Polští poslanci znovu schválili zákon, který zesiluje vládní kontrolu nad školami

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

PiS tvrdí, že změny jsou nutné k ochraně dětí, zatímco podle odpůrců jde o součást širší snahy odstranit liberální postoje z veřejného života. Odpůrci také tvrdí, že zákon by omezil práva rodičů rozhodovat o vzdělání svých dětí a také by zbavil pravomocí ředitele škol.

Podle nového zákona bude aktivity provozované nevládními organizacemi ve školách muset schvalovat vládou jmenovaný kurátor. Ministr školství Przemyslaw Czarnek už dříve řekl, že kurátoři by měli mít pravomoc zablokovat jakékoli programy, které by „ohrožovaly morálku dětí“, zejména pokud jde o sexuální výchovu. Zákon také usnadní propouštění ředitelů škol.

Návrh zákona původně poslanci schválili v polovině ledna. Následně jej podle očekávání zamítla horní komora vedená opozicí. Tento krok senátorů ale nyní přehlasovala sněmovna, ve které má převahu PiS a její spojenci.

Pro zákon hlasovalo 233 zákonodárců, 220 bylo proti a dva poslanci se zdrželi. Zákon teď dostane k podpisu prezident Andrzej Duda, pokládaný za blízkého spojence PiS.

Opozice vyzývá Dudu, aby zákon nepodepisoval

Nový předpis od začátku kritizují nevládní organizace, učitelské odbory a také samosprávy. Opoziční politici Dudu vyzvali, aby návrh zákona vetoval. Levicová poslankyně Agnieszka Dziemianowiczová-Baková už dříve obvinila ministra Czarneka, že pracuje na „politizaci škol“, místo aby řešil deprese či extrémní chudobu mezi polskými dětmi.

„Nakonec se vrhli na polskou školu a budoucnost našich dětí. Je nejvyšší čas, aby všichni pochopili, že odstranění PiS od moci je naše společné být, anebo nebýt,“ prohlásil opoziční vůdce Donald Tusk podle serveru Onet.

Od svého nástupu k moci v roce 2015 zavedla nacionalistická vláda PiS řadu školských reforem soustředěných na obranu tradičních křesťanských hodnot a výuku ve vlasteneckém duchu, poznamenala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...