Úvod summitu EU ukázal rozdíly v názorech na krizový fond. Jednání postupují velmi pomalu

Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie v pátek ukázala úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel první část ukončil a s aktéry začal jednat odděleně.

Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle informací agentury ČTK žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Rakouska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.

Nizozemský premiér Mark Rutte podle zdrojů obeznámených s jednáním obhajoval další téma nepřijatelné pro jihoevropské státy. Země, která patří stejně jako Rakousko, Dánsko a Švédsko k fiskálně konzervativní skupině obávající se vysokého společného zadlužení, požaduje, aby přidělování peněz z fondu podmíněné plněním reforem musely jednomyslně schvalovat členské země.

25 minut
Události. komentáře: Jak spravedlivě rozdělit 750 miliard Eur
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vytáhl téma, které nerady slyší právě zmíněné státy. Navrhl zrušit rozpočtové rabaty, jež této čtveřici a Německu umožňují platit do víceletého rozpočtu méně, než jim stanovuje výpočtový klíč. Za jejich vyškrtnutí z Michelova vyjednávacího návrhu se staví i řada zemí východního křídla EU včetně Česka.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) navíc opakoval požadavek, aby se při rozdělování peněz nepřihlíželo k vývoji nezaměstnanosti v posledních pěti letech, která podle něj i některých dalších politiků nevypovídá o dopadech covidu-19 na ekonomiku. Podle něho by zásadním hlediskem pro distribuci fondu obnovy by mělo být bohatství jednotlivých zemí, tedy hrubý domácí produkt na obyvatele.

Diplomaté v zákulisí summitu hovoří o tom, že jednání postupují velmi pomalu a naděje na brzké sblížení postojů nejsou velké.

Velká hra o velké miliardy

Hledat shodu na parametrech dosud největšího záchranného fondu Evropské unie začali v pátek prezidenti a premiéři členských zemí. Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se snaží dojít ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Ačkoli se názory v řadě bodů liší, shodnou se v jedné věci: tlačí je čas. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je tak dohoda během nadcházejících dnů možná.

Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii covidu-19 spolu hovořili pouze na dálku, se šéfové států a vlád opět sešli na jednom místě. „Summit není jen o penězích. Je o lidech, o budoucnosti, o jednotě,“ prohlásil při příchodu na jednání Michel, jehož úkolem bude přivést jednání ke kompromisu.  

O balíku určeném k obnově ekonomik se vyjednává společně s příštím sedmiletým rozpočtem evropského bloku v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Z mnoha zemí přitom zní volání po rychlé shodě, aby státy, regiony či podniky mohly začít peníze čerpat již začátkem příštího roku.

„Dosažení dohody bude vyžadovat tvrdou práci a politickou vůli ze strany všech. Nyní je ten pravý čas,“ napsal ve středu večer v tradičním zvacím dopise na summit předseda Evropské rady Charles Michel. „Odhaduji, že naše šance na dosažení dohody tento víkend jsou menší než padesát procent. Důležitější nakonec bude obsah než rychlost,“ řekl před začátkem jednání nizozemský premiér Mark Rutte. 

Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země začátkem července na půl roku převzala unijní předsednictví, se v posledních dnech snaží kolegy z dalších zemí přesvědčit, že krizový fond je prospěšný pro všechny, a usiluje o dohodu do konce měsíce.

Po svém boku má francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se před summitem rovněž vydal vysvětlovat výhody rychlé pomoci některým nepřesvědčeným partnerům.

Čekal se tlak Itálie a Španělska. A protitlak šetrného Severu

Už před summitem bylo zřejmě, že vedle představitelů dvou největších ekonomik budou v Bruselu nejvíce naléhat na schválení plánu premiéři Itálie a Španělska, jejichž země jsou nejzasaženější pandemií a mají být jasně největšími příjemci peněz z fondu.

Jasné bylo i to, že částečně pozměnit některé zásadní prvky Michelova vyjednávacího návrhu se naopak budou snažit země, které se staví skepticky ke společnému zadlužování Unie.

Evropská komise chce peníze do třičtvrtěbilionového balíku získat bezprecedentní půjčkou na finančních trzích a představitelé Nizozemska, Rakouska, Dánska, Švédska či Finska vyhlásili, že chtějí co nejmenší společný účet za tento dluh. Proto se podle diplomatů chtějí pokusit snížit celkový balík o desítky miliard a zároveň dosáhnout většího zastoupení úvěrů na úkor grantů. Michelův návrh počítá s tím, že 500 miliard z fondu půjde do zemí ve formě přímých plateb a 250 miliard jako půjčky. 

