Sejm

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Po dvaceti letech zamířil do polského Sejmu návrh zákona o registrovaném partnerství. Předchozí pokusy o jeho přijetí selhaly. Vládní norma by dala partnerům včetně stejnopohlavních párů právo dědit, mít společný majetek i příjmení. Naopak s adopcí dětí nepočítá. Přesto není jisté, že začne platit, jelikož rozpory vyvolává i uvnitř samotné koalice.

Ruská vojska přešla v Kurské oblasti, do které 6. srpna vpadly ukrajinské jednotky, do protiútoku, uvedl ve středu server BBC News na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na neoficiální informace. Podobně o ruském protiútoku informuje například také zpravodajský portál Meduza, působící z lotyšského exilu. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit, Ukrajina zprávy dosud nekomentovala.

V Kurské oblasti „zmizel“ jeden ze dvou pontonových mostů přes řeku Sejm, které Rusové postavili poté, co tam Ukrajinci začali ničit pevné mosty. Píše to na svém webu stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Ukrajinci v neděli podle ruských zdrojů zasáhli poslední ze tří pevných mostů, které přes řeku vedly. Rusové tak musejí spoléhat na pontonové mosty, aby nezůstali v místě odříznuti. Okupanti tvrdí, že dobyli obec Ňju-Jork v ukrajinské Doněcké oblasti. Ukrajinské vedení označuje za obtížnou situaci u Pokrovsku a Torecku.

V polské vládě propukla krize. V Sejmu totiž koaliční lidovci hlasovali společně s opozicí proti liberalizaci potratů, o kterou usiluje zbytek stran tvořících kabinet premiéra Donalda Tuska. Nejnovější spor může podle některých politologů vést i k odchodu menšího koaličního partnera z vlády. Samotní politici ale takový scénář vylučují.

Slezština je hrubá a zatím nepříliš spoutaná pravidly. Stále se mění a různí se region od regionu. Dříve byla pokládaná za pouhý dialekt polštiny, od pátku má ale blíže k přiznání statutu regionálního jazyka. V přelomovém hlasování – už osmém takovém v historii – to schválil polský Sejm. Slezština tak dostává šanci například na zápis do školních osnov.

Polsko se chce vrátit do skupiny zemí, které určují agendu Evropské unie, řekl ve čtvrtek šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v parlamentu ve Varšavě. Ministr nového polského kabinetu, který loni vystřídal dlouholetou vládu národněkonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) také uvedl, že chce urovnat konflikty s unijními institucemi, napsal server onet.pl.

Od nástupu vlády Donalda Tuska uplynuly tři měsíce a nový kabinet již obrátil kormidlem zahraniční politiky, oznámil plán na odvolání padesátky velvyslanců jmenovaných předchozí vládou a v Bruselu usilovně jedná o odblokování miliard z unijních fondů. Přes trvající spor s Kyjevem o obilí vyzývá k podpoře Ukrajiny a aktivně zbrojí. I na domácí scéně provedl nový polský premiér výrazné změny, čelí ale kritice třeba za dosud chybějící reformu potratů nebo za plán vrátit DPH na potraviny.

Polská vláda učinila první krok ke změně u ústavního soudu. Strana premiéra Donalda Tuska dlouhodobě označuje tribunál za zpolitizovaný a poplatný současné opozici. Koalice proto v parlamentu přijala usnesení, kterým vyzvala soudce k rezignaci a jejich předsedkyni označila za nelegální. Pravicové strany mluví o porušování práva.

Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska plánuje uznat slezštinu za regionální jazyk. Už příští rok by se tak mohla objevit ve školních osnovách či na úřadech. Po kašubštině, jíž se hovoří převážně na severu Polska, by tak mohla být druhou řečí s podobným statusem. Podobné snahy už země v minulosti zažila, Varšava se však po konci druhé světové války obávala možného separatismu.

Vedení polského Sejmu hodlá stanovit trest pro sedm poslanců rváčů. Za potyčku ze začátku února nejspíš opoziční politici zaplatí pokutu. Kauza zatím zamířila k Ústavnímu soudu. Nová vláda však dopředu vzkázala, že se rozsudkem řídit nebude, tribunál je totiž podle ní stále pod vlivem lídra opoziční strany Právo a spravedlnost.

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek ohlásil, že znovu omilostní politiky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ty policie zadržela v úterý přímo v prezidentském paláci. Stalo se tak poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury. Proti zadržení obou politiků protestovali ve čtvrtek ve Varšavě před polským Sejmem stoupenci PiS.

Nová vláda vedená Donaldem Tuskem v úterý získala důvěru poslanců polského Sejmu, dolní komory tamního parlamentu. Podpořilo ji 248 ze 449 hlasujících poslanců. Tusk v Sejmu řekl, že Polsko se pod vedením nové vládní koalice vrátí na místo, které mu v Evropě náleží. Slíbil také, že jeho kabinet bude usilovat o mobilizaci Západu na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda.

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.

Polská politická scéna ožívá osobou nového maršálka Sejmu, bývalého novináře a moderátora Szymona Holownii. I díky němu se jindy přehlížené záznamy z jednání poslanců stávají hity sociálních sítí. V politice se přitom pohybuje teprve třetím rokem.

Slovenští dopravci zahájili časově neomezený protest na hraničním přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod. Ten je pro kamiony jediným silničním spojením mezi Slovenskem a Ukrajinou. Akci svolala Unie autodopravců Slovenska (UNAS), která se tak chce vyslovit proti levné ukrajinské konkurenci a zároveň podpořit polské kolegy, kteří obdobný protest na polsko-ukrajinské hranici zahájili v listopadu.

Párům, které v Polsku nemohou přirozeně počít dítě, svitla naděje. Nová liberální většina v Sejmu ve středu schválila státní financování umělého oplodnění. Před osmi lety ho zrušila konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Podle odhadů to pro desítky tisíc párů znamenalo jedinou cestu – finančně náročnou proceduru in vitro.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Poslanci polského Sejmu vybraní v říjnových volbách se v pondělí sešli na první schůzi. Dosluhující premiér Mateusz Morawiecki na ní podal demisi své vlády. Polský prezident Andrzej Duda ji oficiálně přijal a současně jej pověřil sestavením nové vlády. Hlavou dolní komory, Sejmu, takzvaným maršálkem, se nově stal Szymon Holownia, šéf strany Polsko 2050 z uskupení Třetí cesta, která společně s Občanskou koalicí a Novou levicí již dříve podepsala koaliční smlouvu. Porazil Elžbietu Witekovou, která Sejm dosud vedla.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Polský prezident Andrzej Duda v pondělním večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale ztratila většinu potřebnou pro potvrzení kabinetu a vládnutí.

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle dřívějšího oznámení prezidentské kanceláře zahájil povolební konzultace s politickými uskupeními o nové vládě. Hlava státu pozvala do prezidentského paláce jejich zástupce v pořadí podle výsledků hlasování. Schůzky mají trvat do středy. Trojice opozičních uskupení Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice před konzultacemi avizovala, že chce utvořit nový kabinet v čele s expremiérem Donaldem Tuskem.