Polský zákon by mohl podle kritiků omezit navracení zkonfiskovaného majetku Židů. Izrael a USA protestují

Podle agentury Reuters schválila dolní komora polského parlamentu návrh zákona, jenž vyvolává vlnu kritiky. Jedním z dopadů by mohlo podle odpůrců být znesnadnění navrácení majetku, který za druhé světové války zabavili Židům němečtí nacisté a později ho znárodnil polský komunistický režim. Proti nové směrnici už protestoval Izrael. Washington zase vyzval polskou vládu, aby proces schvalování novely zastavila.

Před druhou světovou válkou mělo Polsko jednu z největších židovských komunit na světě, tu však během masového vyvražďování nacisté z velké části vyhladili. Židé, kteří holocaust přežili, nebo jejich potomci se od pádu komunismu v roce 1989 snaží domoci odškodnění za zkonfiskovaný majetek na polském území.

List Politico připomíná, že Polsko je jediným postkomunistickým členem Evropské unie, jenž nemá zákon ošetřující restituce, které by napravily majetkové křivdy vůči předválečným polským Židům nebo jejich potomkům.

V roce 2015 přitom polský ústavní soud rozhodl, že pro napadnutí úředních rozhodnutí týkajících se majetku musí existovat časový limit. Novela zákona, kterou ve čtvrtek schválil Sejm, stanovuje tuto lhůtu na 30 let. Nyní ji čeká projednání v horní komoře parlamentu, a pokud ji senátoři schválí, bude vyžadovat podpis polského prezidenta.

Polsko kritiku odmítá

Kritici směrnice přitom namítají, že se dotkne rovněž žádostí o navrácení majetku zabaveného nacisty a později zkonfiskovaného komunistickým Polskem.

„Je to přímý a bolestný útok na práva přeživších holocaustu a jejich potomků. Není to poprvé, co se Poláci pokoušejí zavírat oči před tím, co se stalo v Polsku během holocaustu,“ reagoval podle agentury PAP na Twitteru izraelský ministr zahraničí Jair Lapid. Izraelská ambasáda ve Varšavě označila návrh zákona za „nemorální“ a uvedla, že ohrožuje vztahy mezi oběma zeměmi.

Polská diplomacie se proti kritice ohradila prohlášením, ve kterém viní Izrael z neznalosti faktů a polského práva. „Polsko nenese odpovědnost za holocaust. Byl to zločin, který spáchali němečtí okupanti na polských židovských občanech a dalších,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Podle agentury AP rovněž sdělilo, že reforma neomezí možnost domáhat se kompenzace skrze soudy. Obdobně reagoval premiér Mateusz Morawiecki, který se podle agentury PAP nechal slyšet, že dokud bude v čele vlády, Polsko nebude platit za nacistické zločiny.

Na schválení návrhu zákona Sejmem v pátek reagoval rovněž Washington. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price posvěcení směrnice označil za „krok špatným směrem“. „Věříme, že je důležité vyřešit problematiku restitucí z doby holocaustu, aby byla zajištěna spravedlnost a rovnost pro všechny oběti,“ napsal Price na Twitteru a vyzval Varšavu, aby zastavila schvalování návrhu zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 59 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...