Sejm strana 3 z 5

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Polský prezident Andrzej Duda analyzuje schválenou novelu mediálního zákona. O jejím osudu rozhodne do tří týdnů. Zákon v pátek nečekaně prošel parlamentem. Na hlasování čekal od září, kdy ho zamítl Senát. Sporná norma zakazuje firmám mimo Evropský hospodářský prostor většinové vlastnictví polských médií. Podle kritiků míří hlavně na nezávislou stanici TVN, kde má většinu americká společnost Discovery.

Polští poslanci přijali novelu zákona, jejímž cílem je podle kritiků umlčet nezávislou televizi TVN. Zákon ještě může vetoval prezident Andrzej Duda. TVN, kterou vlastní americký investor, přijetí zákona o rozhlasovém a televizním vysílání označila za útok vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na svobodná média. Vláda tvrdí, že zákon ochrání polský mediální prostor před nepřátelskými hráči z Ruska nebo Číny.

Polští poslanci zamítli zákon postihující interrupce, který označoval přerušení těhotenství za zabití a počítal s tresty vězení pro ženy, které by zákrok podstoupily, i pro lékaře. Trestným mohl být podle paragrafu dokonce i spontánní potrat. Proti se postavila i vládnoucí strana, která loni v zemi pomocí Ústavního soudu prosadila zpřísnění předpisů.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Poslanci polského Sejmu, dolní komory parlamentu, dali zelenou stavbě zdi na hranici s Běloruskem, odkud se v posledních měsících pokusilo na území Evropské unie dostat několik tisíc migrantů. Zřízení bariéry bude stát asi 1,62 miliardy zlotých (devět miliard korun). Zároveň schválili novelu zákona, která umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorovaní jejich žádosti o azyl.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Polská vláda oznámila, že prodlouží nouzový stav u hranic s Běloruskem. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že se počty uprchlíků přicházejících z Běloruska nesnižují. Jen během úterý zabránili polští pohraničníci skoro pěti stovkám pokusů o nelegální překročení hranice.

Polský Senát zamítl spornou novelu mediálního zákona, jejímž cílem je podle kritiků umlčet zpravodajskou televizi vlastněnou Američany a kritizující současnou národně-konzervativní vládu. Podle zákona by vysílací společnosti působící v Polsku směly vlastnit jen firmy z Evropského hospodářského prostoru. V Senátu má většinu opozice.

Americká společnost Discovery získala nizozemskou licenci, která v souladu s pravidly Evropské unie umožní televizní stanici TVN 24 vysílat v Polsku, i když jí tamní úřady neprodlouží své povolení. Licenci, která vyprší 26. září, odmítá polský úřad pro vysílání obnovit už rok a půl. Televize je kritická vůči polské vládě a dolní komora parlamentu nedávno schválila návrh zákona, jenž má podle kritiků kabinetu umlčet právě TVN.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odmítl kritiku kontroverzního návrhu zákona, který má podle jeho odpůrců umlčet vládě nepohodlnou televizi TVN, vlastněnou americkou společností Discovery. Předlohu ve středu večer přijal Sejm, dolní komora parlamentu, ale hlasovat o ní bude ještě Senát, horní komora, kde má těsnou většinu opozice. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové je uvedený návrh zákona „negativní signál“.

Polský parlament schválil zákon, který by mohl omezit a ztížit restituční nároky přeživších holocaustu. Normu kritizují USA a Izrael, předseda tamního parlamentu ji označil za „krádež za bílého dne“. Polská vláda tvrdí, že zákon je nezbytný, aby se v zemi vyjasnily vlastnické vztahy a zabránilo se restitučním podvodům. Norma vstoupí v platnost v případě, že ji podepíše prezident Andrzej Duda.

V úterý večer demonstrovaly po celém Polsku lidé na obranu svobody médií. Stalo se tak v předvečer rozhodování zákonodárců o návrhu zákona, který má podle odpůrců kabinetu umlčet televizní stanici vlastněnou americkou společností a kritickou vůči nynější polské vládě. „Svobodná média, svobodní lidé, svobodné Polsko“ zněla hesla demonstrací.

V Polsku bude dál platit zákaz nedělního prodeje. Ústavní soud v úterý rozhodl, že je v souladu se základním zákonem země. Svazy obchodníků tvrdí, že je norma diskriminační a narušuje svobodu podnikání. Omezení platí od jara 2018 a obsahuje řadu výjimek, které prodejny v poslední době podle kabinetu stále více zneužívají. Proto vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) chystá zpřísnění zákona.

Polský Senát schválil v pátek s určitými změnami návrh zákona o restitucích. Text se nyní vrátí do Sejmu, tedy dolní parlamentní komory, a pokud tam projdou Senátem prosazované změny, bude po podpisu prezidenta platit, informují tiskové agentury. Proti zákonu se opakovaně vymezuje Izrael, protože podle něj zákon Židům ztíží možnost navrácení majetku, který za války zabavili nacisté a pak znárodnilo Polsko.

Polská Občanská koalice (KO) vedená nejsilnější Občanskou platformou postoupila v první polovině července na druhé místo, když předstihla stranu Polsko 2050. Zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé za tím vidí efekt Donalda Tuska, který se před dvěma týdny stal novým šéfem KO. Podle údajů serveru Politico dál s výrazným náskokem vede vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

Podle agentury Reuters schválila dolní komora polského parlamentu návrh zákona, jenž vyvolává vlnu kritiky. Jedním z dopadů by mohlo podle odpůrců být znesnadnění navrácení majetku, který za druhé světové války zabavili Židům němečtí nacisté a později ho znárodnil polský komunistický režim. Proti nové směrnici už protestoval Izrael. Washington zase vyzval polskou vládu, aby proces schvalování novely zastavila.

Česká republika požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby Polsku udělil pokutu ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba v hnědouhelném dole Turów. Soud o tom informoval na svém twitterovém účtu. Náměstek českého ministra zahraničí a vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek uvedl, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.

Polský Sejm ratifikoval unijní plán obnovy po pandemii. Proti přijetí odpovídajícího zákona se stavěl koaliční partner Práva a spravedlnosti Solidární Polsko. Podporu mu naopak vyjádřila Levice, což způsobilo rozkol v opozičních řadách.

V polské vládní koalici panuje stále větší napětí. Největší spor se vede o unijní plán obnovy, který jeden z menších koaličních partnerů – strana Solidární Polsko – odmítá podpořit. Některé plány nejsilnější strany Práva a spravedlnosti kritizuje i jeho druhý spojenec, formace Dohoda. Šéf vládního tábora Jaroslaw Kaczyński naznačil možnost předčasných voleb.