Stovka lidí se pokusila překonat polsko-běloruskou hranici, policie v oblasti našla mrtvého Syřana

Nahrávám video

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

„Včera (v pátek) byla v lese u hranic nedaleko (vesnice) Wólka Terechowska nalezena mrtvola mladého muže syrské národnosti. Vyšetřování provedené na místě nálezu těla neumožnilo jednoznačně určit příčinu smrti,“ uvedla policie na Twitteru.

Mluvčí místní policie Tomasz Krupa později dodal, že mrtvému Syřanovi bylo kolem dvaceti let. Podle agentury AP se jedná o devátého mrtvého na polsko-běloruských hranicích během současné migrační krize, agentura AFP píše o jedenácti mrtvých.

Polští pohraničníci informovali, že Bělorusové strhli část hraničního plotu, který předtím Poláci vztyčili. „V noci v oblasti Czeremchy začali běloruští vojáci ničit dočasný hraniční zátaras. Pomocí služebního vozidla vytrhali sloupky plotu a strhli ostnatý drát. Polské jednotky přitom oslepovali laserovými paprsky a stroboskopickými světly,“ informovali na Twitteru.

„Nedaleko čekala skupina asi stovky migrantů na příležitost k nelegálnímu překročení hranice. Bělorusové vybavili cizince slzným plynem, který byl použit proti polským silám. Tomuto a dalším pokusům o nelegální překročení hranic bylo zabráněno,“ dodali pohraničníci.

Bělorusko uvedlo, že počet migrantů přicházejících do provizorního tábora na hranicích každým dnem roste a že skupina až stovky lidí přešla na polské území. Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odhadl, že na hranici táboří asi patnáct set lidí.

Polská armáda zveřejnila záběry, které podle ní ukazují skupinu asi padesáti migrantů, které běloruské síly eskortují přes hranici. V Litvě pohraniční stráž publikovala záběry, na nichž je vidět sedmdesát migrantů, které údajně přivezli na hranici země Bělorusové v kamionech.

U hranic zemřel také polský voják

U polsko-běloruské hranice zemřel polský voják, informovala v sobotu večer agentura PAP. Podle ní šlo zřejmě o nešťastnou náhodou a na události, při níž došlo k výstřelu z jeho služební zbraně, neměla podíl další osoba.

„Velmi smutná zpráva. Voják z 11. lubušské divize zemřel při plnění služby. Vyjadřuji soustrast jeho nejbližším,“ napsal večer na Twitteru mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn. Dodal, že podle předběžných informací šlo o nešťastnou náhodu, v níž nefiguroval nikdo další.

Vláda zřejmě do oblasti za určitých podmínek pustí novináře

V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média informující o migrační krizi jsou tak odkázána na informace úřadů.

Polsko ale chystá změnu zákona, na základě které by novináři do oblasti mohli, řekl ministr vnitra Mariusz Kamiński soukromé rozhlasové stanici RMF FM. Novináři z celostátních médií podle něj budou moci v pohraničí pobývat za podmínek stanovených pohraniční stráží.

Ministr dodal, že Sejm, dolní komora polského parlamentu, by měl návrh novely projednat na své příští schůzi, která začíná v úterý. Náměstek ministra vnitra Maciej Wąsik v pátek uvedl, že současné zákony o výjimečném stavu zůstanou v platnosti, ale změny by mohly zrušit některá omezení pro novináře a umožnit jim pracovat v příhraniční oblasti. 

USA kritizují Minsk i Moskvu

Americký prezident Joe Biden řekl, že Washington sdělil v pátek své znepokojení ohledně situace jak Rusku, tak Bělorusku. Počínání běloruských úřadů již dříve kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken, který řekl, že USA zvažují použít proti Minsku „různé nástroje“.

Ve středu jednal Biden o krizi s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která poté uvedla, že USA v prosinci zavedou nové sankce proti režimu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Putin tvrdí, že Moskva za nic nemůže, Lukašenko chce ruské rakety

Šéf Kremlu Vladimir Putin podíl Moskvy na krizi popřel. „Rád bych, aby to všichni věděli. Nemáme s tím nic společného,“ tvrdil Putin v rozhovoru s televizí Věsti. Reagoval na obvinění ze Západu, že se Moskva na vysílání běženců k běloruským hranicím s Polskem podílí.

Putin tvrdí, že za situaci nemůže ani Bělorusko, ale že za politickými, vojenskými a ekonomickými důvody této krize stojí země Západu. Ruský prezident dodal, že Západ se vojensky angažoval v Iráku, odkud je nemálo migrantů, kteří nyní směřují za sociálními výhodami západních zemí. Většina běženců se podle něj chce dostat do Německa.

Putin také řekl, že Bělorusko s Ruskem nekonzultovalo případné přerušení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Zastavením tranzitu plynu a dalšího zboží přes Bělorusko hrozí Lukašenko Evropské unii v reakci na přípravu nových sankcí. Putin připustil, že Lukašenko může přerušení dodávek teoreticky nařídit. Podle svých slov ale doufá, že se tak nestane.

Běloruský vůdce Lukašenko v sobotu zveřejněném rozhovoru s ruským časopisem Nacionalnaja oborona, který se zabývá ruskou národní bezpečností, prohlásil, že Bělorusko chce ruský raketový systém Iskander, aby jej mohlo rozmístit na jižní a západní hranici.

EU: Je to hybridní válka

Polsko i Evropská unie obviňují Lukašenka, že do Běloruska nechává dovážet lidi v zoufalé situaci ze zemí jako Irák nebo Sýrie a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce v odplatě za to, že na jeho režim uvalila sankce kvůli represím proti prodemokratické opozici a porušování lidských práv.

Polsko, Litva a Lotyšsko posilují své hranice ve snaze zablokovat nově otevřenou migrační trasu. S blížící se zimou je situace stále nebezpečnější. Mnozí z migrantů pocházejí ze Sýrie, Iráku nebo jiných míst Blízkého východu.

ODS žádá vyslat do Polska české policisty

Poslanecký klub ODS vyzval vládu v demisi, aby Česko na polskou hranici vyslalo policisty. Česká vláda by měla podle ODS podpořit jakákoliv opatření, která přijmou unijní orgány proti běloruskému režimu.  

Občanští demokraté připomněli, že před sněmovními volbami kabinet vyslal padesát českých policistů do Maďarska. Kontingent dorazil do Budapešti v polovině října, dva měsíce má působit v okolí města Szeged. Na maďarsko-srbské hranici se však podle ODS nic dramatického nekoná, zato nyní při fatálním porušování mezinárodního práva se vláda tváří, že se nic neděje.

Kabinet by podle ní měl poslat české policisty do Polska jako vyjádření podpory tamní vládě a pohraničním orgánům, s cílem zvládnout společnými silami krizi. „Zároveň požadujeme, aby česká vláda podpořila jakákoliv opatření přijatá evropskými orgány či mezinárodním společenstvím vůči běloruskému režimu,“ stojí ve stanovisku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled