Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
Zákon poskytuje právní ochranu řadě bývalých bojovníků, kteří nespáchali konkrétní trestné činy, a umožňuje pozastavení trestů vězení některým lidem odsouzeným za členství v PKK. Má tak usnadnit jejich návrat do společnosti.
Pro zákon hlasovalo 468 ze 600 poslanců. Podpořili jej poslanci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, její nacionalističtí spojenci ze strany MHP a prokurdská strana DEM.
Jde o nejkonkrétnější krok, který Ankara v rámci mírového procesu učinila od chvíle, kdy vůdce PKK Abdullah Öcalan v únoru 2025 vyzval tuto organizaci ke složení zbraní a rozpuštění. PKK v květnu 2025 oznámila, že ukončí ozbrojený boj a rozpustí se. O dva měsíce později skupina bojovníků při ceremoniálu v severním Iráku symbolicky spálila své zbraně.
Dlouholetý spor
PKK, kterou za teroristickou organizaci označují Turecko, Spojené státy i Evropská unie, zahájila ozbrojené povstání v roce 1984. Konflikt si vyžádal více než 40 tisíc obětí, vedl k hospodářskému zaostávání převážně kurdského jihovýchodu Turecka a po desetiletí prohluboval politické a společenské rozdělení země.
Zákon má řešit jednu z hlavních otázek, které nad mírovým procesem visí, a sice co se stane s tisíci členy PKK, až organizace rozpustí své vojenské a organizační struktury.
Proces urovnání konfliktu se veřejně rozběhl v říjnu 2024, kdy předseda MHP Devlet Bahçeli, dlouhodobě známý tvrdým postojem vůči kurdskému ozbrojenému hnutí, překvapivě navrhl, aby Öcalan vystoupil v parlamentu a oznámil rozpuštění PKK.
Parlamentní komise ustavená v srpnu 2025 následně vyslechla politiky, představitele státních institucí, občanské společnosti a další aktéry. Poté doporučila přijmout zákon upravující proces odzbrojení a začlenění bývalých členů PKK do společnosti.
Samotný zákon však neřeší širší kurdské požadavky, například rozšíření politických a kulturních práv, změny protiteroristických zákonů nebo postavení samotného Öcalana, který je od roku 1999 vězněn na ostrově Imrali.
Vláda v Ankaře iniciativu označuje za součást cíle vytvořit „Turecko bez teroru“. Kurdští politici naopak tvrdí, že trvalý mír bude vyžadovat širší demokratické a právní reformy.
