Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.

„Státy Blízkého východu jsou připraveny zřídit speciální fond pro investice do obranných projektů na Ukrajině. Ukrajinsko-americký fond už investoval do společnosti, která vyrábí vybavení pro drony. Dalším významným krokem bude udělení vývozního povolení,“ uvedl.

Oznámil také dohodu mezi americkou Mezinárodní rozvojovou finanční korporací (DFC), Světovou bankou a její agenturou MIGA o pojištění vojenských a politických rizik na Ukrajině. Program v hodnotě zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) bude realizován do konce roku. Poskytne ochranu ukrajinským firmám působícím v oblasti obranné výroby a vývozu.

Vláda podle Soboleva také navýší systém pojištění rizik při přepravě zboží o dalších sto milionů eur (2,46 miliardy korun). Ukrajina plánuje rozšířit vlastní státní systém pojištění vojenských rizik, aby byly tyto nástroje pro firmy dostupnější.

„Náklady na pojištění někdy dosahují sedmi procent ročně, podniky jsou ale ochotné zaplatit pouze tři procenta. Rozdíl proto dorovnává stát,“ vysvětlil ministr.

Evropská komise 25. června během Konference o obnově Ukrajiny v Gdaňsku oznámila podpis dohod v hodnotě více než 1,1 miliardy eur (27 miliard korun) v rámci Investičního rámce pro Ukrajinu.

K vývozu zbraní

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 8. února oznámil, že Ukrajina otevírá exportní centra pro zbraně domácí výroby, přičemž do konce roku 2026 má vzniknout deset takových center.

Tehdy také uvedl, že v zemi nyní působí zhruba 450 společností vyrábějících drony. Přibližně padesát z nich podle prezidenta patří mezi lídry trhu a potřebuje investice. Rok 2026 proto bude rokem investic do ukrajinských technologií, především do bezpilotních prostředků.

Už v září 2025 prezident oznámil, že se připravuje „důležité rozhodnutí“ týkající se kontrolovaného vývozu ukrajinských zbraní, a loni v prosinci informoval o otevření první exportní kanceláře v Berlíně.

Zelenskyj 28. dubna uvedl, že Ukrajině u některých typů zbraní chybí padesát procent výrobních kapacit. Podle něj proto už byly všechny podrobnosti týkající se vývozu zbraní dohodnuty na úrovni státních institucí.

Článek napsala Mariia Patoková (Suspilne Ukraine), poprvé byl publikován 26. června 2026, 00:29 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 15 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
před 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Počasí komplikuje pátrání

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.