Poslanci polského Sejmu, dolní komory parlamentu, dali zelenou stavbě zdi na hranici s Běloruskem, odkud se v posledních měsících pokusilo na území Evropské unie dostat několik tisíc migrantů. Zřízení bariéry bude stát asi 1,62 miliardy zlotých (devět miliard korun). Zároveň schválili novelu zákona, která umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorovaní jejich žádosti o azyl.
Polsko v srpnu na hranici s Běloruskem začalo stavět plot z ostnatého drátu, zeď vybavená monitorovacím systémem a zařízením pro detekci pohybu má bezpečnost v této oblasti zvýšit.
V podobné situaci jako Polsko jsou také Litva a Lotyšsko. Jejich hranice se snaží z Běloruska překročit lidé z Blízkého východu nebo z Afghánistánu, kteří do Minsku přijíždějí na turistická víza. Podle Varšavy i Evropské unie jde o formu hybridní války, kterou se režim autoritářského běloruského vládce Alexandra Lukašenka snaží sedmadvacítce mstít za sankce, jež na něj uvalila.
V polsko-běloruském pohraničí už několik migrantů zemřelo, když je běloruští či polští pohraničníci vytlačovali do druhé země.
Odmítání uprchlíků
Na základě přijaté novely zákona musí cizinec zadržený na hranicích s EU ihned po jejich ilegálním překročení opustit polské území a dočasně mu může být uložen zákaz vstupu do Polska a schengenského prostoru, a to na dobu od šesti měsíců do tří let. Podle ochránců lidských práv je však takový postup v rozporu se závazky Polska vůči mezinárodnímu právu.
Migranti mají podle mezinárodního práva nárok na azyl. Je zakázáno takové žadatele poslat zpátky do zemí, ze kterých utíkají, a kde se mohou ocitnout v ohrožení života, připomíná agentura Reuters.
Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová dříve zdůraznila, že země EU mají sice chránit vnější hranice sedmadvacítky, zároveň ale musí ctít základní lidská práva. Podle kritiků, mezi které patří i polský ombudsman, nový zákon nezaručuje efektivní pomoc pro migranty a uprchlíky, kteří chtějí mezinárodní ochranu.
„Pokud jsou tam osoby, které mají legitimní žádost o azyl, musí existovat cesta, která by jim to umožňovala,“ konstatuje Matteo Mecacci, ředitel Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE. „Chápu, že jsou tu starosti o bezpečnost … ale tyto obavy nemohou úplně převládnout nad potřebou mezinárodní ochrany,“ dodává.
