Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie v pátek ukázala úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel první část ukončil a s aktéry začal jednat odděleně.
Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle informací agentury ČTK žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Rakouska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.
Nizozemský premiér Mark Rutte podle zdrojů obeznámených s jednáním obhajoval další téma nepřijatelné pro jihoevropské státy. Země, která patří stejně jako Rakousko, Dánsko a Švédsko k fiskálně konzervativní skupině obávající se vysokého společného zadlužení, požaduje, aby přidělování peněz z fondu podmíněné plněním reforem musely jednomyslně schvalovat členské země.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vytáhl téma, které nerady slyší právě zmíněné státy. Navrhl zrušit rozpočtové rabaty, jež této čtveřici a Německu umožňují platit do víceletého rozpočtu méně, než jim stanovuje výpočtový klíč. Za jejich vyškrtnutí z Michelova vyjednávacího návrhu se staví i řada zemí východního křídla EU včetně Česka.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) navíc opakoval požadavek, aby se při rozdělování peněz nepřihlíželo k vývoji nezaměstnanosti v posledních pěti letech, která podle něj i některých dalších politiků nevypovídá o dopadech covidu-19 na ekonomiku. Podle něho by zásadním hlediskem pro distribuci fondu obnovy by mělo být bohatství jednotlivých zemí, tedy hrubý domácí produkt na obyvatele.
Diplomaté v zákulisí summitu hovoří o tom, že jednání postupují velmi pomalu a naděje na brzké sblížení postojů nejsou velké.
Velká hra o velké miliardy
Hledat shodu na parametrech dosud největšího záchranného fondu Evropské unie začali v pátek prezidenti a premiéři členských zemí. Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se snaží dojít ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Ačkoli se názory v řadě bodů liší, shodnou se v jedné věci: tlačí je čas. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je tak dohoda během nadcházejících dnů možná.
Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii covidu-19 spolu hovořili pouze na dálku, se šéfové států a vlád opět sešli na jednom místě. „Summit není jen o penězích. Je o lidech, o budoucnosti, o jednotě,“ prohlásil při příchodu na jednání Michel, jehož úkolem bude přivést jednání ke kompromisu.
O balíku určeném k obnově ekonomik se vyjednává společně s příštím sedmiletým rozpočtem evropského bloku v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Z mnoha zemí přitom zní volání po rychlé shodě, aby státy, regiony či podniky mohly začít peníze čerpat již začátkem příštího roku.
„Dosažení dohody bude vyžadovat tvrdou práci a politickou vůli ze strany všech. Nyní je ten pravý čas,“ napsal ve středu večer v tradičním zvacím dopise na summit předseda Evropské rady Charles Michel. „Odhaduji, že naše šance na dosažení dohody tento víkend jsou menší než padesát procent. Důležitější nakonec bude obsah než rychlost,“ řekl před začátkem jednání nizozemský premiér Mark Rutte.
Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země začátkem července na půl roku převzala unijní předsednictví, se v posledních dnech snaží kolegy z dalších zemí přesvědčit, že krizový fond je prospěšný pro všechny, a usiluje o dohodu do konce měsíce.
Po svém boku má francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se před summitem rovněž vydal vysvětlovat výhody rychlé pomoci některým nepřesvědčeným partnerům.
Čekal se tlak Itálie a Španělska. A protitlak šetrného Severu
Už před summitem bylo zřejmě, že vedle představitelů dvou největších ekonomik budou v Bruselu nejvíce naléhat na schválení plánu premiéři Itálie a Španělska, jejichž země jsou nejzasaženější pandemií a mají být jasně největšími příjemci peněz z fondu.
Jasné bylo i to, že částečně pozměnit některé zásadní prvky Michelova vyjednávacího návrhu se naopak budou snažit země, které se staví skepticky ke společnému zadlužování Unie.
Evropská komise chce peníze do třičtvrtěbilionového balíku získat bezprecedentní půjčkou na finančních trzích a představitelé Nizozemska, Rakouska, Dánska, Švédska či Finska vyhlásili, že chtějí co nejmenší společný účet za tento dluh. Proto se podle diplomatů chtějí pokusit snížit celkový balík o desítky miliard a zároveň dosáhnout většího zastoupení úvěrů na úkor grantů. Michelův návrh počítá s tím, že 500 miliard z fondu půjde do zemí ve formě přímých plateb a 250 miliard jako půjčky.
Nespokojenost se slevami pro bohaté země
Stejně jako jeho polský kolega Mateusz Morawiecki se před začátkem jednání Babiš zmínil i o požadavku zrušení dosavadních slev z rozpočtových plateb pro bohaté země, které Michelův návrh zachovává.
Rabaty chce odstranit také Evropský parlament, jehož předseda David Sassoli na úvod summitu přednesl představy zákonodárců. „Očekáváme závazek zavedení nových zdrojů (rozpočtových příjmů), aby byly k dispozici co nejdříve,“ uvedl Sassoli další prioritu EP s odkazem na navrhovaná cla z neekologicky vyráběného zboží či poplatky z nerecyklovaných plastů, jimiž má být spolufinancováno splácení společného dluhu.
Praha rovněž požaduje větší pružnost při nakládání s penězi, aby byly země méně vázané na ekologické investice. Česku se podle Babiše konkrétně nelíbí, že třicet procent investic z příštího sedmiletého rozpočtu EU má mířit do klimaticky šetrných projektů.
„Vir nám ukázal, že musíme hlavně reformovat naše zdravotnictví,“ zmínil před jednáním jednu z priorit Babiš. Dodal, že na summitu očekává náročnou debatu, která se může protáhnout do neděle.
Maďarsko hrozí vetem
Další spor se patrně povede o to, zda a jak svázat čerpání z fondu s respektem k právnímu státu. Kvůli této části Michelova návrhu hrozí vetovat nutnou jednomyslnou shodu maďarský premiér Viktor Orbán, s jehož zemí stejně jako s Polskem vede Evropská komise řízení kvůli porušování unijních hodnot. Zvláště skandinávské a západoevropské státy naproti tomu trvají na co nejdůslednější kontrole toho, aby peníze daňových poplatníků neputovaly do zemí, jejichž vlády by omezovaly demokracii.
Rozdílné názory mají státy i na slevy z rozpočtových plateb pro skupinu ekonomicky silných zemí, které chce Michel v návrhu rozpočtu na období 2021–2027 zachovat. Velkým tématem summitu budou i zvažované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají pomoci splácet dluh. Michel mezi ně chce zařadit poplatek z nerecyklovaných plastů či clo z neekologicky vyráběných produktů.
Summit, na nějž v rámci prevence šíření covidu-19 přijely podstatně menší delegace než obvykle, je naplánován do soboty. Někteří unijní činitelé však nevylučují jeho protažení do neděle, pokud by to bylo k dosažení dohody nutné. Ani sami politici si však většinou netroufnou odhadnout, zda se podaří ke shodě dospět již na této schůzce, nebo zda bude nutná nějaká další.