Nespokojenost se slevami pro bohaté země

Stejně jako jeho polský kolega Mateusz Morawiecki se před začátkem jednání Babiš zmínil i o požadavku zrušení dosavadních slev z rozpočtových plateb pro bohaté země, které Michelův návrh zachovává.

Rabaty chce odstranit také Evropský parlament, jehož předseda David Sassoli na úvod summitu přednesl představy zákonodárců. „Očekáváme závazek zavedení nových zdrojů (rozpočtových příjmů), aby byly k dispozici co nejdříve,“ uvedl Sassoli další prioritu EP s odkazem na navrhovaná cla z neekologicky vyráběného zboží či poplatky z nerecyklovaných plastů, jimiž má být spolufinancováno splácení společného dluhu.

Praha rovněž požaduje větší pružnost při nakládání s penězi, aby byly země méně vázané na ekologické investice. Česku se podle Babiše konkrétně nelíbí, že třicet procent investic z příštího sedmiletého rozpočtu EU má mířit do klimaticky šetrných projektů. 

„Vir nám ukázal, že musíme hlavně reformovat naše zdravotnictví,“ zmínil před jednáním jednu z priorit Babiš. Dodal, že na summitu očekává náročnou debatu, která se může protáhnout do neděle.  

Maďarsko hrozí vetem

Další spor se patrně povede o to, zda a jak svázat čerpání z fondu s respektem k právnímu státu. Kvůli této části Michelova návrhu hrozí vetovat nutnou jednomyslnou shodu maďarský premiér Viktor Orbán, s jehož zemí stejně jako s Polskem vede Evropská komise řízení kvůli porušování unijních hodnot. Zvláště skandinávské a západoevropské státy naproti tomu trvají na co nejdůslednější kontrole toho, aby peníze daňových poplatníků neputovaly do zemí, jejichž vlády by omezovaly demokracii.

Rozdílné názory mají státy i na slevy z rozpočtových plateb pro skupinu ekonomicky silných zemí, které chce Michel v návrhu rozpočtu na období 2021–2027 zachovat. Velkým tématem summitu budou i zvažované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají pomoci splácet dluh. Michel mezi ně chce zařadit poplatek z nerecyklovaných plastů či clo z neekologicky vyráběných produktů.

Summit, na nějž v rámci prevence šíření covidu-19 přijely podstatně menší delegace než obvykle, je naplánován do soboty. Někteří unijní činitelé však nevylučují jeho protažení do neděle, pokud by to bylo k dosažení dohody nutné. Ani sami politici si však většinou netroufnou odhadnout, zda se podaří ke shodě dospět již na této schůzce, nebo zda bude nutná nějaká další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK pochybila, rozhodl soud v kauze textových zpráv von der Leyenové

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.
09:47Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěNa Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) hovoří k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 6 mminutami

Další balík protiruských sankcí se soustředí na stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který se má soustředit na jeho stínovou flotilu. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.
před 1 hhodinou

Černá Hora zablokovala majetek motolského exnáměstka Budinského

Černá Hora na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zablokovala majetek bývalého náměstka motolské nemocnice Pavla Budinského. Jde o vilu poblíž přímořského letoviska Tivat a akcie v Černé Hoře registrované firmy. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle pondělních informací serveru Odkryto.cz se tak stalo na základě žádosti vyšetřovatelů z Česka. K podobnému kroku podle serveru přistoupily i úřady v Kostarice.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet migrantů mířících nelegálně do EU významně klesl

Počet migrantů mířících nelegálně do Evropské unie klesl za první čtyři měsíce letošního roku o čtvrtinu, uvedla ve středu unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvíce podle jejích statistik proti stejnému období loňska ubylo lidí přicházejících balkánskou cestou, nejčastější trasou bylo centrální Středomoří, kde se počet migrantů téměř nezměnil.
před 1 hhodinou

USA chtějí dohodu s Íránem, ten ale musí přestat živit teror, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump hodlá uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně. Šéf Bílého domu to uvedl na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu.
před 1 hhodinou

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jak se dostal k bytu? Polskou kampaň ovládla kauza opozičního kandidáta

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.
před 3 hhodinami
Načítání...