Kaczyński chce řešit krizi na hranicích novým zákonem a radikálním posílením armády

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Polsko začátkem září vyhlásilo na hranici s Běloruskem nouzový stav ve snaze čelit tlaku migrantů. Na otázku, zda Polsko nereagovalo moc pomalu, když se vědělo, že podobné problémy už řeší Litva, Kaczyński odpověděl, že se o věci vědělo dlouho před vyhlášením nouzového stavu. Vláda podle něj učinila veškerá nezbytná opatření „mnoho měsíců předem“.

Nouzový stav je vyhlášen na devadesát dní. Kaczyński připustil, že může být prodloužen, není to ale podle něj dobré řešení: „Myslím si, že lepší by bylo vytvořit zákon, který vyřeší, co je nezbytné. Potřebujeme novou právní směrnici. Máme zde krizi, která může trvat dlouho, takže je třeba ji náležitě usměrnit. “ Dodal, že Polsko také plánuje radikální posílení své armády.

„Musíme armádu posílit a Sejmu (dolní komoře parlamentu) a pak Senátu bude brzo tento projekt předložen. Mluvím o radikálním posílení celé armády, což znamená dalekosáhlou změnu,“ řekl Kaczyński. Podle něj půjde jak o zbraně, tak o počet vojáků.

Polští pohraničníci blokují skupinu migrantů u obce Usnarz Górny
Zdroj: Reuters/Grzegorz Dabrowski

Přispět k pádu Lukašenka

Na návrh uzavřít hranici s přihlédnutím k humanitárním principům, například vytvořením koridorů pro uprchlíky, Kaczyński odpověděl: „Myslím si, že humanitu nejlépe zachováme, když přispějeme k pádu Lukašenka. To on má problém s humanitou. Musíme se bránit a my humanitu ctíme. Ti, kdo navrhují něco jiného, jsou buď naivní, nebo cyničtí.“

Polsko stejně jako Litva a Lotyško viní Lukašenkovu vládu, že migranty láká a pak je směruje k hranici s EU ve snaze blok destabilizovat. Mstí se tak podle nich za bruselské sankce proti Minsku. Lukašenko sám tento výklad situace připustil.

Sejm ve čtvrtek odhlasoval výstavbu zdi na hranici s Běloruskem, která má bránit uprchlíkům vstoupit do Polska. Přijal také novelu zákona, který umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorování jejich žádostí o azyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 1 hhodinou

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...