Stovka lidí se pokusila překonat polsko-běloruskou hranici, policie v oblasti našla mrtvého Syřana

Nahrávám video

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

„Včera (v pátek) byla v lese u hranic nedaleko (vesnice) Wólka Terechowska nalezena mrtvola mladého muže syrské národnosti. Vyšetřování provedené na místě nálezu těla neumožnilo jednoznačně určit příčinu smrti,“ uvedla policie na Twitteru.

Mluvčí místní policie Tomasz Krupa později dodal, že mrtvému Syřanovi bylo kolem dvaceti let. Podle agentury AP se jedná o devátého mrtvého na polsko-běloruských hranicích během současné migrační krize, agentura AFP píše o jedenácti mrtvých.

Polští pohraničníci informovali, že Bělorusové strhli část hraničního plotu, který předtím Poláci vztyčili. „V noci v oblasti Czeremchy začali běloruští vojáci ničit dočasný hraniční zátaras. Pomocí služebního vozidla vytrhali sloupky plotu a strhli ostnatý drát. Polské jednotky přitom oslepovali laserovými paprsky a stroboskopickými světly,“ informovali na Twitteru.

„Nedaleko čekala skupina asi stovky migrantů na příležitost k nelegálnímu překročení hranice. Bělorusové vybavili cizince slzným plynem, který byl použit proti polským silám. Tomuto a dalším pokusům o nelegální překročení hranic bylo zabráněno,“ dodali pohraničníci.

Bělorusko uvedlo, že počet migrantů přicházejících do provizorního tábora na hranicích každým dnem roste a že skupina až stovky lidí přešla na polské území. Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odhadl, že na hranici táboří asi patnáct set lidí.

Polská armáda zveřejnila záběry, které podle ní ukazují skupinu asi padesáti migrantů, které běloruské síly eskortují přes hranici. V Litvě pohraniční stráž publikovala záběry, na nichž je vidět sedmdesát migrantů, které údajně přivezli na hranici země Bělorusové v kamionech.

U hranic zemřel také polský voják

U polsko-běloruské hranice zemřel polský voják, informovala v sobotu večer agentura PAP. Podle ní šlo zřejmě o nešťastnou náhodou a na události, při níž došlo k výstřelu z jeho služební zbraně, neměla podíl další osoba.

„Velmi smutná zpráva. Voják z 11. lubušské divize zemřel při plnění služby. Vyjadřuji soustrast jeho nejbližším,“ napsal večer na Twitteru mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn. Dodal, že podle předběžných informací šlo o nešťastnou náhodu, v níž nefiguroval nikdo další.

Vláda zřejmě do oblasti za určitých podmínek pustí novináře

V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média informující o migrační krizi jsou tak odkázána na informace úřadů.

Polsko ale chystá změnu zákona, na základě které by novináři do oblasti mohli, řekl ministr vnitra Mariusz Kamiński soukromé rozhlasové stanici RMF FM. Novináři z celostátních médií podle něj budou moci v pohraničí pobývat za podmínek stanovených pohraniční stráží.

Ministr dodal, že Sejm, dolní komora polského parlamentu, by měl návrh novely projednat na své příští schůzi, která začíná v úterý. Náměstek ministra vnitra Maciej Wąsik v pátek uvedl, že současné zákony o výjimečném stavu zůstanou v platnosti, ale změny by mohly zrušit některá omezení pro novináře a umožnit jim pracovat v příhraniční oblasti. 

USA kritizují Minsk i Moskvu

Americký prezident Joe Biden řekl, že Washington sdělil v pátek své znepokojení ohledně situace jak Rusku, tak Bělorusku. Počínání běloruských úřadů již dříve kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který řekl, že USA zvažují použít proti Minsku „různé nástroje“.

Ve středu jednal Biden o krizi s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která poté uvedla, že USA v prosinci zavedou nové sankce proti režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Putin tvrdí, že Moskva za nic nemůže, Lukašenko chce ruské rakety

Šéf Kremlu Vladimir Putin podíl Moskvy na krizi popřel. „Rád bych, aby to všichni věděli. Nemáme s tím nic společného,“ tvrdil Putin v rozhovoru s televizí Věsti. Reagoval na obvinění ze Západu, že se Moskva na vysílání běženců k běloruským hranicím s Polskem podílí.

Putin tvrdí, že za situaci nemůže ani Bělorusko, ale že za politickými, vojenskými a ekonomickými důvody této krize stojí země Západu. Ruský prezident dodal, že Západ se vojensky angažoval v Iráku, odkud je nemálo migrantů, kteří nyní směřují za sociálními výhodami západních zemí. Většina běženců se podle něj chce dostat do Německa.

Putin také řekl, že Bělorusko s Ruskem nekonzultovalo případné přerušení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Zastavením tranzitu plynu a dalšího zboží přes Bělorusko hrozí Lukašenko Evropské unii v reakci na přípravu nových sankcí. Putin připustil, že Lukašenko může přerušení dodávek teoreticky nařídit. Podle svých slov ale doufá, že se tak nestane.

Běloruský vůdce Lukašenko v sobotu zveřejněném rozhovoru s ruským časopisem Nacionalnaja oborona, který se zabývá ruskou národní bezpečností, prohlásil, že Bělorusko chce ruský raketový systém Iskander, aby jej mohlo rozmístit na jižní a západní hranici.

EU: Je to hybridní válka

Polsko i Evropská unie obviňují Lukašenka, že do Běloruska nechává dovážet lidi v zoufalé situaci ze zemí jako Irák nebo Sýrie a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce v odplatě za to, že na jeho režim uvalila sankce kvůli represím proti prodemokratické opozici a porušování lidských práv.

Polsko, Litva a Lotyšsko posilují své hranice ve snaze zablokovat nově otevřenou migrační trasu. S blížící se zimou je situace stále nebezpečnější. Mnozí z migrantů pocházejí ze Sýrie, Iráku nebo jiných míst Blízkého východu.

ODS žádá vyslat do Polska české policisty

Poslanecký klub ODS vyzval vládu v demisi, aby Česko na polskou hranici vyslalo policisty. Česká vláda by měla podle ODS podpořit jakákoliv opatření, která přijmou unijní orgány proti běloruskému režimu.  

Občanští demokraté připomněli, že před sněmovními volbami kabinet vyslal padesát českých policistů do Maďarska. Kontingent dorazil do Budapešti v polovině října, dva měsíce má působit v okolí města Szeged. Na maďarsko-srbské hranici se však podle ODS nic dramatického nekoná, zato nyní při fatálním porušování mezinárodního práva se vláda tváří, že se nic neděje.

Kabinet by podle ní měl poslat české policisty do Polska jako vyjádření podpory tamní vládě a pohraničním orgánům, s cílem zvládnout společnými silami krizi. „Zároveň požadujeme, aby česká vláda podpořila jakákoliv opatření přijatá evropskými orgány či mezinárodním společenstvím vůči běloruskému režimu,“ stojí ve stanovisku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 25 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle Reuters sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Milostní“ podvodníci za sebou zanechávají zlomená srdce a finanční krach

Lidská schopnost snášet osamělost je velká a touha být milován je přirozená. Bohužel není nouze o lidi, kteří jsou ochotni těchto skutečností zneužít k vlastnímu finančnímu prospěchu, informuje Lotyšská televize (LTV).
před 3 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.