Francouzský Senát chce zvýšit povědomí o nárůstu maskulinismu

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.

Zprávu vypracovaly tři senátorky z různých politických táborů – Béatrice Gosselinová z pravicových Republikánů, Olivia Richardová ze strany Union a Laurence Rossignolová ze Socialistické strany.

Výsledný dokument je produktem sedmiměsíční práce, během níž autorky vyslechly přibližně sto odborníků. Autorky maskulinismus označují za hnutí, které „usiluje o ničení práv žen“.

  • Maskulinismus je současnou podobou antifeminismu. Vychází z přesvědčení, že ženy v západních společnostech získaly nad muži převahu a že muži musí „obnovit“ svou ztracenou identitu a práva. Jeho stoupenci se často prezentují jako obránci mužů, otců či rozvedených manželů. Podle odborníků jde ale především o reakci na posilování práv žen a menšin.
  • Hnutí se výrazněji rozvinulo od osmdesátých let jako odpor vůči druhé vlně feminismu, právu na interrupci, jednodušším rozvodům, ekonomické nezávislosti žen či důslednějšímu postihování násilí na ženách. Maskulinisté tyto změny často označují za „krizi mužské identity“ a tvrdí, že muži jsou dnes oběťmi diskriminace.
  • Maskulinismus však nemá jednotnou podobu. Zahrnuje skupiny požadující větší práva otců po rozvodu, komunity zdůrazňující návrat k tradiční mužnosti i radikální internetové proudy. V digitálním prostředí se často prolíná s misogynií, odporem k feminismu, homofobií nebo krajně pravicovými postoji. Významnou roli hrají sociální sítě a takzvaná manosféra, tedy síť webů, fór a profilů zaměřených na údajné ohrožení mužů.
  • Podle kritiků je problematické, že maskulinismus své cíle často představuje jako snahu o rovnost, ve skutečnosti však zpochybňuje práva, která ženy získaly během posledních desetiletí.

Zdroj: Encyclopedia of Digital History of Europe/Sorbonne University

„Skutečná hrozba pro naši demokracii a společenskou soudržnost“

„Zpravodajky vyzývají veřejnost k probuzení,“ uvádí zpráva. „Maskulinistická hnutí představují skutečnou hrozbu pro naši demokracii a společenskou soudržnost, protože útočí na princip rovnosti žen a mužů, neustále se snaží zpochybňovat hlas žen, zpochybňují práva vybojovaná během desetiletí zápasu a otevřeně se hlásí k násilné a neomluvitelné misogynii,“ píše se ve zprávě.

„Současné formy maskulinismu nejsou jen dalším trendem na sociálních sítích. Jde o společenské a politické hnutí, které usiluje o zničení práv žen a v konečném důsledku i o rozklad základů naší demokracie,“ dodávají autorky zprávy. Upozorňují také na studii Dublinské univerzity, podle níž stačí 26 minut, aby byl mladému muži na internetu doporučen maskulinistický obsah.

Mezi hlavní doporučení zprávy patří vytvoření meziresortní strategie vedené jediným orgánem, který by měl za úkol „monitorovat maskulinismus“. Tento orgán by měl koordinovat veřejné politiky zaměřené na prevenci a potírání maskulinistických hnutí.

Autorky zároveň prosazují „vyčištění digitálního prostoru“, zejména přenesením debaty o obchodním modelu digitálních platforem a sociálních sítí na evropskou úroveň. Zpráva proto navrhuje „demonetizaci sexistického, misogynního a maskulinistického obsahu“, aby jeho tvůrci přišli o příjmy z reklamy.

Sociální sítě v centru pozornosti

V návaznosti na tato doporučení senátorky znovu vyjádřily podporu zákazu používání sociálních sítí pro děti mladší patnácti let, který prosazuje francouzská vláda. Zároveň vyzývají k zavedení paušálních pokut za sexistické urážky páchané na internetu. Ve školství zpráva požaduje „zajištění účinné výuky emocionální, vztahové a sexuální výchovy během celé školní docházky“.

Na závěr autorky vyzývají k „zajištění finanční stability feministických organizací v boji proti maskulinistickým hnutím“ a navrhují, aby se dosavadní Národní den boje proti sexismu, připomínaný 25. ledna, změnil na Národní den boje proti sexismu a maskulinismu.

Článek od franceinfo (Radio France), poprvé byl publikován 24. června 2026, 06:35 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 2 mminutami

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 29 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 36 mminutami

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 2 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 3 hhodinami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.