Ideologie založené na nedůvěře a nenávisti k ženám v on-line světě získávají celosvětově na popularitě posledních zhruba deset let. Ve Velké Británii se proto rozhodli vydat nové školní pokyny, které mají dětem ukázat, jak se těmto trendům bránit. Rámec výchovy k vztahům, sexu a zdraví (RSHE) si klade za cíl pomoci chlapcům najít pozitivní vzory, a čelit tak rostoucímu šíření sexistického obsahu od influencerů z „manosféry“. Na narůstající problém upozorňují odborníci i v tuzemsku.
Takzvané manosférické komunity představují hnutí, podle kterých společnost upřednostňuje ženy, což vede k systematickému útlaku mužů. Lidé s označením incelové, což je zkratka zahrnující výraz „involuntary celibate“, česky nedobrovolný celibát, sdílejí pocit, že jim společnost upírá intimitu a lásku. Například komunita MGTOW (Men Going Their Own Way – Muži jdoucí vlastní cestou) se vyhýbá partnerským vztahům a hnutí Red Pill (Červená pilulka) odkrývá údajnou skrytou pravdu o útlaku mužů feminismem.
Jedním z představitelů manosféry je například americko-britský influencer Andrew Tate. Už letos v dubnu nový průzkum britských učitelských odborů (NASUWT) naznačil, že narůstající sexismus mohou vnášet do tříd právě někteří influenceři. Průzkumu se zúčastnilo 5800 učitelů, přičemž více než polovina z nich (59 procent) si myslí, že sociální sítě přispívají k horšímu chování jejich žáků. Mnozí zmiňovali právě jméno Andrewa Tatea s tím, že má negativní vliv na chování studentů.
Jedna z učitelek například vypověděla, že její desetiletý žák s ní odmítl mluvit, protože je žena, píše portál Sky News. Další učitel dodal, že „fenomén Andrewa Tatea významně ovlivňuje, jak žáci jednají s ženami a muži, kteří podle nich nejsou dostatečně ‚mužští‘“. Vlivem videí tohoto influencera se také zhoršilo vyjadřování žáků vůči ženám na školách, uvedl jiný účastník průzkumu.
Tate, který spolu s bratrem čelí v Británii, Spojených státech a Rumunsku obvinění ze znásilnění, ublížení na zdraví a obchodování s lidmi, přičemž oba vinu popírají, proslul také misogynními výroky, kvůli nimž mu byl zakázán přístup na všechny hlavní sociální sítě. Týkalo se to i X, dříve Twitteru, kde mu však byl po nástupu amerického miliardáře Elona Muska do čela firmy účet obnoven. Na X má Tate více než deset milionů sledujících.
Britská cesta
Britské ministerstvo školství varovalo, že misogynní postoje mezi mladými dosahují epidemického rozsahu. „Čtyřiapadesát procent respondentů ve věku 11 až 19 let uvedlo, že byli svědky misogynních komentářů,“ píše server The Independent. Střední školy tak budou muset podle pokynů nově zahrnout do svých učebních plánů edukaci o incel kultuře či umělé inteligenci, deepfakes, misogynii i pornografii.
„Než jsem byla zvolena do parlamentu, řídila jsem azylový dům pro ženy a děti prchající před domácím násilím, takže jsem na vlastní oči viděla zničující následky toho, když nepodporujeme zdravé postoje od útlého věku,“ uvedla ministryně školství Bridget Phillipsonová. „Chci, aby naše děti byly natolik vybaveny, aby se vzpíraly zhoubným silám v on-line světě,“ dodala s tím, že školy i rodiče hrají klíčovou roli v tom, aby pomohli dětem identifikovat pozitivní vzory a „odolávat manipulaci v on-line prostoru“.
Odborníci v pokynech také navrhují stanovení jasné věkové hranice pro výuku určitých témat, aby se zajistilo, že děti nebudou „příliš brzy vystaveny příliš velkému množství informací“. Například sexuální výchova by se podle nich neměla vyučovat dříve než v pátém ročníku, kdy je žákům devět až deset let, a takzvané „sporné téma genderové identity“ by se nemělo vyučovat vůbec. Podle ministerstva bude také nově kladen „silný důraz na výuku odpovídající věku“ a „jasnou dělicí čáru“ mezi základní a střední školou.
Pokyny mají také umožnit učitelům „citlivě reagovat na témata, která děti mohly vidět na internetu nebo slyšet od svých kamarádů“. Podle průzkumu citovaného portálem The Independent například dvaadvacet procent dívek na základní škole vidělo na internetu „drsné fotografie“.
Pokyny obsahují také požadavky na pomoc dětem v oblasti duševního zdraví, včetně spolupráce s odborníky, řeší také téma sebevražd, ale „způsobem přiměřeným věku“. Těmito pokyny se britské školy budou muset řídit od září 2026.
Britští labouristé se také již loni zavázali snížit do deseti let míru násilí páchaného na ženách a dívkách na polovinu. Problém zviditelnilo mimo jiné drama Adolescent na platformě Netflix. Premiér Keir Starmer řekl, že „drama zdůraznilo, jak misogynie nabyla jiné podoby“. Chce rovněž diskutovat o možnostech, jak zabránit tomu, aby „byli mladí chlapci vtahováni do tohoto víru nenávisti“.
První případ spojený s hnutím incelů řeší také Národní protiteroristická prokuratura (PNAT) ve Francii, kdy byl na začátku července zadržen osmnáctiletý mladík, který se hlásí k členství v misogynním hnutí a který je podezřelý, že plánoval útoky na ženy. Zdroj blízký vyšetřování potvrdil agentuře Reuters informace médií, že podezřelý byl zadržen nedaleko školy v oblasti města Saint-Etienne ve střední Francii a měl u sebe dva nože.
