Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
Některá knihkupectví vlastněná obcemi se proto snaží přežít tím, že rozšiřují sortiment i mimo knihy. Prodávají například kabelky, šátky, potřeby do domácnosti nebo kosmetiku.
„V našem obchodě prodáváme litevské kabelky a šátky,“ popsala ředitelka knihkupectví v Pasvalysu Inga Krapavickieneová, jak se podnik snaží diverzifikovat nabídku, aby mohl dál fungovat. Podle Krapavickieneové už samotný prodej literatury nestačí k tomu, aby se knihkupectví uživilo.
Litva sice letos snížila daň z přidané hodnoty na knihy na pět procent, podle ředitelky ale velkou část této výhody smazaly vyšší velkoobchodní ceny.
„Vydavatelé navíc začali školám dodávat učební materiály a školní potřeby přímo,“ uvedla Krapavickieneová. „Kvůli tomu jsme přišli o část zákazníků,“ dodala.
Knihkupectví je jediné v Pasvalysu, městě s více než šesti tisíci obyvateli na severu Litvy. Už několik let ale hospodaří se ztrátou. Aby snížila výdaje, zkrátila Krapavickieneová svůj vlastní plat tím, že převedla svou manažerskou pozici na poloviční úvazek. Zbytek pracovní doby působí jako prodavačka. Vzdala se také roční prémie.
Knihkupectví je jedním ze tří knihkupectví v Litvě, která vlastní samosprávy. Protože je podnik ztrátový, místní vláda už opakovaně musela zasáhnout a pokrýt jeho finanční závazky.
Úředníci varují, že pokud se situace nezlepší, knihkupectví by nakonec mohlo být nuceno zavřít. Mnozí místní obyvatelé ale tvrdí, že pro komunitní život ve městě zůstává důležité.
„Rozhodně ho potřebujeme,“ řekla jedna z obyvatelek televizi LRT. „Knihy jsou potravou pro duši. Nežijeme jen z fyzické stravy. Kdyby zmizelo, byla by to katastrofa,“ míní.
Další obyvatelka upozornila, že knihkupectví nenabízejí jen samotné knihy. „Lidé potřebují místo, kam mohou přijít, koupit si knihu, popovídat si s ostatními a strávit spolu čas,“ vysvětlila.
Samospráva se podnik snaží podpořit navýšením základního kapitálu o 20 tisíc eur (zhruba 485 tisíc korun) a rozšířením prodeje prostřednictvím internetového obchodu.
Starosta Pasvalysu Gintautas Gegužinskas podotkl, že podpora knihkupectví je mezi veřejností teoreticky stále silná, v praxi se to ale vždy neprojevuje.
„Když se zeptáte téměř kteréhokoli obyvatele, jestli je knihkupectví potřeba, 95 procent z nich odpoví, že ano,“ poznamenal starosta. „Mnohem víc by ale pomohlo, kdyby ti samí lidé do obchodu skutečně přišli a něco si koupili.“
Podobná situace panuje i v dalších částech země. O přežití bojuje také knihkupectví v litevském městě Širvintos, další obchod vlastněný samosprávou.
„Mnoho žáků základních škol dnes používá digitální pracovní sešity a úkoly vypracovává na počítači,“ popsala ředitelka knihkupectví v Širvintosu Vaiva Daugelieneová. „Lidé si knihy půjčují v knihovnách, čtou elektronicky a nakupují knihy on-line u velkých obchodních řetězců, které si mohou dovolit nabídnout nižší ceny.“
Výzkumy ukazují, že počet knihkupectví v Litvě za poslední desetiletí klesl téměř o čtyřicet procent. Nejvýraznější úbytek se týká regionálních měst a menších obcí. Spotřebitelé jako jeden z hlavních důvodů, proč nakupují přes internet, uvádějí pohodlí.
„V internetových knihkupectvích si před nákupem můžete přečíst shrnutí a recenze,“ vysvětlil jeden ze zákazníků. „Z nějakého důvodu mi takový způsob nakupování vyhovuje víc.“
Další obyvatelka připustila, že do kamenných knihkupectví chodí jen zřídka, přestože doma knihy má. „Dnes se přes internet nakupuje všechno,“ uvedla. „I když knihkupectví máme, nenavštěvujeme je tak často.“
Podle odhadů už zhruba dvacet litevských samospráv, tedy přibližně třetina z celkového počtu, nemá vůbec žádné knihkupectví. To vyvolává obavy o dostupnost knih i kulturního života mimo největší města v zemi.
Článek napsaly Vesta Silantjevieneová a Urte Šlevaiteová z LRT TV a LRT.lt (LRT_EN). Článek byl poprvé publikován 27. června 2026 ve 12:19 SELČ.
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
