Volná cesta ke sporným reformám? Vítězství Dudy ochránilo podle komentátorů vládu před krizí

Vítězství současného polského prezidenta Andrzeje Dudy v nedělních volbách hlavy státu podle polských komentátorů zachránilo vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) před závažnou krizí. Vláda země, která je dnes rozdělena víc než kdy jindy, může pokračovat v reformách. Kvůli některým vede ostré spory nejen s opozicí, ale i s Evropskou komisí.

Podle téměř úplných výsledků, které zveřejnila státní volební komise, podpořilo dosavadního prezidenta Dudu přes 51 procent voličů, kandidáta opoziční proevropské Občanské platformy Rafala Trzaskowského necelých 49 procent.

„Díky Dudovi bude moci Kaczyński i jeho strana klidně spát po další tři roky a pokračovat v současném kurzu,“ píše se v povolební analýze portálu onet.pl. Naopak výhra Trzaskowského by pro nynější vládu znamenala zásadní komplikaci, protože v Sejmu nemá dostatek poslanců pro přehlasování prezidentského veta. Mluvčí vlády Piotr Müller řekl, že Duda je zárukou „konstruktivní spolupráce“ mezi prezidentem a kabinetem.

Velké slovo má i církev, která podporuje Dudu

PiS ovládá většinu zásadních institucí polského veřejného života, včetně klíčových postů ve státních firmách i veřejnoprávních médiích. Podporu má také od katolické církve, která má v zemi stále velký vliv. Církev má dokonce svou vlastní televizi a rádio s velkým dosahem.

Vládní strana si oblibu lidí získala například třináctými důchody nebo příplatky na děti. PiS ale prosadilo i kontroverzní změny v justici, které podle domácích i zahraničních kritiků porušují nezávislost soudnictví. Evropská komise se už kvůli nim obrátila na unijní soud.

Dojde na další ovlivňování médií?

Michal Baranowski z organizace German Marshall Fund agentuře DPA řekl, že po znovuzvolení Dudy musí Polsko počítat s pokračováním politiky, kdy v některých případech tamní představitelé porušují právo a hodnoty Evropské unie.

Onet.pl uvádí, že politici vládnoucí strany si myslí, že v situaci, kdy je další tři roky nečekají volby, budou moci prosadit další sporné zákony. Není vyloučené, že první na řadu přijdou polská média, zejména ta, která patří zahraničním společnostem. Ta podle vládních politiků zastupují především zájmy té země, odkud pocházejí jejich majitelé. 

9 minut
Události ČT: Duda vyhrál polské prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Kik: Těsné vítězství Dudy není pro Kaczyńského dobrou zprávou

Duda sliboval, že v případě znovuzvolení bude usilovat o návrat jednoty do už léta hluboce rozdělené polské společnosti. „Jestli to chce splnit, musí rozvolnit svoje vztahy s (předsedou PiS) Jaroslawem Kaczyńským, protože jednotu nebuduje ten, kdo je nástrojem Kaczyńského,“ řekl v rozhovoru s portálem wp.pl politolog Kazimierz Kik.

Kaczyński je považován za nejmocnějšího polského politika, formálně jde přitom pouze o řadového poslance. Kik připomněl, že těsný výsledek je pro něj špatnou zprávou. Údajně počítal s tím, že voliči jeho stranu odmění za štědrou politiku lepším výsledkem.

Podle onet.pl je dobrý výsledek Trzaskowského pro PiS „varovným signálem“, aby zahájila debatu o tom, proč i přes nákladnou sociální politiku dala skoro polovina voličů hlas opozičnímu kandidátovi. Mohlo by se to stát jedním z témat podzimního sjezdu strany. 

List Rzeczpospolita po nedělních volbách volá po zklidnění atmosféry v Polsku. „Pokud se změníme v kmeny válčící proti sobě čímkoliv jiným než slovem, octneme se rychle na cestě k tomu, abychom se sami vyřadili ze společenství civilizovaných národů,“ varuje komentátor deníku. „A pochopit by to měl především v neděli zvolený prezident,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
Právě teď

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 24 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...