Věčný problém prohlubuje internet
Podle mluvčího českého ministerstva vnitra se on-line šíření nenávistných ideologií, včetně těch misogynních, nevyhýbá ani tuzemsku. „I v Česku se vyskytují osoby, které lze označit za incely. Kvantitativní data však nemá ministerstvo vnitra k dispozici,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
O problému v Česku hovořil v květnu také ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan (za ŽTB) v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně týkajícího se digitálních závislostí. „Pomocí algoritmů sociálních sítí dochází v poslední době k masivní normalizaci násilného, misogynního chování. Velmi si toho všímají v Austrálii, severských státech. Společnost hrubne, stává se stále více nenávistnou,“ shrnul s tím, že se etabluje nová generace incelů, nenávistných mužů, kteří tvrdí, že nemohou získat ženy, a proto se vůči nim vymezují.
„Tyto věci tu v historii byly, ale internet problém globalizuje, extrémně zrychluje a kvůli uzavřeným bublinám ztěžuje se vůči tomu vymezit,“ dodal Hollan s tím, že pokud někteří například vyrůstali v devadesátých letech, tak je mohla fascinovat hnutí skinheads a určitá rebelie. Nyní ale podle něj jde o celosvětový trend.
„Je cool být incelovský misogynní rebel a prostřednictvím sítí toto sdílet s dalšími, tedy normalizovat dané chování,“ podotkl Hollan s tím, že jde o konkrétní aspekt problému spojený s digitálními technologiemi. „Uvidíme, co to přinese, pokud se vývoj nijak nezvrátí,“ zamyslel se.
Psycholožka Kateřina Lukavská pro Deník N zmínila, že šíření toxických myšlenek pomocí digitálních technologií je aktuální pro současnou generaci proto, že jsme si jako „společnost nechali ujet vlak s digitální socializací a nerozvíjeli jsme vkus dětí v tom, co na sociálních sítích konzumovat, jaké obsahy sledovat“. Dodala, že nyní jsme tak „ve vleku mocných platforem“.
Socioložka Linda Coufal v pořadu DVTV uvedla, že ideologie misogynie je rozšířená a začíná už v dětství. „Jemnější podoby najdeme v populární kultuře, ale také u rodičovských vzorů,“ vysvětlila s tím, že takový obsah je stále populárnější. „Teď se dostal do mainstreamu, což tu dříve nebylo,“ upozornila.
Na sociálních sítích podle ní existuje narativ, na který mohou náctiletí kluci slyšet. „Je to narativ hodně úspěšného muže, který má drahá auta, hodně peněz a hodně žen a to je ten vzor,“ podotkla s tím, že misogynní influenceři typu Tatea se pak tomuto ideálu přiblíží a začnou tvrdit, že mají návod na to, jak daného úspěchu dosáhnout.
Být rychlejší než extremismus
Podle odborníků jsou někteří mladí muži v on-line prostředí náchylnější k radikalizaci, protože se nacházejí ve fázi utváření vlastní identity a hledání smysluplných sociálních vazeb. „Tyto skupiny normalizují misogynii, často se prolínají s pravicově extremistickou rétorikou a podle odborníků mohou sloužit jako brána k ještě radikálnějším ideologiím – zejména v momentě, kdy základní narativy přestávají stačit a jedinec hledá stále radikálnější vysvětlení světa,“ řekl ČTK Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Mladí muži poté vyhledávají stále extrémnější obsah, protože to víc uspokojuje jejich emoce, podotkla Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd. Manosféra může být podle Petra Pavlíka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy cestou k radikalizaci, ale je podle něj náročné určit, kde začíná extremismus. „Extrém je odchylka od normálu a toxická mužnost takovou odchylkou je. Drtivá většina mužů ale nepraktikuje toxickou maskulinitu,“ uvedl.
Zakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová v pořadu Spotlight zmínila, že k toxickému a nenávistnému obsahu se nový chlapecký účet na YouTube dostane za devadesát minut. „Na TikToku a YouTube Shorts je to už podle studií za pár minut,“ zdůrazňuje. Organizace proto na svém webu zveřejnila různé příručky zejména pro školy k metodice sexuální a vztahové výchovy. Jedna z nich se zabývá právě i komunitou incelů.
„U zranitelných chlapců může mít propadnutí hnutí incel dopady na duševní zdraví, vztah k sobě i k ostatním a ohrozit schopnost vytvářet respektující vztahy,“ píše organizace. Příručka nabízí vysvětlení a poskytuje například konkrétní rady, jak reagovat. „Jsme v kontaktu s asi čtyřmi tisíci učiteli a na základě toho jsme zjistili, že děti často používají termíny spojené s manosférou – a že si s tím vyučující nevědí rady,“ uvedla Nejedlová.
Radikalizaci mladých mužů v on-line prostředí tak nelze podle odborníků řešit jedním jednoduchým opatřením. Je potřeba kombinovat vzdělávání, prevenci, podporu i včasné zásahy. Klíčové je, aby rodiny, školy i stát mladé muže podpořily v hledání identity a bezpečných vztahů dřív, než je osloví extremistické ideologie.
„Sama za sebe vnímám radikalizaci mladých mužů jako největší riziko ze všech cílových skupin, které mohou extrémistickým ideologiím na internetu podlehnout,“ sdělila Klusová z Akademie věd. Dodala, že jejich chování je drsnější nejen v on-line prostředí, ale také v reálném světě.
