Stovka lidí se pokusila překonat polsko-běloruskou hranici, policie v oblasti našla mrtvého Syřana

3 minuty
Události: Stovka lidí se pokusila překonat polsko-běloruskou hranici
Zdroj: ČT24

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

„Včera (v pátek) byla v lese u hranic nedaleko (vesnice) Wólka Terechowska nalezena mrtvola mladého muže syrské národnosti. Vyšetřování provedené na místě nálezu těla neumožnilo jednoznačně určit příčinu smrti,“ uvedla policie na Twitteru.

Mluvčí místní policie Tomasz Krupa později dodal, že mrtvému Syřanovi bylo kolem dvaceti let. Podle agentury AP se jedná o devátého mrtvého na polsko-běloruských hranicích během současné migrační krize, agentura AFP píše o jedenácti mrtvých.

Polští pohraničníci informovali, že Bělorusové strhli část hraničního plotu, který předtím Poláci vztyčili. „V noci v oblasti Czeremchy začali běloruští vojáci ničit dočasný hraniční zátaras. Pomocí služebního vozidla vytrhali sloupky plotu a strhli ostnatý drát. Polské jednotky přitom oslepovali laserovými paprsky a stroboskopickými světly,“ informovali na Twitteru.

„Nedaleko čekala skupina asi stovky migrantů na příležitost k nelegálnímu překročení hranice. Bělorusové vybavili cizince slzným plynem, který byl použit proti polským silám. Tomuto a dalším pokusům o nelegální překročení hranic bylo zabráněno,“ dodali pohraničníci.

Bělorusko uvedlo, že počet migrantů přicházejících do provizorního tábora na hranicích každým dnem roste a že skupina až stovky lidí přešla na polské území. Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odhadl, že na hranici táboří asi patnáct set lidí.

Polská armáda zveřejnila záběry, které podle ní ukazují skupinu asi padesáti migrantů, které běloruské síly eskortují přes hranici. V Litvě pohraniční stráž publikovala záběry, na nichž je vidět sedmdesát migrantů, které údajně přivezli na hranici země Bělorusové v kamionech.

U hranic zemřel také polský voják

U polsko-běloruské hranice zemřel polský voják, informovala v sobotu večer agentura PAP. Podle ní šlo zřejmě o nešťastnou náhodou a na události, při níž došlo k výstřelu z jeho služební zbraně, neměla podíl další osoba.

„Velmi smutná zpráva. Voják z 11. lubušské divize zemřel při plnění služby. Vyjadřuji soustrast jeho nejbližším,“ napsal večer na Twitteru mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn. Dodal, že podle předběžných informací šlo o nešťastnou náhodu, v níž nefiguroval nikdo další.

Vláda zřejmě do oblasti za určitých podmínek pustí novináře

V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média informující o migrační krizi jsou tak odkázána na informace úřadů.

Polsko ale chystá změnu zákona, na základě které by novináři do oblasti mohli, řekl ministr vnitra Mariusz Kamiński soukromé rozhlasové stanici RMF FM. Novináři z celostátních médií podle něj budou moci v pohraničí pobývat za podmínek stanovených pohraniční stráží.

Ministr dodal, že Sejm, dolní komora polského parlamentu, by měl návrh novely projednat na své příští schůzi, která začíná v úterý. Náměstek ministra vnitra Maciej Wąsik v pátek uvedl, že současné zákony o výjimečném stavu zůstanou v platnosti, ale změny by mohly zrušit některá omezení pro novináře a umožnit jim pracovat v příhraniční oblasti. 

USA kritizují Minsk i Moskvu

Americký prezident Joe Biden řekl, že Washington sdělil v pátek své znepokojení ohledně situace jak Rusku, tak Bělorusku. Počínání běloruských úřadů již dříve kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který řekl, že USA zvažují použít proti Minsku „různé nástroje“.

Ve středu jednal Biden o krizi s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která poté uvedla, že USA v prosinci zavedou nové sankce proti režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Putin tvrdí, že Moskva za nic nemůže, Lukašenko chce ruské rakety

Šéf Kremlu Vladimir Putin podíl Moskvy na krizi popřel. „Rád bych, aby to všichni věděli. Nemáme s tím nic společného,“ tvrdil Putin v rozhovoru s televizí Věsti. Reagoval na obvinění ze Západu, že se Moskva na vysílání běženců k běloruským hranicím s Polskem podílí.

Putin tvrdí, že za situaci nemůže ani Bělorusko, ale že za politickými, vojenskými a ekonomickými důvody této krize stojí země Západu. Ruský prezident dodal, že Západ se vojensky angažoval v Iráku, odkud je nemálo migrantů, kteří nyní směřují za sociálními výhodami západních zemí. Většina běženců se podle něj chce dostat do Německa.

Putin také řekl, že Bělorusko s Ruskem nekonzultovalo případné přerušení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Zastavením tranzitu plynu a dalšího zboží přes Bělorusko hrozí Lukašenko Evropské unii v reakci na přípravu nových sankcí. Putin připustil, že Lukašenko může přerušení dodávek teoreticky nařídit. Podle svých slov ale doufá, že se tak nestane.

Běloruský vůdce Lukašenko v sobotu zveřejněném rozhovoru s ruským časopisem Nacionalnaja oborona, který se zabývá ruskou národní bezpečností, prohlásil, že Bělorusko chce ruský raketový systém Iskander, aby jej mohlo rozmístit na jižní a západní hranici.

EU: Je to hybridní válka

Polsko i Evropská unie obviňují Lukašenka, že do Běloruska nechává dovážet lidi v zoufalé situaci ze zemí jako Irák nebo Sýrie a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce v odplatě za to, že na jeho režim uvalila sankce kvůli represím proti prodemokratické opozici a porušování lidských práv.

Polsko, Litva a Lotyšsko posilují své hranice ve snaze zablokovat nově otevřenou migrační trasu. S blížící se zimou je situace stále nebezpečnější. Mnozí z migrantů pocházejí ze Sýrie, Iráku nebo jiných míst Blízkého východu.

ODS žádá vyslat do Polska české policisty

Poslanecký klub ODS vyzval vládu v demisi, aby Česko na polskou hranici vyslalo policisty. Česká vláda by měla podle ODS podpořit jakákoliv opatření, která přijmou unijní orgány proti běloruskému režimu.  

Občanští demokraté připomněli, že před sněmovními volbami kabinet vyslal padesát českých policistů do Maďarska. Kontingent dorazil do Budapešti v polovině října, dva měsíce má působit v okolí města Szeged. Na maďarsko-srbské hranici se však podle ODS nic dramatického nekoná, zato nyní při fatálním porušování mezinárodního práva se vláda tváří, že se nic neděje.

Kabinet by podle ní měl poslat české policisty do Polska jako vyjádření podpory tamní vládě a pohraničním orgánům, s cílem zvládnout společnými silami krizi. „Zároveň požadujeme, aby česká vláda podpořila jakákoliv opatření přijatá evropskými orgány či mezinárodním společenstvím vůči běloruskému režimu,“ stojí ve stanovisku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 14 mminutami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 9 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 10 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 13 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 14 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 15 hhodinami
Načítání...