo by tak být chráněno proti leteckým nebo raketovým úderům. Na místě má pracovat více než tisíc centrifug pro obohacení uranu, včetně těch s nejpokročilejší technologií (IR-6). Tehdejší americký prezident Barack Obama při odhalení zařízení prohlásil, že jeho velikost a struktura „neodpovídá mírovému jadernému programu“.
V roce 2024 pak Írán zdvojnásobil počet odstředivek instalovaných ve Fordo o modely typu IR-6, což značně zvýšilo jeho schopnost rychle dosáhnout úrovně obohacování uranu potřebného pro vývoj atomové zbraně. Podle informací dostupných z mezinárodních odhadů Írán již dosáhl 60procentního obohacení uranu, který je tak již možné využít vojensky. Kdyby se Íránu podařilo dosáhnout 90 procent obohacení, stačilo by to na výrobu čtyř jaderných hlavic.
Kromě jaderných cílů střely udeřily v íránské metropoli Teheránu, kde v pátek nad ránem platil poplach. Podle íránské státní televize rakety poškodily rezidenční čtvrti a kromě zabitých vědců, kteří pracovali na vývoji jaderných technologií, zmiňuje i civilní oběti.
Írán na noční útok zareagoval vysláním stovek dronů na židovský stát. Jeruzalém sdělil, že je připravený na to, že tato konfrontace potrvá několik dnů v závislosti na íránské odvetě.
Lev „nasycující svůj hlad“
Název izraelské operace Vzpínající se lev odkazuje na biblické verše 23:24 Numeri, čtvrté knihy Starého zákona: „Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev. Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!“
Tento verš je součástí první věštby Baláma, neizraelského proroka a věštce, který předpovídá sílu a moc Izraele a přirovnává ho ke lvu, který si nedá pokoj, dokud nenasytí svůj hlad.
Netanjahu byl ve čtvrtek vyfotografován, jak vkládá rukou psané přání do pukliny v jeruzalémské Zdi nářků, která je nejsvětějším místem modliteb judaismu. V pátek jeho úřad zveřejnil fotografii onoho lístku, na kterém bylo napsáno: „Lid by se měl zvednout jako lev.“
