Francouzský Senát chce zvýšit povědomí o nárůstu maskulinismu

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.

Zprávu vypracovaly tři senátorky z různých politických táborů – Béatrice Gosselinová z pravicových Republikánů, Olivia Richardová ze strany Union a Laurence Rossignolová ze Socialistické strany.

Výsledný dokument je produktem sedmiměsíční práce, během níž autorky vyslechly přibližně sto odborníků. Autorky maskulinismus označují za hnutí, které „usiluje o ničení práv žen“.

  • Maskulinismus je současnou podobou antifeminismu. Vychází z přesvědčení, že ženy v západních společnostech získaly nad muži převahu a že muži musí „obnovit“ svou ztracenou identitu a práva. Jeho stoupenci se často prezentují jako obránci mužů, otců či rozvedených manželů. Podle odborníků jde ale především o reakci na posilování práv žen a menšin.
  • Hnutí se výrazněji rozvinulo od osmdesátých let jako odpor vůči druhé vlně feminismu, právu na interrupci, jednodušším rozvodům, ekonomické nezávislosti žen či důslednějšímu postihování násilí na ženách. Maskulinisté tyto změny často označují za „krizi mužské identity“ a tvrdí, že muži jsou dnes oběťmi diskriminace.
  • Maskulinismus však nemá jednotnou podobu. Zahrnuje skupiny požadující větší práva otců po rozvodu, komunity zdůrazňující návrat k tradiční mužnosti i radikální internetové proudy. V digitálním prostředí se často prolíná s misogynií, odporem k feminismu, homofobií nebo krajně pravicovými postoji. Významnou roli hrají sociální sítě a takzvaná manosféra, tedy síť webů, fór a profilů zaměřených na údajné ohrožení mužů.
  • Podle kritiků je problematické, že maskulinismus své cíle často představuje jako snahu o rovnost, ve skutečnosti však zpochybňuje práva, která ženy získaly během posledních desetiletí.

Zdroj: Encyclopedia of Digital History of Europe/Sorbonne University

„Skutečná hrozba pro naši demokracii a společenskou soudržnost“

„Zpravodajky vyzývají veřejnost k probuzení,“ uvádí zpráva. „Maskulinistická hnutí představují skutečnou hrozbu pro naši demokracii a společenskou soudržnost, protože útočí na princip rovnosti žen a mužů, neustále se snaží zpochybňovat hlas žen, zpochybňují práva vybojovaná během desetiletí zápasu a otevřeně se hlásí k násilné a neomluvitelné misogynii,“ píše se ve zprávě.

„Současné formy maskulinismu nejsou jen dalším trendem na sociálních sítích. Jde o společenské a politické hnutí, které usiluje o zničení práv žen a v konečném důsledku i o rozklad základů naší demokracie,“ dodávají autorky zprávy. Upozorňují také na studii Dublinské univerzity, podle níž stačí 26 minut, aby byl mladému muži na internetu doporučen maskulinistický obsah.

Mezi hlavní doporučení zprávy patří vytvoření meziresortní strategie vedené jediným orgánem, který by měl za úkol „monitorovat maskulinismus“. Tento orgán by měl koordinovat veřejné politiky zaměřené na prevenci a potírání maskulinistických hnutí.

Autorky zároveň prosazují „vyčištění digitálního prostoru“, zejména přenesením debaty o obchodním modelu digitálních platforem a sociálních sítí na evropskou úroveň. Zpráva proto navrhuje „demonetizaci sexistického, misogynního a maskulinistického obsahu“, aby jeho tvůrci přišli o příjmy z reklamy.

Sociální sítě v centru pozornosti

V návaznosti na tato doporučení senátorky znovu vyjádřily podporu zákazu používání sociálních sítí pro děti mladší patnácti let, který prosazuje francouzská vláda. Zároveň vyzývají k zavedení paušálních pokut za sexistické urážky páchané na internetu. Ve školství zpráva požaduje „zajištění účinné výuky emocionální, vztahové a sexuální výchovy během celé školní docházky“.

Na závěr autorky vyzývají k „zajištění finanční stability feministických organizací v boji proti maskulinistickým hnutím“ a navrhují, aby se dosavadní Národní den boje proti sexismu, připomínaný 25. ledna, změnil na Národní den boje proti sexismu a maskulinismu.

Článek od franceinfo (Radio France), poprvé byl publikován 24. června 2026, 06:35 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajný rusko-íránský program nadzvukových střel může ohrozit síly USA

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.
před 53 mminutami

Ukrajina zasáhla rafinerii 1500 kilometrů od hranice. Rusko útočilo drony na Kyjev

Ukrajina hlásí další ruské vzdušné útoky na Kyjev. V ukrajinském hlavním městě v pátek ráno zahynul čtrnáctiletý chlapec, informuje policie. Při nočních útocích zemřel jeden člověk v Oděse. The Kyiv Independent informoval o tom, že ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Ruské úřady hlásí po ukrajinských dronových náletech dva mrtvé.
08:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 5 hhodinami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 7 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.